fotbal - Slavia

Na sobotu druhého dubnového týdne nebude útočník Adauto vzpomínat v dobrém. V závěru prohraného utkání na Slovácku si bez cizího zavinění přetrhl achilovku. Což znamená několikaměsíční nucenou absenci. I když nemůže pomoci na hřišti, dění ve Slavii pozorně sleduje. Ve středu například navštívil zápas naší juniorky. „Mám za sebou úspěšnou operaci. A hlavně mi už sundali sádru. Začínám s rehabilitací,“ svěřil se pro náš web.

Jak k tomu zranění vůbec došlo?
„Bylo to v posledních vteřinách zápasu, chtěl jsem ještě vybojovat míč, ale najednou přišla strašná bolest. Pořád si říkám, že kdyby rozhodčí tolik nenastavoval, nemuselo se to stát. Na druhou stranu mi ale lékaři říkali, že achilovka nebyla stoprocentně v pořádku, mohlo se to stát i na tréninku. Takový je bohužel fotbal.“

Takové zranění prý strašně bolí...
„Nejhorší byla cesta do Prahy, čtyři hodiny v autobuse. Po operaci už to nebylo tak hrozné. Chtěl bych ještě jednou poděkovat docentu Václavu Smetanovi, je to vynikající lékař, všechno bylo super.“

Nenudil jste se v nemocnici?
„Ne, vůbec ne, hned druhý den za mnou přišlo snad deset lidí najednou, bylo to milé. Lumír Sedláček, Pavel Fořt, doktor Barna... Na nudu nebyl čas.“

Měli o vás doma v Brazílii velkou starost?
„Samozřejmě, volali mi, ptali se, jestli to byl faul, ale říkal jsem jim, že se mi stalo samo od sebe. Vědí, že tu máte špičkové lékaře a jsem tu v dobrých rukou.“

Co říkáte výsledkům Slavie? Druhé místo bylo na dosah, po prohře s Budějovicemi se zase vzdálilo…
„Všechno sleduji, bohužel už nemůžu pomoct na hřišti. Liga mistrů je velkou motivací, Slavia na ni dlouho čeká. Doufám, že druzí opravdu nakonec skončíme.“

Co váš návrat na trávník?
„Na začátku mi doktoři říkali, že léčení zabere půl roku. Uvidíme, jak půjde rehabilitace, bude to dlouhá pauza, pro každého fotbalistu je to jiné, jak se dokáže s takovým problémem vyrovnat, jak rychle se po návratu dostane zpět do formy.“