SYNOT TIP ARENA/EDEN – Po více než šesti letech putování po zahraničních štacích znovu navlékl červenobílý dres. Do utkání s Olomoucí nastoupil Rudolf Skácel v základní sestavě a odehrál na levé straně zálohy celých devadesát minut.
Fanoušci ho na hřišti přivítali mohutným skandováním a provoláváním jeho jména. „Přivítání od fanoušků bylo hezké, moc jim děkuji, že na mě nezapomněli. Ta písnička byla také dobrá, ale jak jsem řekl, všechno to kalí to, že nemáme ani bod, takže převažuje spíše zklamání,“ litoval po zápase Rudolf Skácel.
Takže s vaší premiérou v červenobílém dresu nejste spokojen?
„Nevyhráli jsme, takže premiéra nemohla být úspěšná.“
Ale šancí jste měli dost…
„Je dobře, že jsme si ty šance alespoň vytvořili. Ale bohužel to je moc velký luxus, máme tolik šancí a dáme jenom jeden gól a naopak dostaneme ze dvou, ani se to nedá nazvat šancí, spíše to byly chyby, dva góly. Ztratili jsme doma tři body, takže je to špatné.“
Jste spokojen alespoň s vaším výkonem, který jste předvedl?
„Jak můžu být spokojen, když nemáme ani bod. Já jsem rád, že jsem si zase po pěti měsících zahrál. Ale neuhráli jsme ani bod, takže smutná premiéra.“
Jak vám bylo ve 30. minutě, kdy Slavia prohrávala už 0:2?
„Asi jako všem na stadionu, byl to hodně velký šok. Udělali jsme dvě chyby a dostali jsme dva góly a soupeř naopak využil prakticky maximum toho, co měl.“
Vy sám jste nastřelil tyč a měl jste tam hodně zblokovaných střel, které mohly skončit gólem…
„Mrzí mě hlavně ta šance v prvním poločase, myslím si, že kdybych tam někoho netrefil přímo do hrudi nebo do břicha, tak by z toho byl gól. Asi jsem to řešil moc pomalu, ale někdy člověk k tomu potřebuje i trošku toho štěstíčka, které dnes bohužel nebylo. Měli jsme deset gólovek a nedali jsme nic.“
Jak se vám hrálo po zápasové pauze?
„Odehrál jsem devadesát minut, za to jsem rád a doufám, že to příště bude ještě lepší.“
Pamatujete si váš poslední zápas za Slavii?
„To bylo na Spartě, kde jsme tehdy remizovali. A hned na druhý den jsem odlétal do Marseille, takže to bylo takové trošku zvláštní rozloučení. To byl můj poslední zápas a bohužel také bez vítězství.“
Jak vám bylo, když jste nastupoval na hřiště a když jste viděl ty tribuny v Edenu? Určitě to byl rozdíl oproti zápasům na Strahově…
„Určitě je to velká změna. Slavia se konečně dočkala stadionu, to je moc hezké. Ale jak říkám, ta premiéra byla trpká…“
Co vám chybělo k tomu, aby to tam spadlo?
„Možná nějaká ta šance navíc, abychom konečně dali gól. Já si myslím, že herně to nebylo zase tak špatné, možná že jsme zbytečně kazili občas nějaké přihrávky. Měli jsme tlak, měli jsme šance, bylo to o gólech. Kdybychom dali vyrovnávací branku, tak jsem přesvědčen, že bychom vyhráli.“
Jak je to s vaším působením ve Slavii?
„Dohodli jsme se, že tady budu hrát do konce roku a potom se uvidí.“
Takže v postatě hrajete o smlouvu?
„Tak vždycky se hraje o smlouvu. Uvidíme, co bude. Teď na to nemyslím, chci se pořádně připravit, měl jsem přece jen velkou pauzu. Chci odehrát co nejvíce zápasů a pomoct Slavii. Já si myslím, že ještě bude dost času přemýšlet o nějaké budoucnosti.“
Vy jste tam diváky dokonce i vybízel, aby fandili. Je pro vás podpora fanoušků důležitá?
„Určitě stejně jako pro každého hráče. Máme krásný stadion a potřebovali jsme trošku pomoct od fanoušků, to nebylo nic neobvyklého.“
Před příchodem do Slavie jste se připravoval v Hradci Králové, takže z tréninkového rytmu jste nevypadl…
„Já bych chtěl poděkovat Luboši Kubíkovi, trenérovi i klukům, že mě tam nechali ty dva měsíce trénovat, takže i díky nim jsem byl nějakým způsobem připraven. Ve Slavii jsem se potom během čtrnácti dnů dostal trochu do nějakého rytmu. Hradci samozřejmě také přeji, aby se jim dařilo.“
Máte ještě po fyzické stránce co dohánět?
„Určitě mi chybí hlavně zápasový rytmus. Trénovat můžete, jak chcete, ale ty zápasy prostě chybí, to se nedá natrénovat.“
Do Slavie jste přišel až ve druhé půlce října, nelitujete toho, že se o angažmá nerozhodlo dříve?
„Letošní léto, respektive to přestupové okno, bylo hodně zvláštní, nejprve to bylo ano a potom hned zase ne, pokaždé to dopadlo špatně. Když přišla nabídka Slavie, tak jsem neváhal. Chtěl bych poděkovat trenérovi Jarolímovi i panu Doležalovi, dohodli jsme se asi během patnácti minut. Teď už nemá cenu nad tím spekulovat a litovat, že to třeba nevyšlo o trošku dříve, že jsem si třeba mohl zahrát derby. To je už minulost, teď se musím dívat dopředu, odvádět maximum a hlavně pomoct Slavii.“