fotbal - Slavia

PRAHA - Lepší loučení s domácím publikem si slávistický útočník Pavel Kuka snad ani nemohl přát. V důležitém utkání, ve kterém se Slavia dlouho trápila s hostujícím Zlínem, dal šestatřicetiletý forvard zavzpomínat na svá nejlepší léta. Běžela pětasedmdesátá minuta střetnutí, když Kuka se štěstím usměrnil do sítě střelu Lumíra Sedláčka a jediným gólem duelu zařídil červenobílým vítězství. Dost možná poslední branka Pavla Kuky před vlastními fanoušky rozhodne o tom, že Slavia bude mít v příštím ročníku šanci bojovat o Ligu mistrů.

Jak vám bylo, když jste vstřelil rozhodující branku? Běžel jste za bránu k fanouškům...
„Samozřejmě, že jsem měl velkou radost. Kotel za bránou byl fantastický, chtěl jsem se s nimi o tu radost podělit.“

Jak branka padla?
„Míč se mi odrazil od stehna a nějakým zázrakem doplachtil do brány.“

Trefit jste se mohl už dřív, měl jste jednu velkou šanci. Co jste si říkal?
„Při té předchozí příležitosti jsem míč vůbec neviděl, přiletěl ke mně na poslední chvíli. Jistě, v ten moment jsem si uvědomil, že by celý zápas nemusel dopadnout dobře, teď bychom si povídali o něčem úplně jiném.“

Věděli jste o poločase, že jsou Teplice v dvougólovém vedení?
„Ne, nevěděli jsme to. Ani teď nás to nezajímá, máme před sebou poslední těžký zápas v Ostravě, ve kterém budeme mít všechno ve svých rukách. Teplice hrají na Letné, doufám, že Sparta se nenechá ztrapnit nějakým špatným výkonem.“

Užil jste si váš poslední zápas před domácím publikem?
„Já na loučení moc nejsem, ale bylo to pro mě nádherné. Kotel za brankou byl fantastický, chtěl bych jim, ale i všem ostatním fanouškům, moc poděkovat. To, co jsem tady na Slavii prožíval, to si prožije asi málokdo. Za tu dobu to byly i špatné a kritické chvíle, ale i ty k fotbalu patří. Fandové mají vždycky právo si zanadávat, stejně jako si zajásat. Pro mne byl takový závěr nejhezčí, jaký mohl být, i když to byla obrovská shoda náhod a štěstí. Ale také štěstí k tomu všemu patří. V posledním zápase jsme měli s Blšany spoustu smůly, takže teď se k nám přiklonilo. K úplné spokojenosti ovšem chybí ještě jeden krok v Ostravě.“

Uvědomujete si, že góly proti Zlínu a v Příbrami jste možná Slavii vystřílel druhé místo?
„Já jsem nic nevystřílel. V Příbrami se potvrdilo, co ve fotbale platí: že i ten poslední náhradník může nastoupit a utkání rozhodnout.“

Můžete už teď zhodnotit celou sezónu?
„Rozhodnout jsme měli už dávno, měli jsme k tomu doma hodně příležitostí. Bohužel takhle musíme bojovat až do posledního kola.“

Byl to poslední gól vaší kariéry?
„Lidi se na to ptali už v Příbrami. Já na to nedokážu odpovědět, ještě mám zápas v Ostravě. Můžu kdykoliv nastoupit a dát branku i tam, třeba ještě jednu přidám.“

Nechtěl byste se rozloučit pohlednější brankou, než byla ta do sítě Zlína?
„Já myslím, že než dát krásný gól na tři nula nebo na jedna jedna, tak to je mnohem lepší dát takovýhle gól, který znamená tři body. Je daleko důležitější.“

Přemýšlíte o nějaké benefici?
„Ano, ale zatím se snažím jen shánět takové ty střípky informací, co je k tomu potřeba. Rád bych dal dohromady obdobu finále Eura 96. Kdyby se mi to povedlo, bylo by to krásné. Spousta hráčů by si to zasloužila, nedočkali se oficiálního rozloučení s reprezentací. Týká se to Miroslava Kadlece, Jirky Němce, Luboše Kubíka a dalších.“