SEZIMOVO ÚSTÍ – Jeden gól v Rakovníku, dva góly ve Voticích a dva góly v Sezimově Ústí. To je gólová bilance Ladislava Volešáka v letošních zápasech domácího poháru.
„Také si už ze mě kvůli tomu dělali kluci v kabině legraci,“ přiznal s úsměvem po zápase čtyřiadvacetiletý záložník. Po první půli ale hráči ani trenér velký důvod ke spokojenosti neměli.
„Jak už říkal trenér, v poločase to v kabině žádné kamarádské povídání nebylo. Ale bylo vidět, že to na nás zapůsobilo a že ve druhé půli jsme už zase hráli tu naši hru,“ dodal Ladislav Volešák.
Co vám trenér o přestávce říkal?
„Že nemáme finální přihrávku a ať si to lépe připravíme. Bylo tam také hodně zblokovaných centrů, my jsme trefili vždy prvního hráče, tak nám trenér říkal, že jsme to měli vyřešit líp.“
Mohly by vám tyto pohárové góly pomoci do základní sestavy Slavie také v ligových zápasech?
„Já doufám, že pomůžou. Ale už teď nastupuji v lize, tak jsem rád alespoň za dvacet nebo třicet odehraných minut. Ale určitě bych chtěl jednou nastoupit v základní sestavě od začátku.“
Kam nejdál jste se doposud dostal v Poháru ČMFS?
„Bylo to semifinále v Českých Budějovicích. Tam nám finále uteklo na penalty. I když... Jednu finálovou placku doma mám... To bylo ještě za Spartu... Ale to tam raději nepište.“ (směje se)
V poslední době se vám střelecky daří...
„Jen to nezakřikněte. Ale máte pravdu, dal jsem gól i v neděli s Kladnem, teď dva v Sezimově Ústí... Doufám, že to tak bude pokračovat dál. Každý gól vám pomůže a zvedá sebevědomí.“
Už před zápasem jste říkal, že Sezimovo Ústí pro vás není neznámý soupeř. Jak moc tam hráče znáte?
„Něktré kluky znám ještě z mého působení v Českých Budějovicích. Ale hlavně znám Honzu Předotu, který je od nás z Hradištka. V pondělí jsme byli spolu na večeři a tam jsme se hodně hecovali.“
Prozradil jste, že jste se spolu dokonce vsadili...
„Vyhrál jsem večeři. Ale když jsem dal dva góly, tak na něj zkusím ještě něco víc...“