SYNOT TIP ARENA/EDEN – Na hřiště naskočil na poslední čtvrthodinu a vysloužil si velké ovace publika. Jaroslav Černý se na hřiště vrátil po sedmiměsíční pauze, kterou způsobilo zranění kolene a následná operace křížových vazů. Svůj návrat si ale představoval třicetiletý levonohý záložník jinak.
„Na ten start jsem se moc těšil, takže to byl samozřejmě hezký pocit. Byli jsme domluveni s trenérem, že mě tam na posledních patnáct minut pošle, ale všichni včetně mě jsme si představovali, že to bude za jiného výsledku. My se teď z toho musíme vzpamatovat co nejrychleji, to znamená už teď v pondělí v Ostravě, kde se nám celkem daří. Doufám, že tam uvidíme jinou Slavii. Slavii, která bude jezdit po zadku a bude bojovat, když to zkrátka nejde fotbalově,“ uvedl Jaroslav Černý.
Poslední dva zápasy se Slavii vůbec nepovedly. Jak vám bylo, když jste se na to díval buď z lavičky nebo z domova v televizi?
„Určitě mi to příjemné nebylo, ale to asi nikomu, kdo fandí Slavii. I na Slovácku nebo teď na Liberec proti nám postaví mladé kluky a na nás to v podstatě stačí! Takže někde je asi chyba. My si to budeme muset v kabině vyříkat, a to hodně důrazně, a začít úplně jinak, protože takhle to opravdu dál nejde. To není možné, aby si k nám do Edenu jezdili všichni pro body.“
Myslíte si, že je to jenom o bojovnosti, kterou když zlepšíte, tak se zlepší i ty výsledky?
„Určitě tomu chybí ta fotbalovost. Ale když to nejde fotbalově, tak to zkrátka budeme muset odbojovat. Jenže my nehrajeme dobře ani fotbalově a ani nebojujeme, takže to už je trošku moc.“
Co vaše koleno?
„Musím zaklepat, je to dobré.“
Cítíte ještě nějaké omezení?
„Samozřejmě mě to ještě pobolívá, ale já už jsem měl něco podobného i na druhé noze, takže vím, že to koleno bude bolet ještě dlouho. Ale s tím se nedá nic dělat, musím to překousnout. Chci hrát a doufám, že to bude dobré.“
Jak jste na tom po fyzické stránce?
„Fyzicky na tom ještě nejsem dobře, protože jsem s mužstvem trénoval v podstatě čtrnáct dnů. A navíc i ten můj návrat přišel docela brzo. Ale chci klukům pomoci a nechci se na to dívat jenom z tribuny. Doufám, že tomu tak bude.“
Patříte mezi nejzkušenější hráče ve Slavii, týmu určitě pomůže to, že jste se vrátil. Cítíte na sobě takovou tu větší zodpovědnost?
„Samozřejmě bych byl rád, kdyby se to zlomilo, ale já mám ještě před sebou dlouhou cestu, protože jak už jsem říkal, fyzicky pořád na tom nejsem dobře. Vždyť jsem nehrál sedm měsíců a to je dost dlouho.“
V lize se momentálně nedaří. Ve čtvrtek hrajete čtvrtfinále Ondrášovka Cupu se Spartou. Je to v této situaci právě domácí pohár, odkud vede schůdnější cesta do pohárové Evropy?
„Víme moc dobře, že v lize to není ono. Ale my chceme vyhrávat, i když jsme momentálně na těch pozicích v tabulce, kde jsme. Chceme vyhrávat a chceme se dostat nahoru i v lize, ale do pohárové Evropy asi v tuto chvíli vede schůdnější cesta přes domácí pohár. Takže se musíme o evropské poháry porvat v domácím poháru, ale nechceme v žádném případě vzdávat ani ligu, to neznamená, když se nám teď nedaří, tak že se na to vykašleme a že se soustředíme jenom na domácí pohár. To v žádném případě.“