fotbal - Slavia

Ve Slavii vyrůstá další talent. V sestavě se objevil devatenáctiletý juniorský reprezentant Lukáš Nachtman, syn bývalého hráče červenobílých Karla Nachtmana. V minulém týdnu dostal na levém kraji obrany příležitost hned dvakrát – nejprve ve středu na pětatřicet minut proti Smeděrevu a pak v sobotu v utkání s Opavou, ve kterém v základní sestavě nahradil distancovaného Milana Zachariáše.

Absolvoval jste týden „premiér“. Jak byste ho zhodnotil?
„Pocity jsou dobré i špatné. Zápas se Sartidem se mi myslím povedl. Postoupilo se, jsem rád, že jsem k tomu mohl přispět. Na druhou stranu, proti Opavě to nebylo takové, jak bych si představoval. V každém případě jsem za šanci vděčný. Musím pořád pracovat, abych se dostal do základu napořád. To je můj cíl.“

Proti Opavě jste si zahrál víc jak hodinu a mohl se zapsat mezi střelce, po rohových kopech jste se několikrát dostal do zakončení.
„Jsem vysoký hráč, mým úkolem bylo chodit na standardky. No a míč létal tam, kde jsem byl já. Příště ho ale musím trefit tak, aby z toho byl gól.“

S reprezentací do devatenácti let jste v červenci získal v Lichtenštejnsku bronzovou medaili na mistrovství Evropy. Jak byste porovnal úspěchy národního týmu a postup do druhého kola Poháru UEFA se Slavií?
„V reprezentaci se tak často nevídáme. A do Lichtenštejnska jsme navíc nejeli v roli favorita. V klubu se potkávám s klukama denně. V obou kategoriích mám vysoké cíle, ale srovnávat to nejde.“

S áčkem jste se připravoval už několik měsíců, hrál jste ale za juniorku a do prvního mužstva jste naskočil až v průběhu podzimu.
„Čekal jsem dlouho, musel jsem být trpělivý, až se někdo vykartuje nebo zraní. Poslední dobou jsem už cítil, že by mohla šance přijít.“

Uplynulý týden byl asi finančně náročný, dvakrát zapisné...
„Zas tak hrozné to nebylo. Samozřejmě jsem něco zaplatit musel, ale protože jsem tušil, že nastoupím, dal jsem si něco stranou, abych s tím neměl velké problémy. Takže se to dalo zvládnout.“