SYNOT TIP ARENA/EDEN – Martin Vaniak si splnil svůj dávný sen a několik dnů strávil ve městě, které nikdy nespí – v New Yorku. Čtyřicetiletý gólman přiznal, že i když do New Yorku vyrazil na dovolenou, příliš si tam neodpočinul.
„Navštívil jsem Washington a New York, byl to takový můj sen už delší dobu. Ale hlavně to byl sen mé dcery. Tak jsem ji tam vzal za odměnu, protože udělala úspěšně přijímačky. A vzhledem k tomu, že jsme oba dva mladí lidé, tak jsme zvolili poznávací zájezd,“ prozradil s úsměvem Martin Vaniak.
Jak na vás tato města zapůsobila?
„Washington je takové pěkné a klidné město plné úředníků, je tam spousta památek i muzeí. I když jsme tam byli jenom dva dny, tak jsme toho stihli poznat a projít docela hodně. Potom jsme jeli vlakem do New Yorku, kde jsme strávili pět dnů, z toho tři dny jsem doslova prochodil boty, protože jsme se pohybovali po celém Manhattanu, od Brooklynského mostu až po Sochu Svobody a viděli jsme řadu dalších zajímavostí.“
Co vás nejvíce zaujalo?
„Určitě mrakodrapy, které se tam tyčí pro mě do neuvěřitelných výšek. Ale vůbec celý život tam. Například mě překvapilo, že se tam jezdí hlavně taxíky nebo metrem, protože tam nejsou téměř žádná parkovací místa. Jsou tam sice podzemní garáže, ale ty jsou docela drahé, takže lidé využívají pro přepravu spíše ty taxíky.“
Absolvoval jste s dcerou procházku po slavné Páté Avenue, která platí za nejdražší obchodní zónu na světě?
„Samozřejmě, byli jsme na Páté Avenue, ale když jsme viděli ty ceny, tak jsme si jenom protřeli oči a šli jsme zase pryč. Chtěl jsem si tam koupit sako, ale když jsem zjistil, kolik stojí, tak jsem jenom naprázdno polknul, poděkoval jsem a odešli jsme (směje se). Ale vynahradili jsme si to v obchodním domě Macy's, který má asi osm pater, kde jsme strávili skoro dva dny. Odjížděli jsme se dvěma plnými kufry, dokonce jsme tam museli nechat některé staré věci, aby se nám to do nich vůbec vešlo (směje se).“
Navštívili jste i nějakou sportovní událost?
„Chtěl jsem se podívat na baseball na Yankees, protože baseball sleduju a mám ho rád, ale bohužel hráli venku v Los Angeles, takže nebyla šance. A americký fotbal začíná až v srpnu.“
Jak jste zvládl několikahodinový let?
„Bylo to opravdu náročné, protože předtím jsem toho moc nenaspal. Přebíral jsem cenu Fair Play a Sympaťáka ligy a vzápětí jsem odjíždel domů a potom na letiště. Následoval let do Londýna a odtud potom do Washingtonu. Jestli jsem za celou cestu v letadle naspal hodinu, tak to bylo hodně. A to samé bylo potom i při zpáteční cestě. Takže to bylo náročné zejména po této stránce.“
Jak zvádl váš organismus časový posun?
„Docela v pohodě. Aklimatizovali jsme se docela rychle, přiletěli jsme mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou a říkali jsme si, že musíme vydržet být vzhůru alespoň do deseti hodin. Což ale mně se nepodařilo, usnul jsem už v devět. Ale když jsem se ráno probudil, tak jsem byl docela čilý.“
Bezprostředně po návratu ze zámoří jste měl schůzku s vedením Slavie. Jakou pro nás máte zprávu?
„Jak už jsem několikrát řekl, v A-týmu jsem jako hráč skončil. Ve Slavii bych měl zůstat jako trenér mladých slávistických gólmanů, to znamená, že bych měl trénovat gólmany od těch nejmenších kategorií až po dorostence.“