fotbal - Slavia

PRAHA - Sobotní přátelské střetnutí proti Liberci se stalo pro Václava Kolouška dalším z velkých mezníků, jak v jeho fotbalové kariéře, tak v životě. Poprvé od května minulého roku, kdy onemocněl akutní leukémií, se totiž dostal zpět na hřiště. A od prvních minut bylo znát, že se vrátil pan Fotbalista. Koloušek podal velmi slušný výkon, rozdával přesné přesné přihrávky. Po závěrečném hvizdu na něm byla vidět radost a zároveň i obrovské dojetí. Sám přiznal, že měl slzičky na krajíčku.

Jak jste se při nástupu na hřiště cítil?
„Měl jsem zase slzy na krajíčku. Jednou to přijít muselo, jsem rád, že jsem si to vyzkoušel. Těší mě, že jsem se vrátil. Teď už to záleží jenom na mně.“

Před zápasem to vypadalo, že nenastoupíte. Co nakonec rozhodlo?
„Když jsem se ráno probudil, tak jsem se cítil špatně fyzicky. Po příjezdu na stadion jsem se ale důkladně rozcvičil a rozhodl se, že to na tu čtvrthodinu zkusím. Chtěl jsem si trochu osahat, jak to bude fungovat.“

Jak vám bylo na hrací ploše?
„Cítil jsem se dobře. Sice to bylo jen čtvrt hodiny, ale mám pozitivní pocit. Už jsem chtěl zkusit nastoupit ve středu za béčko, utkání bylo ale kvůli sněhu zrušeno.“

Jaké byly vaše úkoly?
„Měl jsem hrát spíš z leva, i když jsem se ve hře tlačil víc do středu, kde jsem zvyklý. Hlavně jsem nechtěl klukům nic zkazit, třeba nějakou přihrávku, aby nemuseli kvůli mně sprintovat zpátky.“

Co dýchání?
„Tak to bylo trošku horší. Bude se to ale zlepšovat.“

Pavel Kuka vám při jedné akci vracel zpětnou přihrávkou míč, co chybělo?
„Já jsem si o balón zařval, ale stál jsem trošku mimo. Je to škoda.“

Je váš návrat na hřiště nejdůležitějším okamžikem vaší kariéry?
„Nejdůležitější okamžik toho všechno bylo to, že jsem se z té nemoci dostal. Dál už je to o něčem jiném.“

Budete hrát i proti Olomouci?
„Ne, to ještě ne. Když náhodou jo, tak možná na deset nebo patnáct minut. Uvidíme."