Petr Kolařík: Áčko je můj sen od doby, co jsem v Praze

„Měl jsem bohužel natržený sval, ale naštěstí to nebylo nic vážného. Postupně jsem se vrátil do tréninku, teď mi sval drží. Doufám, že se mi do budoucna budou zranění jen vyhýbat, není to nic příjemného."

„Ne. Celkově se mi hrálo dobře, i když ve druhé půli proti Táborsku už mi docházely síly. Před tím jsem měl určité tréninkové manko. Trenér musel navíc nuceně střídat, takže jsem dohrál na pozici defenzivního záložníka. Na této pozici jsem hrál pravidelně už v dorostu, takže můžu kdykoliv zaskočit. Ale více mi vyhovuje pozice stopera. Proti Teplicím už to bylo v pohodě."

„Myslím, že to bylo na nějakém zápase, kde jsem nastupoval za plzeňský krajský výběr. Po zápase mě oslovili a za nedlouho jsem byl na zkoušce, kde jsem se zalíbil a nastoupil do A-žáků. O takové šanci jsem vůbec nepřemýšlel, ta se nenaskytne každý den. Slavia byla a je velká výzva."

„Samozřejmě moc rád. Jako první mě trénoval pan Jíra, který si mě pak vytáhl o rok později do C-dorostu. V B-dorostu mě trénoval pan Abrhám, v A-dorostu pan Saňák a pan Peřina. V béčku mě vedl pan Janů, Řehák a teď trenér Petrouš. Na mládežnická léta člověk vzpomíná jen v tom nejlepším."

„To je pravda. Na to období vzpomínám velice rád. Procestoval jsem skoro celou Evropu. Za největší úspěch bych považoval vítězství na turnaji v Polsku a ve Španělsku. Co se trenérů týče, tak mě vedli pan Pešice a později pan Hřebík."

„Jen pozitivně! Pravidelně jsem nastupoval v MSFL, což je kvalitní soutěž. Jihlava na mě měla na konci hostování opci na přestup, ale neuplatnili ji. Áčko hrálo ve druhé lize o postup, tak dostáváli přednost zkušení hráči. Celé jaro odehráli ve 13 lidech. Po postupu do Gambrinus ligy hledali zkušené obránce, proto jsem odešel."

„Tam jsem loni v létě začal přípravu pod panem Vrabcem. Vypadalo to, že bych mohl zůstat, ale zranil jsem se a mezitím logicky přivedli někoho jiného. Tak to ve fotbale chodí."

„Já jsem měl ve Slavii stále smlouvu. Dohodli jsme se, že zůstanu a pak se uvidí, co dále. Měl jsem i jiné možnosti, ale rozhodl jsem se pro juniorku a jsem za to rád."

„Začátek soutěže nám moc nevyšel, pak jsme se chytili. Myslím, že zrovna od domácího zápasu s Táborskem jsme neprohráli asi třináct kol, tak doufám, že se to bude opakovat."

„Byla to pro mě další cenná zkušenost poznat zase něco jiného a jsem za to rád. Trenér mi říkal abych se nebál hrát. Myslím, že to bylo částečné splnění nějakého snu."

„Tak lehké to asi nebude (smích). Soutěž bychom chtěli vyhrát, i když na Brno ztrácíme sedm bodů. Stále však věříme, že se před ně ještě můžeme dostat. Co se áčka týče, tak je to můj sen už od doby, co jsem do Prahy přišel."