Ve věku 76 let zemřel dlouholetý spolupracovník klubu Miloš Daliba | SK Slavia Praha
Více

Ve věku 76 let zemřel dlouholetý spolupracovník klubu Miloš Daliba

PRAHA – Slavii ve středu ráno zasáhla velmi smutná zpráva. Po dlouhodobé nemoci zemřel v úterý ve věku 76 let pan Miloš Daliba. Ten v klubu působil od roku 1964, téměř půlstoletí se tak věnoval poctivou prací slávistické mládeži.
„Zasáhla nás velmi smutná zpráva, kdy nás opustil skvělý člověk, který zasvětil celý svůj život Slavii. Chceme tímto vyjádřit celé rodině upřímnou soustrast. Pan Daliba ve spolupráci s mládežnickými trenéry našel pro náš klub spoustu talentů a neustále přispíval svými nápady k činnosti celého mládežnického úseku,“ uvedl sportovní ředitel klubu a člen představenstva Karol Kisel.

„Také bych chtěl popřát jeho rodině upřímnou soustrast a poděkovat mu aspoň touto cestou za jeho celoživotní práci, kterou pro Slavii odvedl. Přivedl spoustu talentovaných hráčů, kteří jsou dnes buď v mládeži, nebo hrají v lize,“ vzpomíná na svého dlouholetého kolegu šéftrenér sportovního centra mládeže Miroslav Jíra.

„Víkendy trávil za jakéhokoliv počasí na fotbale. Pan Daliba byl takovou dobrou duší slávistické mládeže, které obětoval celý svůj soukromý život. Jak sám říkával v poslední době, v životě měl jen dvě lásky, a to Slavii a jeho vnoučata,“ dodal Jíra.

O tom, že nás pan Daliba neopustil úplně, svědčí jeho motto, které rád zdůrazňoval a které nás přežije všechny: „Na zápase našeho milovaného A-týmu Slavie musí každý slávista být. Omluví tě jen to, když tě přejede tramvaj, jinak by každý správný fanoušek měl byt na stadionu a fandit a podporovat Slavii z plných plic,“ zakončil Jíra parafrází slov Miloše Daliby.

Poslední rozloučení s Milošem Dalibou bude v pondělí 10. listopadu v 11:20 hodin v malé obřadní síni krematoria v Praze - Strašnicích.

Miloš Daliba: Vidět Kopeckého, Bradáče nebo Bicana… Kdo by se nestal slávistou?

Rozhovor s Milošem Dalibou, který u příležitosti jeho 75. narozenin pořídil Jan Čapek z Odboru přátel Slavie:

Jak vzpomínáte na svůj příchod do Slavie?
„V roce 1964, při vzniku OP, byli slávisté vyzváni, aby se zapojili do práce pro Slavii. Jako desítky jiných jsem i já přijal tuto výzvu a na základě mé iniciativy mi byla přidělena činnost ve sportovně technické komisi (STK). Současně s touto komisí byly založeny i další komise složené z obětavých členů, např. to byla komise pořadatelská. Všechny ušetřené mzdy a další náklady se tehdy věnovaly na chod oddílu, hlavně na získávání posil. To umožnilo příchod Píši, Kadraby, Veselého a dalších. Měl jsem tu čest v STK pracovat a poznat například prof. Dr. Studničku, Dr. Fikejze, pány Matouška, Veseckého, Biskupa a mnoha dalších, kteří zcela zdarma zajišťovali chod klubu. V roce 1973 se změnou patronátního závodu (dnes rozuměj: sponzora) byla STK zrušena a mně byla nabídnuta práce při vyhledávání hráčů, ve skupině u Karla Holendra. Tento král šíbrů dokázal v krátké době získat Jebavého, Segmüllera, Petera Herdu, Rudolfa Svobodu, Frydrycha, Pauříka, Hotového a další. Tenhle tým vedený trenérem Jarešem sahal několikrát i po titulu mistra ligy. Kolem roku 1980 však byl Jareš poslán k mládeži a mne přemluvil k práci v komisi mládeže. No, a mládež se mi stala osudnou až do dnešních dnů.“

Co Vás přivedlo ke Slavii?
„Pocházím z červenobílé rodiny. Zásluhou táty jsem měl možnost vidět obrovitého Finka v bráně, kouzelníka Vlastu Kopeckého, bomby Bradáče a božského Pepi Bicana. A tak se ptám – kdo by se nestal slávistou?“

Zažil jste však i kritická léta Slavie. Jak jste je prožíval?
„Za mého života visel osud Slavie na vlásku už třikrát. V 50. letech byla snaha vymazat Slavii z mapy jako klub Dr. Beneše a Jana Masaryka, bylo jí zbouráno hřiště, celé mužstvo bylo distancováno, její nejlepší hráči povolání do „péče“ armády, zakázány naše sešívané dresy a změněno jméno. V nejtěžších chvílích se vždy ukáže síla slavistického klubismu. Dnes už nikdo neuvěří, že hřiště v Edenu bylo vybudováno brigádnicky. Nezapomenu na slzy v očích slávistů, když se po letech na velikonočním turnaji v roce 1956 objevily opět slávistické dresy. Další rána osudu přišla v roce 1964, kdy bylo Dynamo na sestup dokonce z II.ligy, po porážce v Úpici. A to jsme pomalu i my nejvěrnější již nedoufali v další existenci našeho klubu. Stačil však inzerát v novinách o svolání schůze slávistů do Slovanského domu v Praze, aby se spojily síly – a tehdy vznikl odbor přátel, posléze se vybojovalo zpět historické jméno klubu a do roka jsme slavili návrat do ligy před 45 000 diváků. Třetí krizi máme ještě všichni v paměti a opět jsem hrdý na to, že většina vydržela pracovat zdarma a Slavii v tuto dobu neopustila.“

Vy jste se věnoval vyhledávání talentů, jak se dnes říká, skautingu. Jaký nejlepší objev se Vám podařil?
„Přivedením chlapce do mládeže se na jeho kariéře podílím jen malým procentem. Mnohem více záleží na něm samotném, aby byl ochoten tvrdě pracovat, na trenérech a jejich trpělivosti s ním, protože běžná doba adaptace z malého klubu trvá přibližně rok. Naštěstí takových trenérů bylo a stále je ve Slavii dostatek, nejčastěji si vzpomenu na trenéry Seiferta, Fabanku, Kruckého, Mařana, Karocha. O jménech hráčů nechci hovořit, abych některého z nich neopominul.“

Jaké bylo Vaše největší zklamání?
„Největším zklamáním pro mne bylo, jak málo se nakonec vytěžilo z výchovy mládeže ve Slavii. Za dobu posledních 20 let vychovala Slavia pro špičkový evropský fotbal Kuku, Šmicera, Bejbla, D. Jarolíma, Štajnera, Pekharta, Necida, Suchého, Švece, R. Černého. V současnosti si fotbalem v dobrých klubech vydělává v zahraničí na 20 hráčů ze Slavie. Na soupiskách z I.a II.ligy je pak kolem 65 jmen dalších hráčů, kteří prošli Slavií.“

Jaké máte poznatky ze současné doby?
„Dnes je síť agentů tak rozšířená, že většina chlapců je pod smlouvou už od dětských let. Nám tak zbývá poohlížet se po posilách v malých klubech. Vyzývám touto cestou slávisty po celé zemi, aby nám posílali spojení a tipy na šikovné kluky. Příklad Šmicera či Štajnera ukazuje, kolik talentů se rodí mimo velká města a jak se díky Slavii tyto talenty mohly projevit i ve fotbalové Evropě.“

*Na snímku je s panem Dalibou zleva Miloš Krucký a vpravo Blanka Ziková.

Aktuálně

U16 míří do Emirátů. Utká se mimo jiné s Chelsea a Sportingem

29. 3. 2024
Slávisté z kategorie U16 míří na mezinárodní turnaj do Spojených Arabských Emirátů. Na turnaji je čeká pět utkání mimo jiné s Chelsea a Sportingem Lisabon.

Informace pro fanoušky na Slovácko

29. 3. 2024
Zápas v Uherském Hradišti se hraje v sobotu 30. března od 18:00. Co k výjezdu potřebujete vědět?

Sbírka na nový vozík pro slávistu Jakuba

28. 3. 2024
Slávista Jakub Vybíral trpící dětskou mozkovou obrnou, se na fanoušky obrací s prosbou o pomoc. Přispějete Jakubovi ve sbírce na potřebný nový elektrický vozík?

Další články