Příprava s áčkem? Velká motivace, přiznává Vojtěch Mareš | SK Slavia Praha
Více

Příprava s áčkem? Velká motivace, přiznává Vojtěch Mareš

HAIKOU – Ve Slavii je od svých pěti let, teď dostal levonohý obránce devatenáctky možnost trénovat s áčkem. „Nevěřil jsem, že do Číny odletím, ale je to super,“ usmívá se Vojtěch Mareš, který si kvůli soustředění musel zařídit volno ve škole. „Je to pro mě velká motivace, beru fotbal vážněji, už si nechodím jen zakopat,“ dodává.
Proč vám říkají Moucha?
„To je přezdívka ještě ze základky, asi ze šesté třídy, ani nevím proč mi tak začali říkat. Nějak to tak přišlo. Už to ale mám jenom jako adresu mailu. Teď mi říkají buď Mary, nebo Vojto.“

Jak byste se popsal jako hráč, jaké jsou vaše přednosti a naopak věci, které musíte ještě zlepšit?
„Přednosti? Tak asi hra hlavou díky té výšce, souboje, a troufám si tvrdit, že i dobrá rozehrávka, občas se mi podaří vyjet ze stopera, kde nastupuju a založit akci. Teď v mistráku jsem taky nahrával na gól, že jsem vyjel po lajně. A mínusy? Asi technika s balonem a pravačka.“

Co pro vás Slavie znamená? A jak jste prožíval ty poslední roky, kdy se Slavii nedařilo?
„Všechno. Celé dětství. Když jsem byl menší, tak jsem vnímal hlavně náš tým. Pořádně nevnímal, co se děje tam výš, na to jsme neměli myšlenky. Znám i pár kluků, kteří, když se přestalo Slavii dařit a když začaly ty spekulace, že nejsou peníze a že Slavia půjde tam, kam půjde, odešli do Bohemky, do Sparty a tak… My jsme v tom týmu zůstali asi dva nebo tři mladí kluci, ostatní odešli. Jednou se daří a jednou ne a já jsem tady zkrátka zůstal a teď se daří. Snad to bude jen lepší a lepší.“

Už jste předtím trénoval s áčkem?

„Párkrát, asi třikrát nebo čtyřikrát.“

Takže by vás vůbec nenapadlo, že půjdete do zimní přípravy a rovnou poletíte do Číny?
„Ne vůbec. Já jsem s áčkem trénoval, když byla repre pauza, aby se doplnily počty a mohlo se nějak normálně trénovat. S tím jsem vůbec nepočítal.“

Jak a kdy jste se dozvěděl, že pojedete s áčkem do Číny?

„Dozvěděl jsem se to v úterý, dva dny před odjezdem. A telefonátem, asi v deset hodin večer. Volal mi nejdřív pan Plíšek a potom Standa Vlček. Sice nám dělali před Vánocemi víza, to nás bylo ale asi deset, ale já jsem tomu nevěřil. Říkali jsme si i doma, že to je nesmysl, spíš to dělají proto, abychom měli nějakou větší motivaci. A pak když mi zavolali, tak jsem si říkal, jestli to není náhodnou nějaký omyl. Je naprosto super, že jsem tady.“

Jaký je rozdíl mezi mládežnickým fotbalem a A-týmem?
„Je to obrovský rozdíl. V tempu i v celkové profesionalitě. Jak se tady všichni chovají, jak k tomu fotbalu celkově přistupují. Přece jen v té devatenáctce to je pořád taková tak trochu jakoby záliba, takové hobby, kde to někdo dělá naplno, ale někdo ne, ale tady v áčku je to už opravdu, tady jde už o zaměstnání, takže jde o všechno.“

Je rozdíl i v servisu, jak se o vás starají?
„Je, v dorostu máme jednoho maséra, který k nám chodí jednou týdně a potom na zápas, a tady jsou tři a non-stop. Ať za nimi přijdeš kdykoliv, tak vždycky ti vyhoví.“

A jak jste si užil zápas a Haikou Boying? Hrál jste hned v základu…
„ I když to nebyl žádný velký zápas, tak to byl pořád první zápas za áčko, takže jsem si to užíval. Cítil jsem samozřejmě trošku nervy, abych něco nezkazil. Před tolika diváky jsem zatím ještě nehrál, už když jsem šel na rozcvičku, tak jsem cítil takovou tu nervozitu, když na mě všichni koukají, protože já na to nejsem zvyklý, v dorostu na mě kouká maximálně dvacet lidí na malé tribunce, byl to skvělý zážitek.“

Vzor Jirka Bílek? Líbí se mi jeho komunikace na hřišti

Co starší kluci? Jak vás berou?
„Je to dobré. Samozřejmě, když něco zkazím, tak je na mě větší tlak, než když to zkazí někdo jiný, protože já jsem tady ten mladší a zkazím jim tu hru, nebo tak, ale není to cítit, že by mě neměli rádi, nebo tak. Vůbec, naopak, jsou vstřícní a příjemní. Radí nám, protože mají zkušenosti z ligy, co bychom měli dělat a neměli. A tak, takže dobré.“

Dovolil byste si vůči Jirkovi Bílkovi nebo Milanu Škodovi nějaký vtípek?
„To zase jo, s Jirkou Bílkem už se bavím docela normálně, protože už od začátku, když jsem přišel na ty tréninky s áčkem, tak vždycky jsem s ním hrál nějakou hru nebo vzadu na stoperu, takže my už si docela i rozumíme, on mi i radí, právě s ním jsem se tady začal jakoby více trošku bavit, takže vůči němu bych se asi nebál, nevím, jestli vůči Milanovi.“

Je zrovna Jirka Bílek hráč, ke kterému vzhlížíte?
„Líbí se mi hlavně tou komunikací na hřišti, jak mluví, jak dokáže všechny i seřvat, protože já osobně to tolik nedokážu, abych seřval celý tým. Tím důrazem, jak Jirka hraje, je pro mě zrcadlo, ke kterému bych chtěl fotbalově směřovat, co se týká té pozice, na které hraju.“

Už jste se bavili, co bude po soustředění, až se v úterý vrátíte?

„Mluvili jsme jenom s trenérem, ten nám říkal, ať si toho vážíme, že jsme tady, což je samozřejmě logické, říkal, že neví, jak to půjde dál, já mám informace, že bych se měl vrátit zpátky do devatenáctky a trénovat s ní dál, takže nevím.“

Jak velký impuls je toto soustředění pro další práci?
„Strašně. Jak už jsem řekl, já tomu pořád nemůžu uvěřit, že se to stalo, že jsem tady s těma klukama, na které se chodím koukat na stadion a fandím jim mezi těmi patnácti tisíci diváky, co tam chodí. Tady to je pro mě strašná motivace. Už je na mě i jinak nahlíženo než jako na hráče devatenáctky, ale jako na hráče, co se může zapojit i s těmi vyššími kategoriemi. I já už si to v hlavě přebírám jinak, neberu fotbal jen jako hobby, ale už to beru mnohem vážněji. Už to není tak, že si jdu někam zakopat, abych měl po škole pohyb.“

Do maturity chci zůstat ve Slavii

Jste ve třetím ročníku na gymnáziu. Musel jste žádat o uvolnění?
„Psal jsem žádost, dokonce i pan Plíšek to musel ve škole řešit, protože my s mámou už tam chodíme tak často, že paní ředitelka se na nás kouká, jestli už si to nevymýšlíme, všechny ty různé akce a podobně. Kdybychom jí řekli, že letím do Číny, a řekli jí to den před odletem, protože já jsem se to dozvěděl dva dny před odletem, tak bychom museli do školy s tím, že zítra letím do Číny a že jsem to opravdu nevěděl, což by asi vypadalo trošku divně, ale ve škole jsou jinak moc vstřícní.“

Trenéři taky hodně dají na to, abyste školu neflákali?
„Ano, v pololetí si berou trenéři i například vysvědčení, takže v tomto ohledu vládne tvrdý režim.“

Proč jste si vybral právě gympl?
„Protože nespoléhám jenom na fotbal, mně už to říkají rodiče od mala, od doby, co jsem trošku vyspěl, asi od těch patnácti let. Kdykoliv se může cokoliv stát a nesmím zůstat jenom se základkou, zkrátka, abych měl nějaké vzdělání, nevím zatím, jak by to bylo případně s vysokou školou, ale střední školu s maturitou mít musím.“

Teď je vám sedmnáct, bylo by to brzo na přechod do dospělého fotbalu? I kdybyste měl třeba šanci jít někam hostovat?
„Já bych řekl, že ano. Dokud budu mít tady ve Slavii mít možnost občas trénovat s áčkem a bude na mě tak nahlíženo, tak bych chtěl do maturity zůstat určitě tady. Pak bych klidně chtěl jít někam na hostování, jak jde například teď Suk na hostování do Táborska, do druhé ligy, tam se vyhrát a potom se vrátit, ale do té maturity bych chtěl tady zůstat a být v klidu, dodělat si maturitu a pak už mít volno.“

Aktuálně

Sbírka na nový vozík pro slávistu Jakuba

28. 3. 2024
Slávista Jakub Vybíral trpící dětskou mozkovou obrnou, se na fanoušky obrací s prosbou o pomoc. Přispějete Jakubovi ve sbírce na potřebný nový elektrický vozík?

Mládežníci na repre: Postupy na EURO U17 i třígólový Pikolon

28. 3. 2024
V reprezentačních výběrech U20 - U16 se na konci března představily více než tři desítky mládežníků. Slávisté mají díky tomuto počtu největší klubové zastoupení na mládežnických reprezentačních srazech. Na největší úspěch dosáhli čeští a slovenští reprezentanté do sedmnácti let, kteří postoupili na EURO.

Po reprezentační pauze na béčko! V neděli na Xaverově proti Robstavu

28. 3. 2024
Slávistický B-tým čeká 20. kolo ČFL. V neděli 31. března vyzve na Xaverově od 10:15 FK Robstav. Vstupenky na utkání budou k dispozici na místě.

Další články