Přidával jsem si a věřil, že šanci dostanu, říká Jan Bořil | SK Slavia Praha
Více

Přidával jsem si a věřil, že šanci dostanu, říká Jan Bořil

PRAHA – Po příchodu do Slavie zažil rok a půl jako na houpačce. Nejprve se pevně zabydlel v základní sestavě, poprvé v sešívaném okusil evropské poháry a následně úspěšně bojoval o nejvyšší příčku v lize. Na jaře ale ze základu vypadl. „Že zničehonic přestanu hrát, to jsem nečekal. Bylo to těžké, ale bral jsem to, jak to je. Přidával jsem si, ač to moc lidí nevědělo. Věřil jsem, že jsem lepší a využiju svou šanci. Byla to velká zkušenost,“ říká populární „Béřa“ v obsáhlém rozhovoru. A výsledek se dostavil. Mistrovský titul, základní skupina Evropské ligy i opakovaná nominace do reprezentace.
Kdyby vám někdo před rokem a půl řekl, že budete se Slavií mistrem ligy, hrát o Ligu mistrů a v národním dresu nastoupíte proti mistrům světa z Německa, co byste mu odpověděl?
„Že se asi zbláznil. Vůbec bych to nečekal. Je ale pravda, že když jsem šel do Slavie, měl jsem cíl, že chci hrát o titul, o poháry i o Ligu mistrů. Myslím, že se mi to splnilo.“

A to dokonce skoro v nejkratším možném termínu, že?
„Dá se to tak říct. Bylo rychlé, titul, do poslední chvíle boj o Ligu mistrů. Že se dostanu navíc do nároďáku jsem vůbec nečekal.“

Jak zpětně hodnotíte mistrovskou sezonu?

„Pozitivně. Ze začátku se nám nedařilo, po pátém kole jsme byli asi osmí a všichni po nás házeli klacky. Pak přišel nový trenér a všechno se obrátilo k lepšímu. Začali jsme vyhrávat, všichni si nás všímali a věděli, že budeme čím dál větší hrozbou. Zaplaťpánbůh jsme sezonu otočili a vyhráli titul. Všichni si to přáli, jak fanoušci, tak my. Hlavně já, mám první titul a velkou radost.“



Jaký okamžik z minulé sezony nezapomenete?
„Derby! Jeli jsme na Letnou, nikdo nám nevěřil a všichni očekávali, že dostaneme klepec. My jsme se semkli a nechali jsme tam všechno. Sparta neměla nic a po zásluze jsme tam vyhráli. Byl to takový odrazový můstek, všichni jsme chtěli zvládnout derby, dokázat, že na to máme. Předtím se nám ty zápasy moc nepovedly. Je to nejsledovanější zápas, připravili jsme se a zvládli ho.“

Pomohlo derby i k většímu semknutí kabiny?
„Parta byla a je výborná. Hodně nás to semklo, od té doby jsme v lize neprohráli a stoupali výš a výš.“

Uvědomíte si v takovém zápase ještě víc rivalitu mezi Slavií a Spartou?
„Rivalita byla jak na hřišti, tak v hledišti u fanoušků. Samotný zápas byl vynikající. Tedy hlavně pro nás, pro sparťany moc ne (smích). Atmosféra a všechno kolem derby je úplně jiné než normální zápas. Já si to moc užil, hlavně když jsme vyhráli u nich.“

Patříte k hráčům, kteří s fanoušky komunikují, když je potřeba něco vyřešit. Je pro vás důležité s nimi mít dobrý vztah?

„Rozhodně, když je nějaký problém, neutíkám a chci ho řešit. Musí tam být ta vzájemná chemie. Musí se komunikovat. Víme, že když se nedaří, mají na to svůj vlastní názor a chtějí nám ho říct. Nejsem ten, kdo se otočí zády.“

Vyříkali si ho s vámi například loni v Tallinnu. Jaké to bylo?
„Po Tallinnu to bylo strašné, hrozný výbuch. Sám jsem nečekal, že bychom tam takhle prohráli. Nemohli jsme se divit, že na nás naskáčou fanoušci, když za námi cestovali tak daleko. Hrozně mě mrzelo, že k tomu došlo. Museli jsme ale chápat, že byli naštvaní. Vyříkali jsme si to. Byl jsem kapitánem a slíbil jsem jim, že pokud nepostoupíme, pásky se nadobro vzdám. Pak jsme doma vyhráli, ale od té doby jsem už kapitán nebyl. Ono je to v podstatě lepší, protože když jsem byl kapitán, tak se většinou prohrávalo. Lepší je, když budu v pozadí (úsměv).“

V minulé sezoně tedy konkrétně u vás platilo známé anglické spojení „From zero to hero.“ V Tallinu jako kapitán vysvětlující blamáž a na Strahově jako režisér mistrovských oslav…
„Vzpomněl jsem si, kde jsme byli předtím a kde jsme skončili. Je to nádherný úspěch a všichni byli spokojení. Nikdo to nečekal a najednou hrajeme o Ligu mistrů. Je škoda, že se to nepodařilo, ale poháry máme, což je super.“

Před Slavií jste hrál za Boleslav. Atmosféru na stadionu asi porovnat moc nelze, že?

„Nebe a dudy! V Boleslavi mě samotného překvapilo, že na pětitisícový stadion přijde jen tisícovka fanoušků. Chtěl jsem odejít, a když jsem dostal nabídku ze Slavie, neváhal jsem ani vteřinu. Fanoušci dělají hodně a lépe se před nimi hraje.“

Můžete porovnat atmosféru v Severním Irsku nebo na Kypru. Lze to srovnávat s Edenem?

„Na obou zápasech byla atmosféra dobrá, ale myslím, že v Edenu je to přeci jen lepší. Máme hezčí chorea. Navíc jsou fanoušci na naší straně a dodávají nám sílu a ženou nás dopředu. Nemůžete nic vynechat, vypustit. To se mi hrozně líbí.“

Konkurence mi prospěla

Polovinu jara jste čekal na základní sestavu. Cítíte trochu zadostiučinění?
„Bylo to pro mě těžké, přišla konkurence, noví hráči. Zničehonic jsem přestal hrát. Ale dřel jsem, přidával jsem si v tréninku, chodil jsem na box s Jirkou Bílkem a do posilovny. Neztratil jsem chuť, byl jsem naštvaný, ale snažil jsem se to brát pozitivně. Pracoval jsem na sobě a věděl jsem, že šance přijde a že až to nastane, musím ji chytit za pačesy. To se mi podařilo a mám radost.“

Nebyl to naopak potřebný impuls, abyste se vybičoval k ještě lepším výkonům?
„S konkurencí rostou nároky, takže mi to asi i prospělo. Ale že zničehonic přestanu hrát, to jsem nečekal. Bylo to těžké, ale bral jsem to, jak to je. Přidával jsem si, ač to moc lidí nevědělo. Věřil jsem, že jsem lepší a využiju svou šanci. Byla to velká zkušenost. Jak tohle tak pohárové zápasy jsou důležité zkušenosti, za které je pak člověk rád.“



Co vám v té době nejvíc pomohlo? Narození dcery?
„Žena mi hodně pomáhala, pak dcerka. Dodávalo mi to sílu.“

Jak vás změnilo narození Nelinky?
„Nemám takový servis, jako jsem míval (smích). Ale moc si to užívám jako otec a jsem moc rád, že je s námi.“

Dušan Švento v rozhovoru na otázku, co pro něj znamená fotbal, odpověděl, že do doby, než se mu narodil syn, tak úplně všechno…

„Mám to stejně. Když máte dítě, je to úplně něco jiného. Všechno se motá kolem něj, je to naše láska.“

Jste impulzivní typ člověka. Zklidnilo vás narození potomka?
„Jak u čeho. Jsem pořád impulzivní. Myslím si, že jsem pořád stejný. Spíše doma jsem klidnější.“

Nominace mě překvapila. Reprezentace je nejvíc

Jak jste zareagoval na svou první nominaci do reprezentace, která přišla na konci prázdnin?
„Nečekal jsem, že dostanu pozvánku, ale přišla. Byl jsem hrozně rád. Za sebe musím reprezentační sraz hodnotit kladně. Zároveň ale víme, že jsme neuspěli a dvakrát prohráli a už nemáme šanci se dostat na mistrovství světa. Osobně jsem rád, že jsem se tam vůbec dostal a že jsem dostal šanci.“

Přišlo opět na setkání s vaším osudovým trenérem Karlem Jarolímem…
„Po dlouhé době jsme se viděli. Myslím si, že to bylo pozitivní setkání. Mluvili jsme spolu, všechno jsme si vyříkali. Jsem rád, že mě povolal.“

Byl jste překvapen, že vás trenér postavil v obou zápasech do základní sestavy?
„Určitě, jsem za to hrozně rád. Ptal se mě, jestli se proti Němcům nepodělám, kdyby o mně uvažoval. Já jsem mu řekl, že ne, že mě zná z Boleslavi, že takové zápasy chci hrát a že se na ně těším.“



Nebyla tam přeci jen malá nervozita, když jste nastupoval proti mistrům světa z Německa poprvé v dresu reprezentace?

„Trochu byla, ale když jsem pak přišel na hřiště, tak ze mě spadla. Soustředil jsem se na svůj výkon a na celý tým, abychom zápas zvládli. Nervozita ze mě opadla a vůbec jsem to nevnímal.“

Pomohlo vám, že se hrálo v Edenu?

„Určitě, měl jsem v hlavě, že v Edenu se těžko odevzdávají body. Věřil jsem, že aspoň bod zvládneme, ale pak v 88. minutě to vyhaslo, jsem z toho hrozně zklamaný.“

Ačkoliv pro tým nedopadl sraz dobře, vy jste byl v obou zápasech hodnocen jako jeden z těch lepších hráčů. Může vás to posunout?

„Určitě. Když hrajete proti mistrům světa, ještě k tomu v obraně, člověku to vždycky něco dá. Jsem rád, že jsem dostal šanci, zkušenosti můžu pak rozvíjet dále.“

Co jste si říkal při vaší střele, která mířila k tyči, ale ter Stegen se tam najednou objevil?
„Kdybych dal gól, to by mě asi nikdo nechytl. To bych vyběhl ze stadionu. Když jsem ji vypustil, tak jsem doufal, že to tam spadne, ale je to brankář výborných kvalit, takže ji chytnul. Měl jsem tam další střely, ale ty už byly slaboučké.“

Jsou pro vás výkony důležité i v tom, že se bude tvořit nový reprezentační tým a trenér bude vědět, s kým počítat?
„Já bych byl rád, kdyby se mnou počítali, reprezentace je nejvíc, každý chce reprezentovat. Když dostanu pozvánku, tak budu spokojený. Nejprve ale musím předvádět dobré výkony ve Slavii, pak můžu pomýšlet na reprezentaci.“

Aktuálně

U16 míří do Emirátů. Utká se mimo jiné s Chelsea a Sportingem

29. 3. 2024
Slávisté z kategorie U16 míří na mezinárodní turnaj do Spojených Arabských Emirátů. Na turnaji je čeká pět utkání mimo jiné s Chelsea a Sportingem Lisabon.

Informace pro fanoušky na Slovácko

29. 3. 2024
Zápas v Uherském Hradišti se hraje v sobotu 30. března od 18:00. Co k výjezdu potřebujete vědět?

Sbírka na nový vozík pro slávistu Jakuba

28. 3. 2024
Slávista Jakub Vybíral trpící dětskou mozkovou obrnou, se na fanoušky obrací s prosbou o pomoc. Přispějete Jakubovi ve sbírce na potřebný nový elektrický vozík?

Další články