Slavii jsem vděčný a chci jí to vrátit! | SK Slavia Praha
Více

Slavii jsem vděčný a chci jí to vrátit!

Před více než patnácti lety to začalo v dresu Blšan proti Slavii. A nyní se aktivní kariéra Jiřího Bílka uzavírá – symbolicky ve Slavii. „To mi vlastně došlo až teď. Je to hezké. Proti Slavii jsem to otevřel a teď to v jejím dresu uzavírám,“ říká v rozhovoru kapitán Jiří Bílek. Ten se přesouvá do představenstva klubu a bude spolupracovat ve sportovním úseku s novým sportovním ředitelem Janem Nezmarem.
Jak jste si užil svou závěrečnou děkovačku?
„Měl jsem z toho nervy, pouštěl jsem si rozlučku Standy Vlčka, který mluvil dlouze a krásně, takže laťka byla vysoko. Nakonec jsem si ale nic nepřipravoval a řekl jsem to, jak jsem to cítil. Fanoušci mě vždy podporovali, byli vždy pozitivní. Poděkoval jsem jim, byl jsem dojatý. Ke konci zápasu skandovali moje jméno.“

Tým se loučil už před zápasem, spoluhráči měli trička s vaším jménem. Dojalo vás to?
„Bylo to hrozně krásné. Tušil jsem, že něco bude, ale kluci mě tím vším krásně překvapili. Už při té rozlučce jsem měl co dělat, aby mi neukápla slza. Když jsem na konci zápasu šel koridorem k fanouškům, už jsem to neudržel.“



Vzpomenete si na svůj vůbec první zápas v kategorii mužů?
„Vzpomínám si na svůj první ligový start. Bylo to za Blšany proti Slavii, tehdy jsme hráli v Příbrami, prohráli jsme 0:1 nebo 1:2, hrál jsem asi deset minut. V poslední minutě mi myslím Pavel Kuka udělal výron kotníku. Proti Slavii jsem to otevřel a teď v jejím dresu uzavřel.“

Jak dlouho už to je?
„Bylo mi devatenáct, je to patnáct let zpátky.“

Měl jste v této hektické době, kdy trávíte čas na hřišti i v kanceláři, čas se zastavit a ohlédnout se?
„Ve mně to uzrávalo už dlouho. Hráči a moje rodina to už věděli déle, pak to takhle přišlo. Pořád se cítím jako fotbalista, už se lehce dostávám do toho, co bude po fotbale, už jsem absolvoval nějaká jednání. Je to zajímavé.“

Vaše rozhodnutí ukončit kariéru ve vás zrálo delší dobu? Protože je vám teprve 34 let…
„Ano, tak jsem to cítil. Jen bych oddaloval něco, co by stejně přišlo. Kdybych šel do jiných klubů, tak bych skončil ve 38 letech. Nevidím důvod proč, ještě když jsem ve Slavii, vidím, na jaké to je úrovni, jak se to vše může dělat. Jít dolů se mi nechtělo.“

Jste ve Slavii jeden z největších profíků, fyzicky jste na tom skvěle. Není vám líto, že končíte, když jste ještě na vrcholu sil?
„Je pravda, že fyzicky se cítím fakt dobře. Cítím, že mám sílu, někdy lépe a lépe. Některé situace jsem na hřišti řešil více zkušenostmi, už jsem nebyl tolik vyjančený. Věděl jsem, kdy si mám odpočinout a kdy zabrat. Hrálo se mi dobře. Ale tahle nabídka, která přišla, se nedala odmítnout. Stejně bych to musel začít řešit. Mám šanci dělat něco ještě relativně mladý, v tom budu chtít být nejlepší.“



Možnost posunout se do jiné role to vše urychlila a hodně vám to usnadnila?
„To jednoznačně. Když dostanu takovou nabídku, tak je to pro mě ohromná čest. Jsem za to hrozně vděčný, nečekal jsem to. Je to velké povzbuzení. Cítím, že Slavii to musím vrátit a doufám, že se mi to povede v téhle roli.“

Co by přesně vaše nová role měla obnášet?

„Zatím to nemám úplně stoprocentně specifikované, ale teď má přijít do vedení Honza Nezmar, měl bych s ním spolupracovat ve sportovním úseku Slavie, převážně by se mělo jednat o A-tým.“

Je pro vás osoba Jana Nezmara důležitá v tom, že se od něho můžete od začátku učit?
„Úplně jednoznačně! Zaprvé Honzu znám, kopali jsme spolu v Liberci. Je to skromný, skvělý a chytrý kluk. Byl to výborný fotbalista. Pět let dělal sportovního ředitele v Liberci, v ambiciózním klubu. Přichází sem, jsme kamarádi. Já to přesně beru tak, že mám vedle sebe člověka, od kterého se můžu učit, o kterého se můžu opřít. Když jsme se spolu bavili, měli jsme spolu schůzky, tak jsem jednoznačně přesvědčen o tom, že Honza je správný člověk, který Slavii může pomoci být ještě výše.“

Máte dobrý pocit z toho, že by vaše spolupráce mohla dobře fungovat?
„Zatím to tak vypadá. Já jdu do velkého neznáma. Celý život jsem hrál fotbal. Dovolím si říci, že fotbalu rozumím. Myslím, že se na ten fotbal můžu podívat jinak než někteří jiní lidí. Doufám, že v tomhle směru budu nápomocný.“

Měl jste po konci kariéry jasno, že chcete zůstat u fotbalu?

„Jednoznačně chci zůstat u fotbalu. Fotbal jako hru miluju, jsem ve Slavii spokojený, jsou tu fajn lidi, se kterými rád spolupracuji. Lidé tady mi jsou blízko, proto tady chci být.“

Budete studovat trenérskou A licenci. Je možnost, že vás v budoucnu uvidíme na lavičce?
„Tímhle směrem se chci vzdělávat, mám v sobě teď chuť se učit, dozvědět se co nejvíce. Doteď jsem pracoval převážně na své fyzické schránce, teď bych rád rozvíjel i tu duševní.“



Říkal jste, že to proti Slavii začalo. Asi by vás nenapadlo, že to ve Slavii takhle úspěšně skončí…
„Já jsem takhle nikdy nepřemýšlel, šel jsem od zápasu k zápasu.“

Tohle je sice klišé, ale vy můžete potvrdit, že to platí?
„Určitě, přemýšlel jsem nad koncem, ale úplně si ještě neuvědomuji, že je konec. Ani sám nevím, kdy si uvědomím, že je konec. Je to takové pozvolné, trénuji, jsem s kluky v kabině. Pořád se cítím jako hráč, i když už pomalu nakoukávám nahoru. Už v zimě to bude jiné.“

To už nebudete trénovat s týmem?

„Právě že budu. Chci pořád být co nejvíce s týmem. Nepůjdu dělat testy, to ať po mně nechtějí (smích). Záleží, kolik budu mít času, ale chci být hodně v kabině u kluků.“

Takže když tým poletí na soustředění, tak vy budete normálně s mužstvem?
„Já to vidím tak, že ano. Chtěl bych být pojítko mezi vedením a hráči. Takhle to cítím i od kluků. Když se s nimi bavím, tak to očekávají.“

Kdo převezme vaši roli v kabině?
„Jako kdo bude držet kasu? Jednoznačně Milan Škoda. Určitě to zvládne (úsměv).“

Když se v zimě bude řešit, že někdo půjde pryč, tak to budete oznamovat hráčům vy?
„Chtěl bych být ke klukům opravdu férový a pravdomluvný. Jestli to po mně bude chtít vedení, tak jim to oznámím na rovinu, bez jakýchkoliv omáček.“

Když se ohlídnete zpět za svou kariérou, na které momenty vzpomínáte nejraději?

„Určitě oba tituly a angažmá v Německu. První titul v Liberci, to byl krásný čas. Pak také postup do Bundesligy, to bylo pro mě hodně nové. No a pak Slavia, když jsme udělali titul, to jsem vůbec nečekal.“



Ve Slavii mělo vaše působení takovou vzestupnou tendenci…
„Já jsem přišel do Slavie a nějak jsem si myslel, že jdu hrát o titul, byla tady dobrá jména. Po čtyřech kolech to tak také vypadalo, ale pak se ukázalo, jak to všechno je. V jeden moment to bylo dost zlé. Možná až teď zpětně vidím, jak špatné to bylo. Bojovali jsme o vlastní život, ale my jsme si to asi ani v tu dobu neuvědomovali. Pak to díky novým majitelům pomaličku stoupalo nahoru a vygradovalo to titulem. Teď hrajeme evropské poháry a je tu tak silný tým, jaký tu je.“

Byl za tu dobu někdy moment, kdy jste chtěl ze Slavie odejít, byť třeba jen na hostování?
„Po příchodu trenéra Dušana Uhrina jsem neměl nejlepší postavení. Tehdy jsem měl odcházet do Dukly, s Lubošem Kozlem jsme už seděli na kafi. Nakonec ale trenér řekl, že si mě ještě nechá, otočilo se to a já se stal zase členem základní sestavy.“

Myslíte si, že se už minulá sezona docenila?
„Já si myslím, že určitě. Byla to famózní jízda. My v kabině jsme to určitě docenili (smích).“

Na jaký okamžik nikdy nezapomenete?
„Když jsme za Milanem zvedali mistrovský pohár, symbolizovalo to, jak jsme to vyhráli. Vyhráli jsme to společně jako jeden tým. Když se podíváte na ty fotky, jsme tam všichni. Celá sezona byla krásná, sedlo nám to a nikdy na to nezapomenu.“

Jak zpětně hodnotíte mistrovskou sezonu? Bylo to podobné s titulem v Liberci?
„Oba tituly byly nečekané. Tady to bylo ještě více nečekané, totálně jsme nechytli začátek, přišla výměna trenéra, přišel trenér Šilhavý a už jsme neprohráli, jeli jsme, pořád jsme doháněli Plzeň a nakonec jsme je udělali. Fantastický. Spartu jsme krásně sekli. Lidi žili s námi, bylo to krásný, podporu jsme cítili ze všech stran.“

Je reálné to ještě letos zopakovat?
„Já ze všech stran slyším, jak je to nemožné, jak to furt nejde, jak si to Plzeň pohlídá. Já jsem v tomhle snílek. Pak je máme my, má je i Sparta, oni všechno nevyhrají. Proč ne, ta poslední kola jsou těžká, tlak je veliký. My třeba chytneme vlnu a vyhrajeme deset zápasů v řadě. Musíme ale v první řadě zvládat naše zápasy, což se třeba v Jablonci moc nepovedlo.“



Vy už jste teď zápasy trávil spíše na tribuně a říká se, že to je pro hráče mnohem těžší. Je to tak?
„Je to mnohem větší nervozita. Na hřišti vypnete a soustředíte se na míč a na to, co se děje kolem vás. Na lavici a na tribuně je to hrozně náročné.“

Na druhou stranu ten konec je pozvolný, což je takové štěstí v neštěstí, že?
„Já to beru jako ohromné štěstí a ohromný závazek. Chystám se tomu dát maximum a lidem a Slavii to vrátit.“

Jak na vaše rozhodnutí reagovala rodina?
„Rodina? Ta to vzala. Oni se na to připravovali. Znají mě, ví, co prožívám a co jsem prožíval. Nezbývalo nic jiného, než to akceptovat.“

Nemyslí si, že vás teď budou mít doma častěji? I když to tak asi nebude…
„Já jsem je na to připravoval. Oni to dobře vědí (úsměv).“

Co vám radil otec, který byl vaší oporou po celou dobu kariéry?

„Ten mi paradoxně radil, ať to pořád protahuji a ať hraji. Říkal, že na to pořád mám. Já mám na hodně věcí svou hlavu a rozhodl jsem se takhle.“

Bavil jste se o tom třeba s Martinem Latkou, který skončil ještě o něco mladší než vy?
„O tomhle ne, ale s Martinem se průběžně scházíme. Utvrdil mě jen v tom, že je to jen oddalování něčeho. On sám si to prožil v Liberci.“

Máte řadu nabídek z nižších soutěží. Chcete do budoucna hrát?
„Ze všech stran tu slyším, jak se mám hýbat, abych nepřibral. Určitě budu někde hrát, nabídek mám hodně. Tolik jsem jich možná nikdy za kariéru neměl (smích). Zatím jsem neřekl nikomu ani jo ani ne, protože nevím, jak hodně časově náročná bude moje práce. Nechci dělat něco, abych se tam objevil jednou za půl roku. Počkám si do ledna, a až se to nějak vykrystalizuje, tak se rozhodnu.“


Aktuálně

U16 míří do Emirátů. Utká se mimo jiné s Chelsea a Sportingem

29. 3. 2024
Slávisté z kategorie U16 míří na mezinárodní turnaj do Spojených Arabských Emirátů. Na turnaji je čeká pět utkání mimo jiné s Chelsea a Sportingem Lisabon.

Informace pro fanoušky na Slovácko

29. 3. 2024
Zápas v Uherském Hradišti se hraje v sobotu 30. března od 18:00. Co k výjezdu potřebujete vědět?

Sbírka na nový vozík pro slávistu Jakuba

28. 3. 2024
Slávista Jakub Vybíral trpící dětskou mozkovou obrnou, se na fanoušky obrací s prosbou o pomoc. Přispějete Jakubovi ve sbírce na potřebný nový elektrický vozík?

Další články