Spolu jsme silnější: Radmila a Jan Štěpánkovi

Nejsilnější zážitky se vážou k nejúspěšnějším sezonám, co jsem zažila. Nejsou to jen Standovy góly Ajaxu, ale i chvíle, kdy jsem měla pocit, že jsem součástí týmu. Když jsme třeba jeli společně s hráči klubovým autobusem ze zápasu na Viktorce Žižkov do Edenu a už se s předstihem slavil mistrovský titul. Nezapomenutelné vzpomínky při cestách letadlem na zápasy evropských pohárů nebo když jsme byli pozváni na večeři s hráči Slavie. To je vůbec kapitola sama pro sebe. Hráči se k nám vždycky hlásili, po výhře i po prohře, pokaždé se s námi bavili, i když jim třeba po nepovedeném zápase do řeči vůbec nebylo...

Se Slavií doslova žijeme. Letní dovolenou si plánujeme podle přípravných zápasů a soustředění Slavie, abychom za hráči mohli přijet. Více než deset let vozíme na venkovní zápasy Slavie vždy klukům něco dobrého, i když to vaření a pečení je pro mě, hlavně časově, mnohdy náročné, ale věřím, že řízky nebo koláče jim po zápase přijdou vhod. A samozřejmě si nikdy nezapomenu na sebe vzít něco slávistického.

Jan: 

Se Slavií máme nezapomenutelné zážitky. Když musela hrát za trest ligu za zavřenými dveřmi, přišli jsme na způsob, jak kluky v akci stejně vidět. Zamluvili jsme si v den zápasu pokoj v hotelu Iris, který je přímo v severní tribuně stadionu. A jediný pokoj tam má okno s výhledem na trávník. Po zápase potom kluci přišli před Tribunu Sever a poděkovali směrem k našemu oknu. Byla to taková naše soukromá děkovačka.