Zenit ukázal, že jdeme správnou cestou
Jak hodně mrzí výsledek, obzvláště po takovém vývoji zápasu?
„Samozřejmě mrzí. Někdy je kruté, že prohraje lepší tým. Myslím si, že jsme ukázali skvělý výkon a vysokou kvalitu. Cesta, kterou jdeme, je správná. Když budeme takhle pokračovat, tak se můžeme vyrovnat top týmům v Evropě. Zenit určitě mezi tyhle top týmy patří, ať už v Rusku, nebo v Evropě.“
Měl jste asi pět střel, jedna skončila na břevnu. Která z nich vás mrzí nejvíce?
„Samozřejmě právě tahle, protože když trefíte břevno, tak je to vždycky smůla. Rozhoduje pár centimetrů. Kdyby to šlo o pár centimetrů níž, tak je gól. Dneska jsme měli strašně moc střel, někdy jsme to vyřešili špatně, někdy chyběl kousek štěstí, někdy pár centimetrů. No nic, musíme makat dál a pokračovat v takovém stylu. Myslím, že příště se nám to vrátí.“
Nepřipomnělo vám vaše břevno zápas v Astaně? Tam jste také střílel podobně.
„Ani ne. Neřekl bych, že v Astaně jsme podali tak dobrý výkon jako dnes. Tam jsme získali aspoň bod, dnes by pro nás ten bod byl zlatý. Bohužel máme nulu. Ale na tomhle výkonu se dá určitě stavět. Musíme věřit a pokračovat v téhle práci.“
Sledoval jste při vaší střele brankáře? Vypadalo to, že vůbec nic neudělal?
„Nejprve to vypadalo, že střela jde hodně nad bránu. V poslední chvíli míč zaplaval a spadl dolů. Brankář zůstal stát, mrzí to. Vůbec se nepohnul. Kdyby to šlo kousek, níž, vývoj zápasu mohl být jiný.“
Byl plán střílet takhle hodně z dálky? Vypadalo, že jste se o to hodně snažili?
„Když máte na to prostor, a Zenit nám dával hodně prostoru na vytváření takových situací, tak to musíte zkoušet. Dneska šancí na střelu bylo dost, ale žádná nám tam nepadla.“
Nastoupil jste proti svému krajanovi Róbertu Makovi…
„Po dlouhé době jsme se potkali, prohodili jsme pár slov. Pokecali jsme, za chvíli se ale uvidíme znova.“
Říkal jste, že nevíte, jestli si vás vůbec bude pamatovat Branislav Ivanovič?
„Ale pamatoval." (úsměv)
Inkasovali jste z první střely Zenitu, která mířila na bránu. Řekl jste si v té chvíli, že to je vážně smůla?
„Samozřejmě. Tlačili jsme je a byli jsme víc na míči. Pak jsme z jednoho protiútoku inkasovali. Sice už tam měli nějaké náznaky šancí, vyvrcholilo to tím, že dali gól. To je výhoda velkých týmů, že nemusí hrát dobře, ale stačí jim jedna nebo dvě šance, aby dali gól.“
Máte hodně náročný program. Jak to zvládáte?
„Myslím si, že to zvládáme v pohodě. Není to nic lehkého, ale zvykli jsme si na to už loni. Měli jsme to dost podobné. Musíme dobře regenerovat a starat se o tělo. V neděli to musíme zvládnout, pak je reprezentační pauza, kdy si odpočineme a načerpáme nové síly. A jdeme dále.“
Cítíte bez ohledu na výsledek, že jste se oproti minulé sezoně zvedli?
„Myslím, že ano. To nám jen ukazuje, že cesta, kterou se nás snaží trenéři vést, je správná. Ještě stále máme na čem pracovat, ale když budeme takhle pracovat, tak si myslím, že se budeme pořád zlepšovat. K dobré hře, kterou předvádíme, přidáme i výsledky.“
