Býval jsem útočník, a dobrý, vzpomíná Jan Bořil
Převládá velké zklamání z výsledku? Minimálně na bod jste určitě měli…
„Přesně tak. Chtěli jsme si to s Barcelonou rozdat na férovku, a to se nám podařilo. Sráží nás to, že nedáváme vyložené šance. Proto se na to hrozně nadřeme. Proti Barceloně to byla škola. Viděli jsme, co umí Messi, nejde ho chytnout, ale i tak jsme Barcelonu zatlačili a měli jsme tam vyložené šance. Jen škoda, že jsme nedali více gólů.“
Byl to výkon za hranicí vašich možností?
„Neřekl bych, hrajeme takhle celou Evropu. I Ligu mistrů. Jsme v dobré náladě. Víme, co chceme hrát, a je to vidět i na hřišti. Chceme si to s každým rozdat. Sráží nás proměňování šancí. Svůj gól bych vyměnil za bod.“
Jak je možné, že jste při gólu najednou vyplaval takhle vepředu a byl z vás útočník?
„Přesně ani nevím, jak to vzniklo. Vyplynulo to z té situace. Musím se na to pořádně kouknout na videu. Běžel jsem setrvačností dopředu, najednou se to dostalo k Lukáši Masopustovi. Pak mě napadlo, že poběžím středem, on mi to krásně dal. Soustředil jsem se jen, abych si to dobře přiťukl a pak to byl už jen „kladenský nárt“. Jsem rád, že jsem ho prostřelil a srovnali jsme na 1:1.“
Nepůjdete příště do útoku?
„Dříve jsem býval útočník, a dobrý! Ale byl jsem malý a trenéři mi nedávali takovou důvěru, tak ze mě pak udělali záložníka. Pak platilo „nemáš fleka, hraješ beka“, takže to tak vzniklo.“
Chtěli jste si to s Barcelonou rozdat na férovku. Byl i to důvod, proč jste Messiho nebránili osobně?
„Já jsem ho bránil osobně. Snažil jsem se s ním běhat, ale nešlo ho zachytit. Snažil jsem se podporovat útok, pak jsem si na něj počkal, ale on udělal kličku a najednou byl za mnou. Nemohl jsem ho chytit.“
Jaké to je - potkat Messiho na hřišti?
„Je sympaťák, je to profík. Všichni říkají, že to je chodec. Chodec je, ale jak dostane míč, tak je k nezastavení. Může si z nás udělat kuželky.“
Po jednom souboji jste se pěkně pohádali. Jakou řečí jste na sebe mluvili?
„Mluvil na mě anglicky. Říkal, že jsem mu dal loktem. Já jsem mu říkal, že ne, pak mi ale všichni řekli, že ano. Loket to prý byl. Ještě jsem se mu neomluvil a asi už ani neomluvím. Se mnou to prostě bolí, neměl tam chodit.“
Jak dopadl jeho dres? Koho jste získal vy?
„Ani nevím. Já nemám nikoho, nejsem ten typ, abych chodil za hráči. Spíš kdo přijde za mnou, tomu pak dres dám.“
Bavili jste se s hráči Barcelony po zápase?
„Překvapilo mě, že hned odešli, ani si s námi nepodali ruce. Docela mě to zarazilo. Nečekal jsem to od nich.“
Nemrzí vás, že odehrajete skvělý zápas, ale nemáte body?
„Je to Liga mistrů, hráli jsme proti Barceloně. Nikdo by nečekal, že bychom vyhráli, naopak všichni čekali, že dostaneme bůra. Nemáme se za co stydět. Máme sice jen jeden bod, ale jsme ve skupině smrti. Chceme uhájit třetí místo, abychom postoupili do jarní části Evropské ligy. Alfou a omegou je hlavně doma porazit Inter.“
Zvedají vám podobné výkony sebevědomí?
„Určitě. Jak sebevědomím, tak kondičně jsme na tom velice dobře. Nemusíme se za nic stydět. Hráli jsme dobře, a to proti nám hráli nejlepší hráči světa. Hráli jsme s Barcelonou otevřený fotbal a hráli jsme dobře.“
Vyzkoušel jste si všechny tři soupeře ve skupině. Co vám to ukázalo?
„Určitě si na videu ukážeme, co jsme dělali dobře nebo špatně. Připravíme se na to ještě lépe, i když hrajeme s Barcelonou a Dortmundem u nich. Bude to těžké, doma hrají velice dobře. Ale když budeme hrát takhle, tak nějaký bod uděláme.“
Čeká vás zápas s Plzní. Jak těžké bude zregenerovat?
„Bude to těžké, ale my Plzeň bereme jako evropský tým. Budeme to brát, jako kdybychom hráli Ligu mistrů. Uvidíme, jestli budou nějaké bodíky. Máme náročný program, ale jsme na to zvyklí, máme dobré fyzioterapeuty a maséry. Rehabilitaci máme v Edenu výbornou. Myslím si, že to nebude problém a určitě se na to nebudeme vymlouvat.“
