Góly na poslední chvíli: Hlaváčkův gól zachránil ligu
Tehdy se hrálo systémem jaro/podzim. A nebyl to vůbec radostný závěr soutěže. Nikoho by nenapadlo, že poslední výhra Slavie (Dynama), která bude v konečném účtování nesmírně důležitá, byla z 26. srpna 1956. Poté už následovaly jen remízy a porážky.
„Když jsme se v říjnu vrátili ze slavného jihoafrického zájezdu, ztratili jsme úplně formu a v lize všechny dohrávky prohrávali nebo remizovali. Před posledním kolem nám hrozil takřka jistý sestup. V lize bylo jen dvanáct klubů a dva sestupovaly. Poslední Košice měly čtrnáct bodů, před nimi jsme byli my a Žilina, která měla doma Spartu. My jsme prohráli na Strahově s Duklou 3:6 a později jsme se dozvěděli od sparťanů, že s Žilinou remizovali 3:3, i když Žilina chtěla výsledek koupit... Tato remíza pro nás znamenala, že jsme se v lize udrželi,“ vzpomínal na neradostné chvíle brankář Slavie (Dynama) Alois Jonák.
Ale nebyla to jen remíza z posledního kola. Důležitý byl i gól Stanislava Hlaváčka ze zápasu v Košicích, kde Slavia (Dynamo) vyhrála ve 2. kole podzimní ligy 2:1. Šlo o poslední ligové vítězství červenobílých v roce 1956. V dalších deseti ligových zápasech, co následovaly, už Slavia (Dynamo) získala pouze tři body za remízy.
„Tehdy v srpnu na košickém trávníku byl ale náš začátek katastrofální. Ve třetí minutě jsme prohrávali 0:1 a ve čtvrthodině kopali domácí snad sedm rohů. Ale pak se hra začala vyrovnávat. Jareš s Peškem nějak obehráli domácí zadáky, kopala se penalta, kterou Štádler proměnil, a o poločasu se šlo do šaten za stavu 1:1. Naděje ještě žila. Do poslední minuty. Téměř na brankové čáře z levého křídla kličkoval Jirka Pešek. Pak poslal takový nadýchaný oblouček na malé vápno. Tam dosupěl ze zálohy dlouhán Standa Hlaváček a takovou nepřesvědčivou hlavičkou poslal míč na branku. Nijak dobře umístěný balón to nebyl, ale domácí brankář podklouzl a míč doskákal za čáru. To bylo radosti. Kdo by si tehdy pomyslel, že to byl náš poslední vítězný zápas,“ dodal ve vzpomínkách bývalý brankář Slavie Alois Jonák, kterého tehdejší tisk pasoval na hrdinu tohoto zápasu.
„Brankář Jonák podal včera jeden ze svých nejlepších výkonů vůbec. Schytal zejména ve druhém poločase řadu prudkých střel z bezprostřední blízkosti a obětavě zápas dohrál, přesto že byl třikrát při svých odvážných zákrocích atakován. Z obranných řad byl nejspolehlivější Kocourek,“ psala Večerní Praha.
Červenobílé barvy a žilinské měly po skončení soutěže v tabulce shodně 17 bodů, ale pro Slavii (Dynamo) hovořilo lepší skóre. Slavia měla skóre 35:45, Žilina 27:46.
„V Praze zaznamenal Strahovský stadion jednu z největších letošních návštěv na utkání Dukla Praha – Dynamo Praha, v němž Dynamo mělo poslední možnost zachránit se „vlastními“ silami. Nepodařilo se mu to. Mistr ligy zvítězil 6:3 a tak příznivcům Dynama nezbylo než netrpělivě čekat na další zprávy z Ostravy a Žiliny. První přišla z Ostravy: Trnava hrála s Baníkem a 1:1 a tím se definitivně zachránila. Pozornost se rázem obrátila k Žilině, kde od výsledku Spartaku záleželo pro Dynamo všechno. Pražský oddíl nenechal svého starého letenského rivala „na holičkách“, vybojoval v Žilině nerozhodný výsledek 3:3 a tak zachránil Dynamo v lize,“ psaly tehdejší noviny.
Další díl: Vstřelil vítězný gól Robert Segmüller nebo Dušan Herda?
