Snažím se plnit roli, se kterou jsem přišel
Jaké to bylo nastoupit za Slavii v základu v lize?
„Bylo to krásné, protože se mi to ještě nikdy nepoštěstilo a teď to přišlo. Jsem za to hrozně šťastný, protože jsme vyhráli, což bylo důležité, protože se skoro celá sestava obměnila. Byli jsme tam skoro všichni noví kromě Koliho a Kudyho, takže jsem za to rád.“
Jste za to rád hlavně po vašem divokém létě, kdy jste prodělal Covid?
„To je pravda. Prodělal jsem Covid, takže to ode mě nebylo optimální. Nejdřív jsem se doléčoval s kotníkem, pak přišel Covid, a ještě to pořád není ono. Snažím se ale, abych byl co nejdřív zpátky, abych plnil tu roli, se kterou jsem sem přišel, ale na to mi ještě kus práce chybí. Jsem rád, že jsem nastoupil a herní praxí bych mohl formu získat.“
Začátkem zápasu na vás byla odpískaná penalta. Vlilo vám to krev do žil, vzhledem k tomu, že byla sestava hodně obměněná?
„Určitě, protože to byl zlomový moment hned na začátku zápasu. My, co jsme tam byli noví, jsme s takovým zápasem ještě zkušenost neměli, takže jsme byli rádi, že to Kudy proměnil. Ve 27. minutě přišel druhý gól, a to nás uklidnilo. Pak jsme přestali trochu hrát, ale důležité jsou tři body.“
V prvním poločase jste hráli na hrotu s Petarem Musou, se kterým se znáte z Liberce. Jak vám to vyhovovalo?
„Hráli jsme spolu půl roku na Žižkově, pak chvilku v Liberci. Myslím si, že víme, co od sebe máme čekat, kam si kdo nabíhá, a jakým způsobem hrajeme. Je dobře, že jsme takhle hráli. Sice se nám nepodařilo gólově prosadit, což nám ale může být jedno, důležité jsou tři body. Oba dva jsme si to užívali.“
Jak moc mrzely offsidy u těch dvou neuznaných gólů?
„To je prostě můj problém, to jsem já. Musím si na to dávat větší pozor, musím dělat větší oblouky. Trenéři mi to pořád ukazují na videu, a mně samotnému to také vadí. Ale nevím, co bych na to měl říct. Prostě to už nedělat, protože kazím hezké akce a góly. Když si vezmu tu první situaci, tak Malina už nemohl zpomalit. A u té druhé jsem na to měl spoustu času, takže jsem udělal malý oblouk. Standa Tecl mě pak uklidnil, že to nebyl offside, ale asi nakonec byl.“
Pak ještě ta velká šance, co jste měl, když vás gólman vychytal. Bylo by to už moc snové dát v takovém zápase i gól?
„Před týdnem jsem měl taky šanci, když jsem z úhlu šel sám na bránu. Nedal jsem. Teď jsem opět zklamal. Samozřejmě, že mě to mrzí, mohl jsem mít ze dvou zápasů dva góly. Ale prostě jsem nedal. Určitě jsem to udělal špatně, protože kdybych to udělal dobře, tak to skončí v brance. Dostal jsem se blízko k brankáři a chtěl jsem to narvat nahoru po domluvě s trenérem brankářů Štěpánem Kolářem, ale trefil jsem ho do hlavy. Myslím, že jsem si počkal docela zkušeně, ale vyřešil jsem to špatně, takže mě to hodně mrzí.“
V neděli jedete do Dánska. Jak se tam tým těší a s čím tam jedete?
„Je tam samozřejmě vidina Ligy mistrů. Bylo to znát v zápase se Slováckem, kdy se řada hráčů vyměnila, aby si odpočinuli. Pro nás, co jsme přišli, tak takový zápas je něco neskutečného. Nebyl jsem sice v nominaci, ale když jsem poslouchal znělku Ligy mistrů a byl jsem v týmu, tak to byl pro mě zážitek. Někdy to mrzí, když nejsi ani na lavičce, ale držíme klukům palce, protože jsme jeden tým. Jedeme tam uspět a porvat se o skupinu.“
