Slavia je klub s mezinárodním přesahem | SK Slavia Praha
Více

Slavia je klub s mezinárodním přesahem

Sportovní ředitel Jiří Bílek promluvil o dvou letech ve vedoucí funkci sportovního úseku Slavie. Jak je spokojený s mládeží? Jak Slavii pomáhá bývalý trenér Manchesteru United a jak se ohlíží za jednáním s Janem Kuchtou?

Všechny fanoušky už samozřejmě zajímá probíhající sezona, zastavme se ale ještě krátce u té minulé. Jak byste ji zpětně zhodnotil, protože přeci jen výsledky, které klub zaznamenal, mohou mít vliv i na ty budoucí.
„Minulou sezonu beru víceméně jako úspěšnou, a to hlavně díky naším výsledkům v Evropské konferenční lize, kde se nám podařilo vyřadit týmy jako Fenerbahce, Union Berlín a do poslední chvíle jsme bojovali o postup se silným Feyenordem. To je ta pozitivní část. Z pohledu české ligy je velká škoda, že se nám nepodařilo dosáhnout prvního místa. Datová analýza ukázala, že jsme drželi trendy z posledních sezon, byli jsme nejlepší v parametrech, které jsou pro nás důležité, jako například intenzita hry nebo postavení týmu na soupeřově polovině. Mírné zhoršení jsme zaznamenali v efektivitě v poslední třetině hřiště. V rozhodující fázi soutěže nám pak chyběla energie, což mohlo být spojené s náročnějším programem oproti ostatním týmům ligy.“

I neúspěch ale může mít pozitivní vliv, může to být případ Slavie?
„Dokončit sezonu na druhém místě a neslavit úspěch na domácí scéně je cenná, i když velice nepříjemná zkušenost, na kterou celý klub ihned zareagoval. Po třech úspěšných letech přišel moment, kdy jsme všichni zpozornili. Od začátku sezony cítím z hráčů, trenérů i managmentu chuť a hlad po úspěchu, což jasně dokázal domácí zápas s Rakówem. Takové nasazení od hráčů očekávám já i celý klub po celou sezonu, musíme na to navázat v Evropě i v domácí lize.“

Na druhou stranu jako sportovnímu řediteli vám v loňské sezoně určitě udělaly radost výsledky žen a mládežnických týmů.
„Ano, z pohledu mládeže se jednalo výsledkově o nejúspěšnější sezonu v novodobé historii klubu. Obrovský úspěch si postupem zajistil i „B“ tým, je potřeba zmínit i Vlašim, se kterou jsme minulý rok zahájili spolupráci, a která měla blízko k postupu do první ligy. S prací akademie jsem nadmíru spokojen a je vidět že již započal moment, kdy budeme chrlit kvalitní hráče, kteří budou hrát na top úrovni. Radost mi dělal i tým žen, kterým se podařil zisk „double“.“

Když mluvíme o mladých hráčích. Jak se vůbec akademie za Vašeho působení změnila?
„Než jsem nastoupil na pozici sportovního ředitele, byla mládež necelé 3 roky moje pole působnosti. Od doby, kdy jsem ve funkci sportovního ředitele klubu, došlo k několika personálním změnám. Angažovali jsme Tomáše Heidenreicha na pozici šéftrenéra a na pozici šéfa akademie jsme zvolili Petra Hurycha. Za tu dobu se nám podařilo dokončit a aplikovat metodiku výchovy našich hráčů, zvýšili jsme standardy pro rozvoj hráčů i trenérů. Rozšířili jsme skauting mládeže. Navázali jsme úspěšnou spolupráci s Vlašimí, kde výbornou práci odvádí Přemysl Kovář. Zásadní krok v našem systému byl postup „B“ týmu do 2. ligy. Nyní držíme hráče pod kontrolou až do úrovně profi fotbalu, a tím jim urychlujeme jejich rozvoj. Výsledek bude, že ti nejlepší budou hrát ligu o jeden, až dva roky dříve, než tomu bylo doposud.“

Ve funkci jste přesně dva roky. Jak moc se klub za tu dobu změnil?
„Změnilo se toho opravdu dost, a to nemluvím jen o soupisce „A“ týmu nebo práci s mládeží. Slavia je dnes klub s mezinárodním přesahem, náš cíl je se stále posouvat a držet krok s týmy evropské úrovně. Popravdě rosteme rychleji než máme naplánováno a některé projekty odsouváme v čase. Dva roky práce začaly u základních maličkostí, jako komplexní propojení sportovního úseku. Na stadionu vznikly kancelářské prostory, které slouží přímo pro účely sportovního oddělení, takže mládež, ženský tým, „A“ tým, oddělení skautingu a analytiků, se mohou potkávat na jednom patře a pracovat na projektech společně. Podařilo se vybudovat a posílit skautsko-analytický tým, vymyslet a aplikovat metodiku rozvoje hráče, vybudovat síť mezinárodních kontaktů, vybudovali jsme oddělení, které se stará o adaptaci hráčů, pracujeme na „africké cestě“, nyní vylepšujeme klubový počítačový systém, snažíme o celkovou digitalizaci sportovního úseku, což je pro chod Slavie z pohledu sportu vyloženě klíčové. Dále se snažíme o zapojení současných hráčů do procesu klubu tak, aby bylo dlouhodobě zachováno současné nastavení filozofie, k čemuž mají pomoci v budoucnu i další. Do práce mimo hřiště se pomalu zapojuje například Ibrahim Traoré, Jan Bořil a o spolupráci do budoucna se bavím i s Davidem Hovorkou a Standou Teclem. Celkově jsme za 2 roky jako tým nabrali spousty zkušeností a znalostí, které jsou zásadní pro chod evropského klubu, jako Slavia je.“

Zmínil jste skautský a analytický tým, který je v dnešním fotbale nepostradatelný, že?
„Je to určitě tak. Hráč je aktivum, z kterého každý klub čerpá a v našem případě prodeje a příjmy ze soutěží plní nemalou část rozpočtu. Proto jsme s mým nástupem řady skautů a analytiků výrazně posílili a máme opravdu špičkové odborníky. Děláme analýzy defacto pro čtyři týmy, Vlašim, slávistickou U19, „B“ tým a „A“ tým. Na úrovni českého prostředí máme doslova skautsko-analytickou laboratoř. V porovnání s Evropou snášíme vysoké měřítko. Stavbu a rozvoj oddělení jsem konzultoval s Ralfem Rangnickem, bývalým trenérem Manchesteru United, současným manažerem rakouské reprezentace, a Larsem Kornetkou, jeho spolupracovníkem, bývalým analytikem Bayernu Mnichov či asistentem manažera Lipska, se kterými spolupracuji opravdu úzce. Rozvoj klubu a vizi jsme porovnávali s týmy, jako je německý Leverkusen, či rakouský Salzburg. Třeba právě Leverkusen, tím, že hraje jinou soutěž, má trochu jiné finanční možnosti, ale z pohledu dat je náš pohled na fotbal opravdu hodně podobný.“

Vnímáte kontakty v zahraničí jako možnost, jak Slavii v evropském prostředí ještě více etablovat?
„Stoprocentně. I proto jsem do našeho plánu zahrnul pravidelné zahraniční cesty, na které vyrážím s kolegou Martinem Říhou, ředitelem sportovně-technického oddělení a generálním sekretářem klubu, a Petrem Hurychem, ředitelem akademie. Účastníme se každoročně několika odborných summitů, kam posílají své zástupce i ty největší kluby planety. Dvakrát ročně například jezdíme na summit Transferroom, kde se potkáváme s představiteli TOP evropských klubů, téměř všech klubů Premier League, ale i odborníky jihoamerických fotbalových celků. Díky tomu jsme získali několik nesmírně cenných kontaktů, a když dnes potřebujeme jakoukoliv informaci, víme, kam a komu máme zavolat, to nám několikrát opravdu hodně pomohlo.“

Jak tedy výběr nové posily probíhá?
„Výběr hráče je poměrně složitý proces, na kterém se podílí analytici, skauti, trenéři a já. Vždy děláme důkladnou analýzu přes data, video a živé sledování, bez ohledu na zdroj, který potencionální posilu vytipoval. Z tohoto procesu pak v ideálním případě vznikne finální produkt, který se prezentuje mně a trenérskému týmu. Na základě našeho společného souhlasu předkládám návrh představenstvu klubu, v čele s Jaroslavem Tvrdíkem, který na hráče uvolňuje finanční prostředky. V případě souhlasu pak začínám vyjednávání o možném přestupu, které vždy probíhá jinak, záleží na klubu, hráči a agentovi. Z těch pozitivních zážitků při vyjednávání si vzpomínám například na to s Alexandrem Bahem, negativních bylo jen pár, naposledy třeba jeden nejmenovaný stoper ze Skandinávie, kde nás agent přes veškerou snahu vůbec nepustil do vyjednávání.“

Jak jednání s Alexem Bahem tedy probíhalo?
„Tehdy jsme využili naší cesty do Dánska k zápasu s Midtjyllandem. S hráčem a agenty jsme si dali s trenérem Trpišovským a Martinem Říhou večeři a podařilo se nám tak i rovnou navnímat jeho charakter. Hned po schůzce jsme z něho byli nadšení a rozhodli jsme se do přestupu jít, i přesto, že přestupní částka byla poměrně vysoká, sahala k 50 milionům korunám.“

Nakonec Alexander Bah prokázal v sešívaném dresu nadstandartní kvalitu a přestoupil do TOP evropského klubu.
„Alex odvedl pro klub velmi dobrou práci a přestup do tak velkého týmu, jakým Benfica bezpochyby je, si zasloužil. O to víc nás těšil její zájem o našeho hráče. Překvapilo nás, že na vyjednávání dorazil do Prahy i ředitel portugalského klubu, což nebývá obvyklé. I to dokazuje, že velké zahraniční kluby vnímají Slavii jako rovnocenného partnera. Konkrétně jednání o prodeji Alexa Baha nebyla jednoduchá a dohoda se nedotáhla hned, vlekla se asi tři týdny. Zásadní roli při prodejích zastává Jaroslav Tvrdík jako poslední „decisionmaker“ a již v několika případech vyždímal z prodeje hráče pro Slavii maximum. Jaroslav má při prodejích fantastické vyjednávací schopnosti, umí si stát za svým a pro druhou stranu bývá nečitelný. Konkrétně v případě Baha byla první nabídka Benfiky v hodnotě 125 milionů korun, ze které se stala finální přestupová částka 200 milionů. Takových případů je nespočet, vzpomínám si na prodej Kuchty, Simy nebo Tomáše Součka, kdy se první nabídka pohybovala okolo 100 milionů korun, finální částka, za kterou Suk odešel, byla 521 milionů.“

Kádr se po každé sezoně dost mění, máte ponětí, kolik jednání o přestupech jste musel se svým týmem už absolvovat?
„Když jsem to naposledy počítal, dostal jsem se k číslu okolo 50 přestupů za 2 roky, a to bez hostování. Každou sezonu dojde opravdu k hodně změnám, tým je ale stále konkurenceschopný i v Evropě. Proto musím vyzdvihnout práci celého trenérského štábu. Trenéři si se změnami dokážou poradit, akceptují filozofii klubu, a hlavně nové hráče rozvíjí a tím i zvedají jejich tržní hodnotu a zároveň mají výsledky, což je v českých podmínkách unikátní, a je to naše obrovská výhoda. Musím říct, že trenéři jsou na světové úrovni, a moc dobře to vidí celá Evropa, proto jim neustále chodí nabídky. S výhledem do budoucnosti za ně ale neexistuje adekvátní náhrada, proto jsem rád, že je tu Jindra Trpišovský a jeho tým spokojený a chtějí Slavii posouvat dál.“

Jak se vůbec dá ještě posunout?
„Já vidím prostoru hodně. Rozjeli jsme několik projektů, které se zaměřují na hráče ze zahraničí, hlavně z Afriky. Hlavním hnacím motorem je v tomto případě Tomáš Syrovátka, který se tomu hodně věnuje. Založili jsme specializované oddělení o počtu sedmi osob, které se „projektu Afrika“, jak ho interně nazýváme, přímo věnuje. V první řadě nám jde o tom, aby byl výběr hráčů z Afriky správný, je ale zároveň důležité, aby se rychle adaptovali na evropský styl života, v čemž jim africké oddělení hodně pomáhá. Historicky se prokázalo, že takové hráče můžeme levně pořídit a draze prodat. Ideálním příkladem a inspirací, proč takový projekt vůbec vznikl, nám byl Abdallah Sima. Přivedli jsme ho jako posilu pro „B“ tým, trenéři ho ale zvedli na úroveň Premier League a dokázali jsme ho po jedné sezoně v „A“ týmu prodat s několikanásobným zhodnocením. Přesně to je náš cíl, přivést talentované hráče, rozvíjet jejich talent v rámci mládežnických týmů či „B“ týmu a v případě, že prokážou dlouhodobou kvalitu, jim dát prostor i v „A“ týmu. Chceme ale přeskočit ten mezikrok, kdy hráč přijde do jiného klubu v Česku či jinde Evropě a až poté přestoupí k nám. Proto jsme s Tomášem Syrovátkou jeli několikrát do Afriky, abychom viděli, v jakých podmínkách tam hráči trénují, jak žijí a jak přemýšlí, a tím jsme měli možnost jim přechod k nám co nejvíce usnadnit. Fotbalisté z Afriky velmi dobře splňují požadavky, které na hráče jako klub máme. Zejména z pohledu kultury pohybu – jsou rychlí, silní a většina z nich velmi dobře ovládá balon. Jasným příkladem je Moses Usor, který byl součástí první skupiny hráčů, kteří k nám přišli v rámci afrického projektu. Koupili jsme ho za relativně ekonomicky výhodných podmínek a dnes je jeho hodnota mnohonásobně větší.

V úvodu sezony se objevovaly hlasy, jestli cizinců Slavia nemá hodně. Jaký je na to váš názor?
Na druhou stranu samozřejmě vnímám, že cizinců máme k dnešnímu dni v klubu hodně, ale náš styl fotbalu je tak specifický, že čeští hráči na úrovní první ligy momentálně ve většině případů nesplňují požadavky, které na ně klademe, proto se musíme dívat do zahraničí. Zároveň ale chceme udržet identitu českého klubu a chceme mít náš fotbal opřený o české hráče. I proto se tak kompletně změnila metodika výchovy akademie a hráče si vychováváme stylem, aby přímo zapadali do systému, kterým se prezentuje „A“ tým. Akademie má zároveň jasně stanovené limity pro možný počet cizinců v jednotlivých týmech tak, aby zahraniční hráči nebrali těm českým místo.“

Několik našich odchovanců se momentálně rozkoukává na ligových trávnících v dresech jiných týmů...
„Hráči jako Vlček, Valenta, Červ, Prebsl a další mají potenciál na to, aby jednou nastupovali za náš „A“ tým, trenéři si je už vyzkoušeli a vědí, co od nich mohou očekávat. Už jsou sice připravení na to, aby byli součástí prvního týmu, ale ještě ne, aby pravidelně nastupovali v základní jedenáctce. My potřebujeme, aby se ohráli, získávali minutáž, aby se z nich stali hotoví hráči a v ten moment si pro ně sáhneme.“

Někteří hráči odešli na hostování, jiní zase na přestup s možným zpětným odkupem. Jaký to má důvod?
„Skvělá a zároveň složitá otázka. Každá varianta má svoje výhody i nevýhody, proto vždy přistupujeme ke každému případu individuálně. Výhody hostování jsou jasné, hráče máme pod smlouvou a můžeme si ho v každém přestupním okně stáhnout a umístit ho do týmu dle jeho aktuální výkonnosti. U mladých hráčů je zde výhoda, že si je mohou trenéři „A“ týmu vyzkoušet v přípravě, a tím zvýšíme jejich šanci, že zůstanou v „A“ týmu. V případě, že hráč není dostatečně vytěžován, můžeme ho stáhnout a dát ho na hostování do jiného klubu, kde jeho šance budou větší. Nevýhody spočívají v tom, že všechny kluby, do kterých hráče na hostování umisťujeme, mají za cíl zviditelnit hlavně své kmenové hráče, protože i oni chtějí na prodeji vydělat. Proto může docházet ke scénáři, kdy náš hráč není výrazně lepší než ten domácí, a tak dostává příležitost jen ten domácí. U mladých hráčů, kteří potřebují hrát a získávat minuty na hřišti, může dojít k významnému pozastavení jejich růstu. Touto formou prošli hráči jako je Souček, Musa, Jurásek, a další.“

A varianta odchodu na přestup s možným právem zpětného odkupu?
„Druhá varianta, tedy prodej s odkupem a procenty, má přesně opačné výhody a nevýhody. Hráče si nemůžeme kdykoliv stáhnout, ale na druhou stranu se k nim kluby chovají jako k domácím, ohrávají je a čekají zisk z prodeje. My pak získáváme hotového hráče za relativně příznivých podmínek. Nevýhoda, kterou tato varianta má, je zpráva, kterou vysíláme pro nezasvěcené pozorovatele, jako můžou být hráči a trenéři akademie nebo fanoušci. Touto formou prošli hráči jako Kuchta nebo toto přestupní okno při svém návratu Valenta.“

Ohledně návratu do sešívaných barev ale nefigurovalo v médiích jen jméno Matěje Valenty, který se nyní odešel rozehrát do Liberce. Spekulovalo se i o příchodu Jana Kuchty, tak jak jednání probíhala, jestli vůbec…
„Ohledně možnosti, že Kuchta se chce vrátit do Čech, jsme se dozvěděli od jeho agenta asi tři dny před jeho přestupem do konkurenčního klubu. V ten moment jsme se rozhodli, že ho zkusíme přivést. Hráč se s námi odmítl potkat osobně, komunikovali jsme přes jeho agenta. Dohodli jsme nakonec termín schůzky, kam měl Kuchta dorazit s agentem. Na setkání přišel trenér Trpišovský, Tomáš Syrovátka, já a, v té době i těžce nemocný, Jaroslav Tvrdík. Na Kuchtu jsme čekali, on nepřišel, nebyl schopný ani zavolat. Agent nám jen ve zkratce oznámil, že hráč se rozhodl pro jinou variantu a tím to to skončilo. Kuchtovi nevyčítám, že šel zrovna k rivalovi, to je volba každého hráče. Naprosto neakceptovatelné je ale pro mě to, jak se zachoval a musím uznat, že mě lidsky hodně zklamal. V klubu jsme mu všichni hrozně moc pomohli, ať jsou to trenéři, hráči, realizační tým, vedení Slavie, nebo přímo pan Tvrdík, který mu osobně pomáhal při řešení jeho osobních problémů a on nebyl schopný nikomu z nás vzít telefon, natož sám zavolat.“

Aktuálně

U16 míří do Emirátů. Utká se mimo jiné s Chelsea a Sportingem

29. 3. 2024
Slávisté z kategorie U16 míří na mezinárodní turnaj do Spojených Arabských Emirátů. Na turnaji je čeká pět utkání mimo jiné s Chelsea a Sportingem Lisabon.

Informace pro fanoušky na Slovácko

29. 3. 2024
Zápas v Uherském Hradišti se hraje v sobotu 30. března od 18:00. Co k výjezdu potřebujete vědět?

Sbírka na nový vozík pro slávistu Jakuba

28. 3. 2024
Slávista Jakub Vybíral trpící dětskou mozkovou obrnou, se na fanoušky obrací s prosbou o pomoc. Přispějete Jakubovi ve sbírce na potřebný nový elektrický vozík?

Další články