Jsem na tým pyšný. Herně obstáli po celý podzim
V posledním zápase podzimu jste remizovali 2:2 s Táborskem, jak zápas hodnotíte?
„Táborsko sem přijelo s taktikou, kterou jsme očekávali. Hráli ve střední aktivním bloku, snaží se o dobrou organizaci a dobře zavírají prostory. Věděli jsme, že nebude jednoduché se přes ně dostávat do větších šancí. Na druhou stranu jsme věděli, že to nevydrží po celých 90 minut a po poločase se může zápas daleko víc otevřít. Tak se i stalo, druhý poločas byl daleko víc o nás a vytvořili jsme si tam dost příležitostí, abychom to dotáhli i do vítězného konce. To se bohužel nestalo. Věděli jsme, že Táborsko bude mít hodně dlouhých míčů i od gólmana. Snaží se to protečovávat a do rychlosti chodit za obranu, jsou to ne úplně příjemné fotbalové věci, ale jsou účinné. Když na to tým není připravený, tak je to hodně nepříjemné, pak je to na pár doteků a hráč je sám před gólmanem. Připravovali jsme se na to a kluci to zvládli výborně. Věděli jsme, že když zvládneme získávat tyhle míče, tak to bude hodně o nás a to bylo. Škoda, že dva góly nestačily na to, že bychom vyhráli. Na druhou stranu se na to dívám, jak jsme mladé mužstvo v dorosteneckém věku, a můžu to hodnotit tak, že jsme hráli dobře a zasloužili jsme si vyhrát a nevyhráli jsme, než kdyby to bylo obráceně a nějak jsme to tam dokopali. Tým má dorostenecký věkový průměr v profesionální soutěži. Tam je hlavně důležité, jak dokážou obstát herně, to je pak velký předpoklad k tomu, že výhry přijdou. Klíčový je konzistentní herní projev, na kluky jsem pyšný, jak hráli. Je to pro mě daleko víc, než tady sedět po vyhraném zápase po výkonu, který nestál za moc.“
Ve druhém poločase jste měli opravdu velkou herní převahu, byl to pomyslný zlatý hřeb stoupajících výkonů během podzimu?
„Asi ano, nebyl to pro nás vůbec jednoduchý zápas. Držet si v tomhle věku konzistentní výkonnost není jednoduché, obzvlášť v takovém zápase. Už všichni vnímáme, že jsou to zápasy, kde jde o to, abychom tu druhou ligu zachránili pro kluky na další rok. Psychická zátěž je daleko větší, i na tomhle se snažíme pracovat, aby nás to nepoznamenalo a furt to bylo o hře a kluci se soustředili jen na ní, vytvořili si šance a dali góly. Byla to škoda, trefili jsme tyč a nějaké další šance jsme tam nedotlačili a góly nám nejvíc chyběly, to nás nejvíc trápilo. Navíc terén v listopadu jde proti naší hře, i když trávníkáři dělají skvělou práci a maximum, ale taky se na tom trénuje. Balón se pak může vychýlit na nějaké nerovnosti, ale zvládli jsme se s tím poprat a pořád jsme hrozili. Pak nás ztrestá krásně vyřešený protiútok, kde jsme slušně zvládli návrat do obrany, ale trefil to přes celou bránu, s tím se nedá nic dělat.“
Jak byste shrnul podzim ve druhé lize?
„Potřeboval bych si na to trochu utřídit myšlenky takhle hned po zápase, ale je to hezký příběh spousty kluků. Pro mě je to umocněné tím, že se spoustou z hráčů jsem začínal v žácích. Kluky jsem poznal už v žákovském věku a o to je hezčí, jak se profilují, jak rostou. Všichni rostou a budou růst, o tom jsem přesvědčený, tímhle to teprve začíná, jsem na ně pyšný. Pochvalu si zaslouží všichni. Třeba brankář Adam Dvořák je v úplně nové situaci, je hodně často s áčkem, pak má najednou dominantní roli v B-týmu. Honza Trédl se v průběhu soutěže dostal z útoku na pravý kraj obrany a musím před ním smeknout, jak se tam prezentuje a dává týmu své kvality, i když to nemá vůbec jednoduché, hodně na něj hrají i velice kvalitní křídla. Třeba Eric Hunal, který je ročník 2005 proti Táborsku předvedl heroický výkon. Vedle něj hrál Matouš Nikl, který tam spadl z pozice středního záložníka, je to kapitán týmu a bude růst. I Albert Labík se profiluje ve velkou osobnost. Mohl bych pokračovat dál, na všechny kluky jsem pyšný. Musí to vnímat jako povzbuzení k tomu, abychom je dotáhli k jejich potenciálu, který mají a pak ho můžou ukazovat někde jinde. Jak jsem říkal, teprve to začíná.“
Čeká vás dlouhá zimní přestávka. Jaký je plán do března, kdy začíná jarní část F:NL?
„Nějakou představu už jsme měli, ale jsou reprezentace, hráči různě odjíždí, je tam turnaj Al Abtal, kam pojede mix našich kluků a dorostenců. Je to hodně rozbourané, každý bude trochu někde jinde. Pak se sejdeme a někdy začátkem prosince dostanou kluci volno, aby si pořádně odpočinuli a měli znovu chuť do fotbalu. Jsou to ještě studenti, takže aby měli čas i na školu. Přechodné období využijeme i na jiné sporty a trochu fotbalový detox a třeba rozvoj síly.“
