Tomáš Souček: Navždy hrdým slávistou
„Když se mě v Anglii ptají, jak se Slavii daří, když ji vidí v Evropě hrát, jsem pyšný. Když vidí, že kluci vyhráli, tak mi pogratulují. Vždycky mě zahřeje u srdce, že Slavia má takový velký dosah i ve světě.
Slavii jsem měl rád odmala, ale hrdost jako hráče přišla až od prvního zápasu, co jsem vyběhl před fanoušky za A–tým. Byl jsem obrovsky hrdý, že už fandili mně jako hráči. Vždycky se to prohlubovalo každým úspěchem, titulem, pohárem nebo například zápasem se Sevillou, takže to bylo vždycky větší a větší.
Můj první zápas proti Spartě byl pod trenérem Pastoorem. Ještě jsem nehrál ani minutu. Jeli jsme na Spartu, seděl jsem vepředu v autobuse. Zastavili jsme, protože byla kolona, bylo tam strašně moc sparťanských fanoušků a jeden z nich hodil půllitr do okna přesně tam, kde jsem seděl já. Proletělo mi to kolem hlavy, půllitr to přežil, ale všude bylo sklo z okna. Byl jsem pomalu rád, že jsem to přežil. Ten zápas jsem nenastoupil a prohráli jsme ho, myslím, 3:0.
O to víc jsem rád, že od tohohle utkání se za těch sedm let všechno otočilo a můžu vzpomínat víc na zápasy, které skončily naším vítězstvím, a samozřejmě i s nimi spojené příjemné zážitky.
Vím, že Slavia má fanoušky po celé republice, za což jsem hrozně rád. Vždycky cítím hrdost, když se Slavia dostane ven do Evropy nebo do světa. Vždycky budu hrdý slávista.“
