O zaujetí pro hru, návratu Holeše i stoperech | SK Slavia Praha
Více

O zaujetí pro hru, návratu Holeše i stoperech

Trenér Jindřich Trpišovský mluvil po zápase se Slováckem o přístupu k zápasu, tréninku standardních situací, výkonu Petera Olayinky i přínosu Christose Zafeirise.

„Věděli jsme, jak náročný zápas nás čeká. Soupeř hraje dobře, měl dobré poslední výsledky, nedostává góly. Zápasy s ním jsou vždy složité, proto jsme rádi, že jsme to zvládli za tři body, měli jsme z toho velký respekt. V utkání nebylo žádné vážnější ohrožení brány, kromě standardních situací. Výkon byl týmový, zodpovědný, oproti minulému zápasu jsme byli hodně silní na ose a ve středu hřiště, kde jsme dobře vykrývali a drželi prostory, vyhrávali jsme soustu soubojů a měli odražené míče. Že byl tým silný vycházelo hodně ze středu hřiště, souhra do defenzivy byla velice dobrá, nepropadávali jsme. Směrem nahoru si proti Slovácku není jednoduché vytvořit šance, jsou kompaktní, zkušení. Hráči si umí na hřišti vyhovět, nedělají taktické chyby. Nám do ofenzivy pomohla standardka a některé situace z pravé strany. Byla škoda, že se nám některé věci nepodařilo z těch nadějných pozic dotáhnout. Je to vítězný zápas se soupeřem, který nikdy nedává nic zadarmo, jsem rád, že jsme to přesvědčivě zvládli. Jsme také rádi za kulisu, která byla, byl to zápas se špičkovým týmem, což ukázal na podzim v Evropě a ukazuje to i v lize. Výkon od nás musel být kvalitní po všech stránkách, abychom zápas zvládli.“

Jak moc vám pomohl návrat Tomáše Holeše?
„Hodně výrazně. Stopeři hráli dobře, klíč k tomu je ale právě v hráči před nimi. Středová trojice Zafeiris-Hronek-Holeš dobře pracovali, vyhrávali souboje, navzájem si pomohli. Nepamatuji si, že by nám na ose hřiště za celých devadesát minut vznikl nějaký problém, byli jsme tam hodně přesvědčiví. I když jsme dohrávali na tři stopery, Tomáš byl na středním obránci hodně dominantní, dobře vystupoval. To je po pěti měsících obdivuhodné, navíc zvládl v plném tempu utkání, musím zmínit, jak se vrátil připravený. Nemá za sebou žádný přípravný zápas, jen několik tréninků. Na tom postu je pro nás zásadní hráč, každá chyba je tam hodně vidět. Od jeho výkonu se odvíjely i výkony ostatních hráčů okolo něj.“

Vy a váš tým jste odtrénovali 250. ligové utkání. Co na tohle číslo říkáte?
„Je to velký fičák. Když jsme v Liberci začínali, byl jsem strašně šťastný a nemohl jsem uvěřit tomu, že se to povedlo. Je to obrovské číslo, v životě bych to neřekl. Když jsme měli sto ligových zápasů, říkal jsem, že je to neuvěřitelná cifra a nevím, jak jsem to mohl vydržet. Dneska je to 250, obrovské číslo. Kdyby mi to někdo jen tak řekl, ani bych mu nevěřil, je to celé hrozně rychlé. Mám pořád pocit, že jsme v lize krátkou dobu, ve skutečnosti je to ale obrovské číslo, strašně moc si toho vážím, překvapilo mě to.“

V zápase dobře fungovala stoperská dvojice, mohla by v tomto složení spolu s Tomášem Holešem nastupovat i v dalších zápasech?
„Dlouhodobě nás po odchodu Simona limituje levá noha, kterou z rozehrávky na stoperu nemáme. I tohle bylo velké téma, v jakém složení nastoupit. Měli jsme připravenou ještě jednu variantu zakládání, kterou jsme naštěstí nemuseli použít. Bylo to trošku dilema, jestli Aihama máme posunout na druhou stranu, nakonec nám to vyšlo jako nejlepší řešení. Má slušnou levačku, umí si poradit v situacích i pravou nohou. Má velké spektrum založení akcí a spoustu trajektorií přihrávek. Chceme to ustálit, mluví nám do toho ale virózy, proto v Teplicích bylo tolik změn. Tam jsme se do toho netrefili, vše se sešlo. Máme určitou představu, jak chceme hrát. Vrátil se nám Ondra Lingr, i Petr Ševčík byl na část zápasu k dispozici, i když jsme ho nakonec nepotřebovali. Bylo vidět, jaký typ hráčů zápasy zvládá, byl vidět rozdíl v mentalitě oproti předchozím zápasům. Teď se to jevilo ideálně, v zápase jsme zvládli i přechod na systém tří stoperů. Defenzivní hráči se dobře individuálně rozhodovali v těžkých momentech, nejdůležitější bylo ale zaujetí těch tří hráčů pro hru. I Petr Hronek tam přinesl velké emoce na tým, zvládl soubojové věci. Na ty fotbalové, které umíme, tam pak třeba byli trochu jiní hráči. Teď musíme jen doufat, aby z toho nikdo nevypadl, přes týden dostali virózu někteří jiní, Ondra Kolář se k týmu připojil třeba až v pátek. Ve středu nás čeká pohár, kde zase možná některé změny budou, v tomhle zápase se sestava ale blížila ideálu, který bychom chtěli. V minulosti do toho promlouvaly jak zranění, tak ta viróza.“


Jak se vám líbil výkon a přístup dvougólového Petera Olayinky?
„U Olieho něco takového vůbec nehrozí. Kdyby něco takového měl v hlavě, tak to dělal i ke konci podzimu, když mu dobíhala smlouva, když se zraní, neměl by dobrou pozici pro novou smlouvu, která mu v létě končila. Přesto do toho šel naplno, i když v tom riziku byl. Teď už, když to řeknu pragmaticky, má smlouvu podepsanou, má angažmá a je v lepší pozici. Má takový naturel a charakter, že to u něj nehrozí, což ukazuje. Sám věděl, že poslední dva výkony od něj nebyly individuálně moc dobré, teď mu pomohlo i složení týmu. Věděli jsme, jak je Slovácko fakt silný, vyspělý a sehraný tým. Bylo to i v zakládání, kde hrají chytře a mají šikovné hráče veprostřed. Proto byla volba té čtveřice nahoře – Schranz, Tecl, Hronek, Olayinka – kteří jsou silní v presingu a v běžeckých věcech. To mu právě také pomohlo. Jak někdy mluvím o Standovi, tak Olie je podobný typ. Když je tým v nějaké emočně těžké pozici, tak stoupá jeho výkon. Předvedl skvělý výkon, byl produktivní, měl zaujetí pro hru, strhl hráče. To bylo to, co nám chybělo v Teplicích, připravovali jsme se na to, aby aktivita zůstala velká, i kdyby se nám nedařilo.

Proč se ani na lavičku nedostali David Pech a Eduardo Santos?
„Co se týče Eduarda Santose a Davida Pecha, tak nebyli v nominaci. U Edieho jde o nespokojenost s jeho posledním výkonem, David dostane příležitost ve středečním zápase s Vyškovem. Šlo nám o nějaké složení lavičky, věděli jsme, že ho potřebovat nebudeme, takže jsme dali přednost například Ondrovi Kričfalušimu. Ten tam nakonec také nešel, kdybychom ale neměli nějaké vysokého hráče, mohli jsme ho použít. Šlo nám hlavně o složení lavičky, věděli jsme, že se nám na dohrání zápasu budou hodit spíše vyšší, soubojoví hráči. David ale s velkou pravděpodobností bude hrát ve středu.“

Tomáš Holeš říkal, že jste hodně trénovali standardní situace. Je to pravda?
„Věnovali jsme se jim hodně, na jaře nám moc nešly. V Teplicích i s Brnem jsme jich měli hodně, neřešili jsme je ale dobře. Další věc byla to, že Slovácku se strašně těžko dávají góly ze hry a standardky mohly být velký klíč. Fakt jsme se tomu věnovali extrémně, ještě včera po posledním tréninku jsme si to celé ještě jednou projížděli. Nejen na videu, ale i v tom postavení a technice kopu. Hodně nám pomohl právě Christos Zafeiris, jsme hodně závislí na kopajícím hráči, on nahradil Petra Ševčíka, který nám chyběl. Dali jsme z toho v podstatě dva góly, dokázali jsme si ale vytvořit po standardkách tlak a být z nich nebezpeční. Jsem rád, že se nám to vyplatilo, věnovali jsme se tomu opravdu hodně.“

Tomáš Holeš mluvil i o Christosi Zafeirovi, se kterým se mu podle jeho slov dobře spolupracovalo, je konstruktivní a všechno hraje dopředu. Je tohle to, co od něj čekáte?
„Když je na míči, není asi moc hráčů, kterým by se s ním hrálo špatně. V tom je jeho obrovská síla, v poli je ale také celkově obrovsky komplexní. Samozřejmě si ještě musí zvyknout na některé hráče, my si zase musíme zvyknout na jeho řešení a učit se je využívat. Když přišel Nico Stanciu, také jsme si museli několik měsíců zvykat na jeho přihrávky, je atypický. Viděl dopředu některé věci, které moc hráčů nevidí. Christosovo zrychlení hry je důležité, pořád má hlavu nahoru, dobře přebírá balony, ví, kdy si míč přikrýt a kdy si ho naopak popustit rovnou nahoru. Kór proti takovému soupeři, jako je Slovácko, které je hodně důsledné ve středu hřiště, to dělá velký rozdíl. V přechodové fázi pro nás může být rozdílový hráč, což ukázal a věřím, že s postupem času, až si na sebe vzájemně zvykneme, tak ho můžeme využít ještě víc než v zápase se Slováckem. Jeho výjimečnost spočívá hlavně v řešení situací směrem nahoru, což ukázal u dvou situací už v Teplicích. Nebojí se hrát s míčem i pod tlakem, v zápasech, kde je soupeř takhle důsledný a agresivní, nám pomáhá se dostat z těchto situací.“

Zpátky k Eduardu Santosovi. Jak s ním budete dále pracovat vzhledem k potenciálu, který v sobě má?
„Záleží to na něm. Jsme ale tým, který si nemůže dovolit výkyvy. Někdy o tom mluví i hráči, kteří přijdou. Každý zápas tady musíte zvládnout na 100 %, není prostor pro chyby. Je to stejné, jako když jedete na křižovatku, devatenáctkrát si dáte pozor a na té dvacáté se budete spoléhat na to, že to prostě dobře dopadne. Stejné je to u defenzivních hráčů, Edie když chce, tak je schopný být i jeden z nejlepších na hřišti. Problém je ale v té pravidelnosti a výkyvech. On ví, že ten zápas nebyl dobrý, musí si prostě zasloužit důvěru týmu i nás. Je otázka, jestli to ještě vůbec dokáže, pak je také otázka, že ostatní hráči můžou hrát tak dobře, že už mu šanci třeba nedají. Musíme všechna utkání zvládat, nemůžeme si dovolit výkony jako v Teplicích. Samozřejmě tam podal dobrý výkon i soupeř, my ale potřebujeme hrát s takovým zaujetím, jako proti Slovácku. Pak si můžeme dovolit některé technické nedostatky ve hře, zápal pro hru ale musí být obrovský. Nejsme zvědaví na to, aby někdo odvedl poloviční práci. Až udělá všechno a my mu budeme moct dát prostor, tak uvidíme.“

Čeká vás anglický týden. Budete apelovat na hráče, aby soupeře nepodcenili?
„Jednoznačně. Vyhráli v Jablonci. Viděl jsem je v některých zápasech, třeba s béčkem Olomouce, který odehráli skvěle. Je tam Tonda Kinský, takže je hodně sledujeme. Mají svou kvalitu. Jsme rádi, že hrajeme doma, protože se hraje už ve středu. Je možné, že dostanou šanci i méně vytížení hráči. Nesmíme nic podcenit, je to čtvrtfinále o jednom zápase. V Jablonci ukázali, jak dobrý tým jsou. Ve středu dostanou prostor další hráči, aby nás přesvědčili.“

Jaké byly debaty ohledně toho, zda hrát, nebo nehrát Petera Olayinku?
„Jsem rád, že to dopadlo tak, že Olie hraje. Je to pro nás důležitý hráč. Přemýšlím, co bude, až odejde. Vždycky, když to probíráme se skauty, koho chceme na křídlo, tak říkám nového Olayinku. Ještě se nám to za čtyři roky úplně nepovedlo najít někoho podobného. Není samozřejmě dokonalý, ale ta užitečnost hráče je neskutečná. Produktivní a emoční hráč, který umí strhnout tým. Nebojí se vypjatých situací, kdy chce být klíčový muž. Přemýšlím, co bude, až odejde, kdo ho nahradí. Jinak to dopadlo dobře pro všechny strany. Olie u nás dohraje sezonu, což je pro hráče vždycky lepší než odejít v zimě. V ten moment, kdy bylo jasné, že tu zůstane, tak o tom nebyla žádná velká debata. Hráči by to v těch klubech měli dohrávat. Pokud pak klub o nic nehraje, může dát přednost jiným hráčům, ale když je o co hrát, musíte využít maximální potenciál týmu. Já byl jen u té poslední debaty. V podstatě jsme na to dostali zelenou a žádné velké debaty nebyly. V tu dobu jsem byl v Portugalsku. Takže mluvím za sebe. Když bylo jasné, že tu Olie zůstane, tak jsem chtěl, aby nám co nejvíc pomohl v té jarní části.“

Aktuálně

Konec bezohledného parkování v Edenu

19. 4. 2024
Slavia a Praha 10 zavádí nulovou toleranci vůči bezohlednému parkování během akcí v Edenu. Neoprávněně zaparkovaná vozidla hříšníků, kteří vyráží na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do Edenu, budou odtahována.

Před zápasem s Olomoucí dvě fanzóny

19. 4. 2024
Na fanoušky, kteří míří na vyprodaný nedělní duel proti Olomouci, čekají hned dvě fanzóny plné zábavy a skvělého jídla! Před vstupem č. 4 můžete vyzkoušet své fotbalové dovednosti ve FORTUNA:LIGA FANZONĚ a u vstupu č. 2 otestovat atrakce v Powertica fanzóně. Děti budou soutěžit v malování obrázků o kopačky Mojmíra Chytila.

U16 ovládla Memoriál Vlastislava Marečka

18. 4. 2024
Ve středu a čtvrtek vyvrcholil ve Zlíně 16. ročník Memoriálu Vlastislava Marečka. Dorostenci porazili v semifinále Teplice a o den později ve finále otočili utkání se Zbrojovkou Brno. Po vítězství 3:1 si tak už podruhé v řadě odváží vítězný pohár mladí slávisté.

Další články