O podzimu, golfu i Řecku: Změnil jsem svoje nastavení
Trochu oddychu si 21letý záložník zasloužil, právě dokončil "třetí" tréninkovou fázi. Dvakrát musel do gymu, jednou na pažit Marbella Football Academy. Vše pro potřeby videa, kde provádí současným domovem slávistů.
Poslední klapka Zafiho SUPER dne právě padla.
Pokřikování z terasy, kde stojí Tomáš Chorý, Lukáš Provod, Ivan Schranz a Mojmír Chytil, že jeho počínání s golfovou holí připomíná střelbu hokejisty, není oprávněné. Některé údery jsou víc než solidní, brzy navíc bude líp. „Na srazu řeckého národního týmu jsem musel vyplnit takový dotazník, byl to kvíz. Jedna z otázek se týkala mých koníčků, napsal jsem, že je to golf. Spoluhráči se mi vysmáli, nevěřili mi, v Řecku není tento sport moc populární. Ale líbí se mi, po konci sezony se mu chci víc věnovat, udělat si zelenou kartu,“ vypráví zapáleně.
Směrem k pohoří Sierra Blanca, které se tyčí nad městem, právě odletěl poslední míček. Nastal čas řešit fotbal. Slavii. Zdařilý podzim, který mohl být o něco lepší. Ale vlastně byl pořád hodně dobrý... A Zafeiris je po trudném konci, optikou osobní i týmovou, uplynulého ročníku opět v sedle. Těší se důvěře trenérského týmu, hrál ve 28 z 30 podzimních soutěžních utkání Slavie, napříč soutěžemi skóroval pětkrát.
Ligový podzim, jak na něj nahlížíte?
„Máme sedmibodový náskok. Myslím, že to pro nás byla dobrá část sezony, minimálně na tuzemské scéně. Dařilo se nám dobře, jsem hodně spokojený.“
Co bylo pro zisk 50 z 57 možných bodů klíčové?
„Měli jsme správnou energii a věděli jsme, co dělat v důležitých zápasech. Také v ostatních utkáních jsme ukázali, že jsme profesionálové a do každého duelu dáváme maximum. Řekl bych, že sedmibodový polštář máme právě proto, že jsme zápasy pojali správně a dokázali, že jsme nejlepší tým.“
Těší vás, že oproti závěru minulé sezony, kdy jste v základní sestavě takřka nefiguroval, zase hrajete prim?
„Určitě. Jak jsem říkal v magazínu Halftime, bylo to pro mě náročné období. Mezi únorem a květnem se mě držela zranění a nedostával jsem se tolik na hřiště. Prostě to bylo špatné… Všechno ale změnilo mé nastavení, když jsem se zapojil do letní přípravy.“
Zkuste to rozvést...
„Hrozně jsem chtěl předvést, co ve mně je. Že dokážu týmu pomoct. Toužil jsem ukázat, jakým hráčem můžu být. Snažil jsem se předvést to nejlepší ze sebe, myslím, že se mi to ve většině zápasů dařilo. Samozřejmě tam byly nějaké výkyvy ve výkonech, jsme ale tým. Každý ví, že nemůžeme být každý zápas neomylní. Společně ale stojíme jako jedno mužstvo a pomáháme si na každém kroku.“
Tuzemskou soutěž jsme probrali, jak vzpomínáte na evropské duely?
„Řekl bych, že naše výkony v Evropě nebyly špatné, samozřejmě jsme ale chtěli více bodů, být v lepší pozici. Pořád nás však čekají dvě utkání, víme, čeho jsme schopní. Postup je stále hratelný. Musíme jen přidat více gólů, o tom to je.“
Takhle jednoduché to je?
„Ano, obranu máme dobrou, stačí vyladit detaily, stejně tak ve vápně soupeře. Celé je to vlastně o hře v boxech. Když ji optimalizujeme, budeme úspěšní.“
Cítíte, že vaše góly tým potřebuje, potřebuje jich víc? V Evropě jste skóroval jen proti Lille.
„Určitě, chci rozhodovat zápasy. Skórovat, připravovat branky pro ostatní. Pro mě je ale důležitý celý tým. Dostávám docela velkou minutáž, hraju většinu zápasů, za což jsem moc vděčný. Musím to splácet. Zároveň ale vím, že kluci, kteří tolik šancí nedostávají, dřou velmi tvrdě a snaží se probojovat na moje místo. Pracujeme jako tým, to je hlavní. Na tréninku se společně zlepšujeme a o víkendu jsme ready.“
Přímo ze Španělska se poletí na utkání s PAOKem, těšíte se do své domoviny?
„Bude to speciální, zvlášť, když teď reprezentuju řecký nároďák. Lidé v Soluni se těší, až si zahrajeme proti jejich klubu. Můj tým proti tomu řeckému, jednomu z nejlepších v zemi. Pro mě to taky bude poprvé, co budu hrát v Řecku. Bude to jedinečné, snad se nám tam podaří zvítězit.“
Svého rozhodnutí převléct národní dres, místo Norska reprezentovat výběr "Ethniki", nelitujete?
„Určitě ne, jsem velmi šťastný. Co jsme si domluvili, to se stalo, za řeckou reprezentaci jsem odehrál pět utkání, byl na všech srazech. Nebylo to vlastně složité rozhodnutí, moje celá rodina pochází z Řecka, i když část žije v Norsku. Za to jsme velmi vděční, ale pocit reprezentovat svou vlastní zemi je prostě jedinečný. Ten se nedá ničím nahradit.“
