NEJ odměna? Že lidi mají radost. Choreo mě dojalo
„Začnu netradičně, pogratuluji Olomouci ke skvělé sezoně, byl to skvělý zápas, velká pochvala za stav hřiště. Jaké bylo hřiště, takový byl fotbal. Je to vizitka klubu. Zápas byl fakt skvělý, pro nás fantastický výsledek, hlavně v první půli to bylo takové hodně otevřené. Olomouc hraje odvážně, je kam útočit, kam dávat míče. My jsme potvrdili výkony z celé sezony, byli jsme pevní vzadu, skvěle pracovali jako tým. Stopeři výborně řešili situace a ve druhé půli to od nás byl koncert se vším všudy. Skvělá kulisa, výborná atmosféra. Děkujeme všem, co za námi přijeli. Velmi dobrý zápas,“ hodnotí poslední krok k titulu trenér Jindřich Trpišovský.
Získal jste svůj čtvrtý titul, porovnáte ho s těmi ostatními?
„Těžká otázka... Každý titul je jiný, některé byly během covidu. Jsem rád, že jsme hráli tady, v Olomouci. Pokud jsme měli titul získat venku, tak Olomouc je ideální. Cítím úlevu. Jsem hlavně rád, že lidi mají radost. Čekání bylo dlouhé, tři tituly, pak tři roky stříbro. Jsem strašně rád za fanoušky, všude jsou s námi. Když prší, když je vedro. Doma, venku, všude. Zaslouží si to... Konec sezony je díky nim takový, jaký je. Tým odvedl spoustu práce i v předchozích sezonách, získal 26 vítězství... Ale to nikoho nezajímá, protože jsme byli druzí. Neberu to jako titul, jako číslo. Beru to tak, že lidi mají radost. Hodně jsme tomu obětovali v sezoně. Co mám na srdci, že kvalita v lize je obrovská, slavíme po prvním kole nadstavby, ale jednoduché to nebylo. Baník má historický počet bodů, Plzeň taky. Jestli mám něco porovnat, tak že konkurence roste. Soupeři mají tolik bodů, že by mohli v jiných sezonách hrát o titul. Máme nejkomplexnější tým, který jsme kdy měli. Jsem za to šťastný. Cesta byla náročná, Slavia odvedla v klubu spoustu práce. A jsme za to korunováni.“
Zmínil jste sílu týmu. Věříte, že jste nastavili dynastii, která nějakou dobu potrvá?
„Teď to tak vypadá, ale podobná čísla jsme měli i v loňské sezoně. Liga jde nahoru a když to porovnám s minulostí, zvedá se úplně všechno – úroveň týmů, hráčů i organizací. Naší největší posilou je ale náš majitel, protože všechno, co slíbil, také splnil. Investoval spoustu prostředků a posunul klub tam, kde dnes je. Přivedli jsme řadu posil, ale všichni – včetně Jaroslava Tvrdíka – věděli, že to nebude jednoduché. Bez těchto lidí by to nešlo. Jsem rád, že se naplnilo, co majitel řekl při svém příchodu. Něco se buduje a tým zůstává hladový. Někteří hráči už přerostli českou ligu a bude důležité, jak se tým srovná s možnými odchody – to je ostatně vždy po titulu. Po každém titulu byly výzvy a například druhá místa, která pak následovala, nebyla vůbec snadná. Bude se hodně mluvit o posilách na Ligu mistrů, ale teď to v hlavě vůbec neřeším. Důležité je, abychom udrželi sílu mužstva a dokázali obhájit titul. Tento tým si to zaslouží. Tomáš Holeš po zápase skandoval, že jsme v Lize mistrů, tak jsem mu připomněl, že soupiska ještě není hotová (smích). Šestnáct hráčů z našeho týmu zatím nemá mistrovský titul a všichni si ho zaslouží za práci, kterou odvedli v celé sezoně.“
Jaké bylo vidět sám sebe na velké choreografii? A díky čtvrtému titulu jste nejúspěšnějším trenérem v samostatné historii české ligy, co na to říkáte?
„Překvapilo mě to, kluci to na mě volali ze střídačky. Na první dobrou musím říct, že vypadalo lépe, než vypadám ve skutečnosti (smích). Choreo mě dojalo, bylo to skvělé. Jezdím pozdě večer ze stadionu, takže vidím, jak to vzniká, kolik práce to stojí. Podíváme se na to krátce, pak se to vyhodí. Bylo to krásné, moc za to děkuju. Jsem rád, že zápas probíhal, jak probíhal, mohl jsem si to užít, polevit v koncentraci na utkání. Byl to ale zvláštní pocit. Přéma Kovář se mi smál, že si ho nechám, dám na zahradu. A druhá část otázky... Já to ocením někdy potom. Vím, čím si klub procházel, v jak těžké situaci byl třeba před dvěma lety. Dnes stojí na pevných nohách, díky novému majiteli. Pan Tykač byla ta největší posila... Klub se vrátil tam, kam patří. Lidi mají radost, to je pro mě víc než trofeje. Vidět jejich rozzářené obličeje. To si užívám mnohem víc, než abych v hlavě počítal tituly. Cítím radost, vnitřní uspokojení. Mám radost, že jsme ze Schranzíka sejmuli to, že jsme po jeho příchodu nezískali titul (smích). Tyhle příběhy mi dělají radost.“
7) Mluvíte o minipříbězích. Co řeknete k Janu Bořilovi?
„Na Bořilovi je nádherně vidět, jak fotbal umí psát neuvěřitelné příběhy. Před rokem a půl hrál se šrouby v noze za B-tým, měl velké zdravotní problémy a nebylo vůbec jisté, jestli ještě bude hrát. Je to ale obrovský bojovník. Vrátil se tam, kde byl před zraněním, a dnes je z něj kapitán prvního týmu. Před dvěma lety byl blízko konci kariéry – a teď je lídrem kabiny. Má neskutečný vliv, je to trenér přímo na hřišti, což je pro tým obrovská pomoc. Mám za něj velkou radost. Jeho návrat je důkazem, že čtení hry a předvídavost jsou často důležitější než fyzické předpoklady.“
Zmínil jste Jana Klimenta, mění jeho zranění něco na vašem zájmu?
„Můžu potvrdit, že o něj zájem máme. Na věk nekoukám, má něco, co by nám pomohlo, čekají nás tři náročné soutěže. Dnes podstoupil operaci, snad bude brzy zpátky. Je to výjimečný hráč ve skvělé fazoně, je mi ho moc líto. Je otázka, jak se kluby domluví. Jsme ale v kontaktu, cesty se hledat budou. Chceme mu dát šanci vrátit se zpátky po zranění v našem dresu.“
Kolik hráčů jste odhodlaný pustit?
„Uvidíme, situace se bude rychle vyvíjet .Hráči tady budou chtít zůstat, Liga mistrů je velké lákadlo. V českých podmínkách je to ale náročné, top pět lig se neodmítá, musíme se na to připravit. Registrujeme o hráče obrovský zájem, máme mladé kluky, kteří agenty zaujali. Celkově kabina funguje v perfektním mixu, co se věku týče. Registruju proto zájem i o kluky, kteří jsou na lavičce, ale jejich styl ostatní kluby zaujal. Pevně věřím, že v létě odejdou maximálně dva hráči. Případné náhrady máme vytipované.“
Jak velký luxus bylo nasadit Ondřeje Koláře?
„Trošku jsme to v hlavě měli, Ondra je ikona toho klubu, tým fungoval skvěle celou sezonu. I hráči, kteří nehrají, dělají servis ostatní. Chceme, aby všichni byli součástí týmu na hřišti. Je to trochu symbolické, naposledy Ligu mistrů Ondra chytal fenomenálně. Měli jsme to v hlavě už se Slováckem, teď nám to zápas dovolil. Jindra Staněk se k tomu výborně postavil, byl za mnou s tím, že si to přeje. Mám radost z toho, jak kabina funguje. Jsem rád, že si to Ondra mohl užít v tomhle zápase.“
Co pro vás znamená návrat do Ligy mistrů po šesti letech? Vyhnete se předkolům, jak přistoupíte ke zbývajícím zápasům?
„Máme doma Plzeň a Spartu, velké zápasy. Pro nás je vždycky limitující ta následná repre pauza. Je těžké se bavit o volnu, když kluci sami chtějí být připravení na důležitý zápas s Chorvatskem. Čekají nás zápasy s Plzní a se Spartou, kde nic měnit nebudeme, hráči na to hodně tlačí, jsou zápasy, které musíte urvat, nikdo nechce slézt ze hřiště. Chceme dát prostor některým hráčům, nemáme už nůž na krku, i když je to pořád ligový zápas. Teď na hráče tlačíme, aby měli dovolenou, ale čeká nás atypické léto. Před touhle sezonou to byl nejhorší možný scénář – EURO, pak dvě kvalifikace. Teď nás poprvé, co jsem ve Slavii, čeká léto bez předkol. Není ani velký turnaj, ale musíme se soustředit na začátek ligy, důležitých prvních osm kol. O Lize mistrů ještě nechci ani slyšet, ale je to skvělá vizitka všech českých týmů, co se na přímém postupu podílely. Těším se na los, mám tam dva týmy, na které se hodně těším. Je důležité, že si hráči v létě budou moct odpočinout.“
