Pocity sladké a pořád začátek. Co král střelců?
Jak chutná vítězství v derby?
„Každé vítězství v derby chutná sladce. Jsem nesmírně šťastný, že tři body zůstaly doma.“
Váš pohled na vítězný gól Oscara?
„Byl jsem na střídačce, neviděl jsem to, Keba to měl na videu. Nevím, co se řešilo, těžko se mi to hodnotí. Ale řešit se bude vždycky něco, to je fotbal. Co chci říct, my jsme si zatím šli, zápas jsme chtěli urvat. Z kluků na hřišti i na střídačce bylo cítit, jak moc ten zápas chceme zvládnout. A stalo se... Tři body nám nikdo nevezme, uvidíme, jak se v tom širší veřejnost bude piplat.“
Nešlo tolik o body, cítili jste ale nervozitu, že byste si zkazili stoprocentní bilanci v domácích ligových zápasech?
„Asi ne. Tíha okamžiku na vás samozřejmě dolehne, o rekord ale prvoplánově nehrajete. Jdete si pro tři body, v hlavách jsme žádnou sérii neměli. Hlavní bylo vítězné derby a že to znamená rekordní sérii je jen dobře.“
Trenér Trpišovský avizoval, že v derby končí nadstavba v plné sestavě. Jste jedním z hráčů, kteří dostanou volno?
„Asi ano, patřím mezi ty, kdo si odpočinou. Ale popravdě – nemám z toho úplně radost. Derby a vůbec každý zápas hodně prožívám, a když jsem na tribuně, je to pro mě hrozné. Na lavičce aspoň cítíte, že můžete kdykoli zasáhnout, ale z tribuny nepomůžete nijak. Byla to domluva, volno dostaneme, abychom mohli být taky s rodinou – moc času s nimi během sezony opravdu není.“
Jste aktuálně na 14 gólech, ztrácíte na Jana Klimenta čtyři trefy. Nezkoušel jste u trenéra Trpišovského, aby vás ještě hrál, měl jste šanci ho dohnat?
„Určitě ne, s Klimičem jsem v každodenním kontaktu. Jediné, co si přeju, aby tu "zlatou kopačku" získal on. Zaslouží si to za sezonu, co měl. Přeju mu to, přeju si, aby se uzdravil. A třeba se tady jednou potkáme.“
Slávistická sezona byla hodně o vašem příběhu, jak ho vnímáte?
„Přestup byl třaskavý, nikomu se moc nelíbil. Zažil jsem si těžké chvíle, nikomu bych je nepřál. Já ale věřil, že se výkony na hřišti odvděčím všem, kdo ve mně v klubu věřili. Myslím, že se mi to povedlo, pořád jsem ale na začátku. Velký dík patří mé rodině, také to neměla vůbec jednoduché. Děkuji všem, kteří při mně stáli ve všem dobrém i špatném. Nic z toho, co se stalo, bych neměnil.“
Měl jste toho někdy dost?
„Nikdy.“
