Co se to tady děje?! Nejcennější trofej v náručí
Můžete nám popsat, jak probíhal váš den? Něco takového člověk nezažívá jen tak…
„Začnu úplně od začátku. Na sobotní večer jsme měli naplánovaný porod císařským řezem na osmou hodinu. Partnerka je velká slávistka, a tak chtěla nejdřív jít na zápas a vyfotit se s pohárem. V 19:40 jsme měli odjet do porodnice a ve 20:00 měl začít porod. Pak bych se vrátil a připojil se ke klukům na oslavách. Jenže malá nám to celé překazila. Už v pátek večer, kolem půl dvanácté, jí praskla voda, takže jsme jeli rovnou do porodnice. V půl třetí ráno byla dcera na světě.“
Takže během jednoho dne jste držel v náručí narozenou dceru a o pár hodin později i mistrovskou trofej.
„Přesně tak. V náručí jsem měl to nejcennější, co člověk může dostat – svoji dcerku. Od rána bulím. Když mi někdo gratuluje, chce se mi pořád brečet. A pak jsem ještě zvedl nad hlavu pohár… Splněný sen na všech frontách.“
Kdy ho dceři s manželkou ukážete?
„Teď se domluvím s klukama, že si večer na chvíli odskočím s pohárem do porodnice – pokud mě tam pustí, ale snad to nějak zařídíme. Rád bych jim pohár ukázal, ať mají radost."
Získal jste svůj první titul v kariéře. Jak silně na vás působí?
„Být po boku těchto kluků, v téhle kabině, zažít to, co jsem zažil za poslední půlrok – to je něco neuvěřitelného. Jsem strašně vděčný, že tu můžu být. Bez téhle party by to celé bylo úplně jiné. Pocit, když zvednete nad hlavu mistrovský pohár… nepopsatelné. Navíc jsem měl narozeniny, narodila se mi dcera a vyhráli jsme titul. Co to bylo za den? Výjimečný. A doufám, že to nebyla poslední trofej, že budeme v podobných úspěších pokračovat i dál.“
Zejména ke konci sezony jste se stal výraznou postavou ofenzivy. Jak vás těší, že jste se gólově prosazoval právě v klíčových chvílích?
„Doufal jsem, že se jen nepovezu, ale že ukážu svoje kvality. Věřil jsem, že týmu dokážu pomoct – a jsem opravdu vděčný, že se to povedlo. Měl jsem možnost odvděčit se za důvěru, kterou mi trenéři dali. Bez nich bych na hřišti nebyl. Šlapali jsme jako tým, a že to tam teď padalo zrovna mně – samozřejmě jsem za to rád, vážím si toho, beru to s pokorou. Nejdůležitější ale je, že jsme vyhráli trofej. Jsem šťastný, že jsem nebyl jen do počtu a mohl jsem přidat ruku k dílu.“
V čem jsme byli v této sezoně nejsilnější? Čím si tým titul zasloužil?
„Obrana je základ, ale musím vyzdvihnout kabinu. To, co se tady děje, jaký je týmový duch, jak držíme při sobě… Na kohokoli se obrátím – a to jsem v klubu teprve čtyři měsíce – vždycky mi vyhoví a pomůže. Tohle podle mě dělá úspěchy. Když jsme nastoupili na hřiště, byli jsme nezastavitelní. Jsou tady neskuteční borci. Konkurence obrovská, každý den musíte dokazovat, že jste nejlepší. Na tréninku si nemůžete dovolit vypnout, musíte makat pořád.“
Proti komu byste si nejraději zahrál v Lize mistrů?
„Odmalička fandím Barceloně, takže bych si nejraději zahrál právě proti ní.“
