Barča slavila narozeniny v Edenu. Sní o Slavii a každý den bojuje
Barborka a Matěj začali den speciální prohlídkou stadionu a slávistického muzea. Podívali se do míst, kam se běžný fanoušek nedostane, slyšeli příběhy legend a došlo i na zastávku ve fanshopu – protože bez suvenýru se přece ze stadionu neodchází!
Pak už ale přišlo to, na co se těšili nejvíc – možnost podívat se zblízka na trénink A-týmu. Když se mezi nimi objevil i Mojmír Chytil, Barče se rozzářily oči. A že právě on je její nejoblíbenější hráč? Není pochyb.
A protože měla Barborka narozeniny, připravili jsme pro ni překvapení – přání od hráčů, dárek a hlavně zážitek, který si za svůj každodenní boj opravdu zaslouží.
Bojovnice s batohem plným diagnóz
Barborka trpí vzácným genetickým onemocněním – syndromem Joubertové. Ten ovlivňuje vývoj mozku, a projevuje se jako „batoh plný diagnóz“ – každá z nich by sama o sobě byla velká výzva, ale Barča jich nese hned několik.
Má nízké svalové napětí, problémy s rovnováhou a koordinací, těžkou dyspraxii, a od narození čelí nejistotě, jestli bude vůbec chodit. Doktoři kdysi říkali, že mluvit možná nebude nikdy. Dnes mluví – pomalu, s námahou, ale mluví. Díky tvrdé práci, cvičení a odhodlání, které by jí mohl závidět nejeden profesionální sportovec.
A každý den cvičí dál. Rehabilituje, dojíždí do speciální školy, má odpoledne plné terapií. Nic nedostala zadarmo – a i proto jsme na ni nesmírně hrdí.
Dvojice, která inspiruje
Vedle ní kráčí tichý hrdina – její starší bratr Matěj. Je jí parťákem, vzorem, a často i tím, kdo musí ustoupit, protože „Barča potřebuje víc“. Když mu byly tři roky, zůstal sám u babiček na pět týdnů, protože Barča musela do lázní. Občas se těmto dětem říká „skleníkové děti“ sourozenci dětí s handicapem, kteří rostou tiše ve stínu, ale zaslouží si stejný obdiv.
Letos připadl Den skleněných dětí na 19. dubna – jen dva dny po jejich návštěvě Edenu. A možná právě proto měl ten čtvrtek tak silný náboj.
