Rok nahoru a dolů. Osud to ale výsledku vyvážil
Sezona 2024/2025 je za námi. Byl to nejturbulentnější fotbalový rok ve vašem životě?
„Stoprocentně! Sezona byla nahoru dolů, dá se říct. Vlastně to začalo tak, že jsem se zranil, když to vypadalo, že bych měl v těch prvních kolech nastoupit. To byl takový ten první down a vlastně se to táhlo celý podzim, kdy jsem se do sestavy nedostal, zranění se mě drželo dlouho. Rok 2024 skončil a najednou hup nahoru – narodila se dcera, i když ve fotbalovém prostředí to bylo pořád období down.“
Doma přišla radost a časem se to projevilo na hřišti. Přišlo derby a…
„…stalo se to, co se stalo. Malick se zranil. To byla taková šance pro mě a celé se to obrátilo. Do konce sezony to mělo obrovskou stoupající tendenci. Na hřiště jsem se dostával víc a víc, a vlastně jsem se tam držel pořád a výkony šly nahoru. Nejvíce to korunoval zápas se Slováckem – to byl pro mě vrchol jara – a pak Olomouc. Tam jsme to stvrdili a tím jsem mohl oslavit titul na hřišti i s rodinou. Ten konec byl nádherný.“
Jak moc bylo náročné sledovat na hřišti Malicka, kterému se dařilo neuvěřitelně?
„Bylo to těžké, i když mu to samozřejmě strašně přeju. Hlavně v létě, těch zhruba šest týdnů, když jsem byl mimo, tak jsem se s tím pral sám se sebou v hlavě. Potom, když jsem se dostal do tréninku, tak jsem viděl, jak dobrý Malick je. Samozřejmě to bylo náročné, ale dařilo se týmu celkově, takže to bylo těžké se do toho dostat.“
Když se jede na vítězné vlně, kouše se to lépe?
„Kouše se to pořád těžko, bylo to pro mě hodně náročné, ale nebyl důvod cokoliv měnit. Byl to pro mě složitý půlrok, ale nebylo to neoprávněné, že bych cítil nějakou křivdu. Trápí tě, že nehraješ, ale bylo to zasloužené, že Malick hrál. Po Spartě se to ale obrátilo, nějak se to vykompenzovalo a osud to ve výsledku vyvážil.“
Pomáhá tomu i dobrá atmosféra a nálada, která panuje v kabině?
„Vždycky když se daří, tak je to super, ale pak se to ukáže i v časech, kdy se nedaří. Myslím si, že i kdyby se nedařilo, tak ty vztahy máme natolik pevné a skvělé, že bychom nějaké těžší období zvládli a využili toho.“
V kabině je velmi početná olomoucká enkláva. Projevuje se to?
„Vypadá to tak, že olomoučtí hráči se rodí pro Slavii a pro styl trenéra Trpišovského. Je nás tady hodně a vlastně i Standa Vlček hrál za Olomouc, takže během toho roku a půl, co jsem tady, se ve Slavii prostřídalo asi osm hráčů z Olomouce. Ze začátku to pro mě bylo důležité, když tu byl Mojma a pomohl mi se rychleji adaptovat.“
Dalším článkem do vaší olomoucké party byl před rokem Tomáš Chorý.
„Choras je skvělý člověk a úplně skvěle zapadl. Potom se i ukázalo, jaký je lídr v kabině – třeba po Spartě, kdy měl proslov, a když bylo potřeba, tak dokázal ten tlak a zodpovědnost vzít na sebe. Jak říkám, je to skvělý člověk, osobnost a fotbalista.“
Máte za sebou rok a půl ve Slavii a na končícím soustředění jste byl nejstarší hráč v poli. Co na to říkáte?
„To mi vůbec nepřipomínejte. Kde jsou ty časy, kdy jsem nosil věci a byl jsem mladší o tři až čtyři roky. Je vidět, že Slavia má obrovskou budoucnost. Mladí kluci jsou šikovní, mají budoucnost před sebou.“
Cítíte po roce a půl ve Slavii, že vaše pozice sílí?
„Samozřejmě věřím, že jsem jinde, než když jsem přicházel. Na začátku se ode mě vlastně očekávalo, jestli to vůbec zvládnu. Nebyl jsem nejdražší přestup za mnoho milionů eur, který by přicházel asi rovnou do základní sestavy. Byli tady Malick, Bóřa. Ale na konci letošní sezony jsem ukázal, že na to mám a dokážu být platným hráčem, ale je to hodně o té aktuální formě.“
Dokázal jste si to i sám sobě?
„Ano, myslím si, že v tom závěru sezony to bylo dobré a sám sobě jsem ukázal, že na to určitě mám. Ale ten čas, co jsem nebyl v základu kvůli zranění, byl pro mě těžký.“
Takže do nové sezony chcete uhájit svou pozici ze závěru sezony?
„Určitě ano, ale samozřejmě záleží na formě – jakou budu mít já a jakou budou mít ostatní kluci. Uvidíme, jaký osud čeká Malicka. Ale je to víceméně na mně – když budu hrát dobře, tak vím, že to místo tam pro mě je. Chtěl bych navázat na výkony ze závěru sezony. Chceme obhájit titul, přidat k tomu pohár – to by bylo úplně nejvíc.“
A čekají vás také první minuty v Lize mistrů…
„Ligu mistrů jsem ještě nehrál, takže se na ni těším moc. Je to vrchol kariéry pro každého. Každý se na to těší a každý tam bude chtít předvést ze sebe to nejlepší a udělat týmový úspěch.“
