Se šrámem, vnitřně ale šťastný. Před soupeřem smekám
Jak moc zápas bolel? Odnášíte si několik stehů…
„Bylo to klasické pohárové utkání, ta bývají bojovná. Přijeli jsme jako papírový favorit, ale domácí se mohli přetrhnout, aby uhráli dobrý výsledek. Nebylo to vůbec nic lehkého, jsem rád, že jsme zápas výsledkově zvládli. Ideální to nebylo, ale přijeli jsme si pro postup a s ním také odjíždíme.“
Na stadion se vměstnala historická návštěva, co na ni říkáte?
„Neskutečné. Dobře víme, že máme nejlepší fanoušky v Česku, možná i v Evropě. Všude jsme doma, ať už vyrazíme kamkoli. Fantazie. Jsem rád, že se mohli alespoň dvakrát zaradovat a spolu s námi se těšit na další kolo.“
Výhra musí být po dvou remízách příjemným povzbuzením.
„Proti týmům z nižších lig to bývá ošemetné. Těší mě, že jsme zápas zvládli, teď hlavně rychle zregenerovat. Už v pátek musíme navázat s Duklou.“
Překvapily vás Brozany intenzitou a kvalitním bráněním? Soupeř s vámi držel tempo celý zápas.
„Klobouk dolů, všem jsem jim to po utkání říkal. Hrajeme velmi náročný fotbal a oni s námi běhali až do poslední minuty. Byli nepříjemní i v deseti, za to jim patří velký kredit. Snad si to místní fanoušci užili.“
Jak vypadaly vaše poslední týdny před návratem na hřiště?
„Bylo to dlouhé. Tak to někdy bývá, přijal jsem svůj osud a makal, abych se dostal zpátky do formy. Mám radost, že už můžu klukům zase pomáhat a teď budu jen čekat na další šanci. Jsem na ni ready.“
Proč návrat nepřišel dřív? Za béčko už jste nastoupil.
„Necítil jsem se v takové kondici, abych mohl podat ten nejlepší výkon. Nechtěli jsme nic uspěchat. Kluci to v obraně zvládali dobře, takže to tolik nehořelo. Hlavní bylo se dotrénovat a udělat ze mě zase plnohodnotného člena sestavy, což teď nastalo.“
