19 let v sešívaném. Legenda Petra Divišová se loučí
Rodačka ze Strakonic začala s fotbalem poměrně pozdě, blatenský druholigový dres oblékla až v šestnácti letech. Přesto se rychle prosadila a po čtyřech letech zamířila do Německa, kde strávila dva roky. V roce 2007 poprvé oblékla slávistický dres a od té chvíle začala její sešívaná cesta. V roce 2009 byla jako první slávistka vyhlášena fotbalistkou roku České republiky, o rok později svoje prvenství obhájila.
„Když se řekne Slavie, znamená to pro mě hrdost, nejlepší tým v České republice, soudržnost a nejlepší fanoušky, když spustí své chorály, mám husí kůži a hrozně si to užívám.“
Bitvy proti světovým protivníkům
Petra byla přítomna u prvního zápasu slávistek v Edenu v Lize mistryň, kdy v roce 2014 v osmifinále přivítaly silnou Barcelonu. Odehrála celých 90 minut historického utkání, které sledovalo 4 224 fanoušků. Podílela se i na dalším milníku v roce 2015, kdy se slávistky utkaly doma s ruskou Zvezdou. Po výhře na hřišti soupeře a domácí remíze mohla Fortuna Arena slavit historicky první postup do čtvrtfinále Ligy mistryň. Celkem se stadion stal dějištěm čtvrtfinálových bojů Ligy mistryň hned třikrát.
Záložnice byla také u postupu slávistek do základní skupiny Ligy mistryň hned dva roky po sobě. Během Ligy mistryň se utkala s řadou prestižních soupeřů, například s německým Wolfsburgem, italským AS Řím či francouzským Lyonem. Nechyběla ani u zápasů proti anglickému Arsenalu či německému Bayernu Mnichov. V Edenu, tam kde to miluje, byla u všech 24 utkání, která tam naše fotbalistky odehrály, unikát, něco, co se nikomu jinému nepodařilo.
„Nejkrásnější stadion, na kterém jsem kdy hrála, byl pro mě Lyon v Lize mistryň. Bylo to ještě před jeho oficiálním otevřením, byla to krása. Nejlepší hráčka, proti které jsem hrála, byla z Rosengardu, v tu dobu tam hrála brazilka Marta, ikona. Moje oblíbenkyně.“
Úspěchy na domácí scéně
Po příchodu do Slavie v lize dominovala , její rychlost na kraji zálohy na soupeře platila a okamžitě se stala klíčovou hráčkou týmu. Hned pětkrát se stala nejlepší střelkyní celé soutěže a v každé sezoně překonala hranici 30 branek. Ve Slavii odehrála téměř 19 sezon, během této éry zvedla nad hlavu osmkrát mistrovský pohár a hned šestkrát slavila vítězství v domácím poháru. Ve slávistickém dresu nastoupila ve všech soutěžích do 411 zápasů a vstřelila 351 branek. V kariéře odehrála celkem 70 derby se Spartou a nastřílela v nich 21 gólů.
Poslední zápas odehrála na konci podzimní části sezony na domácím hřišti proti Slovácku, kde v závěru duelu navíc převzala kapitánskou pásku. Po utkání jí fanoušci tleskali vestoje, stala se legendou. Zaslouženě.
A co bude dál? „Moje další cesta bude samozřejmě fotbalová. Určitě bych se chtěla věnovat rozvoji mládeže, myslím si, že je dnes opravdu důležité podporovat mladé hráče, aby vyrůstali nejen v lepší fotbalisty, ale i v lepší lidi. Konkrétní kroky si teď ale neumím přesně představit, mám momentálně čas přemýšlet, co bude dál,“ uzavřela.
Petro, děkujeme ti za všechno! Přejeme hodně štěstí!
