Dušan Švento dělá předčasného Ježíška
27. 11. 2008, Redakce
ŽILINA – Před osmi dny hrál v Žilině přátelský reprezentační zápas proti Lichtenštejnsku, nyní se na místo činu vrací. Tentokráte v zápase pro něj „úplně jiném“, bezpochyby těžším.
ŽILINA – Před osmi dny hrál v Žilině přátelský reprezentační zápas proti Lichtenštejnsku, nyní se na místo činu vrací. Tentokráte v zápase pro něj „úplně jiném“, bezpochyby těžším. Ve čtvrtek večer bude Dušan Švento, spolu s dalšími deseti hrdiny dobývat branku domácího MŠK Žilina.„Při přáteláku s Lichtenštejnskem jsem se domů ani nedostal, byl jsem tu jenom „na otočku“. Na čtvrtek jsem pozval rodinu a známé, přijedou nás podpořit. Jsou to lidi, které mám rád a jsem rád, že zápas uvidí. Udělal jsem jim vlastně takového předčasného Ježíška,“ usmíval se náš záložník.
Věříte, že dokážete využít výsledky z ligy a přetavit je v úspěch i v poháru?
(následovala debata s novináři, kteří si bleskově spočítali, kolik asi Dušana lístky stály a se smíchem se ho ptali, jestli mu nevadí, že vlastně čtvrteční zápas hraje zadarmo)
„Zadarmo vám dnes už dají jen málo,“ smál se slávistický záložník, „ale mně to nevadí, jsem rád, že všechny ty lidi uvidím.“
„Těžko říct, jestli se to dá nějak využít, ale mohli bychom pokračovat v tom vítězném trendu a ve hře, kterou předvádíme v lize. Určitě se od toho ten výkon může odvíjet. Po takových výkonech a při takovém náskoku může mužstvo získat daleko více sebevědomí, má pak z čeho čerpat.“Jaký styl hry by mohl platit na Žilinu?„Tak o tom rozhoduje trenér. Ale hra, co nám až doteď svědčila, kombinační a technická, hodně útočná, tak to je asi ten správný způsob.“
Vloni jste v Žilině nebyl, jak jste ten zápas prožíval?„Měl jsem smíšené pocity. Bylo to hodně zvláštní, v té době jsem byl asi dva týdny po operaci, bylo to docela těžké. Musel jsem si zvykat na pozici diváka, což bylo, hlavně zpočátku, dost náročné. Hlavně tady na Slovensku mě hodně bolelo, že jsem si nemohl zahrát. Není moc příjemné o tom vyprávět.“
Nebojíte se tady na Slovensku třeba negativních reakcí diváků? Vy a třeba Matej Krajčík?„Nebojíme se. I kdyby nějaké byly, tak hráč, když hraje, soustředí se jen na zápas a takových věcí si nevšímá. Já osobně jsem se ale zatím s něčím takovým nesetkal. Nějaké nadávky třeba, to se vyskytne v každém zápase, to už k fotbalu tak nějak patří. Ale kdyby se stalo něco „většího“, byl bych určitě zklamaný.“
Čekáte na zápas někoho z rodinných příslušníků?„Pozval jsem rodinu, známé, kamarády. Přijde okolo dvaceti lidí, určitě nás podpoří. Lístky jsem jim sehnal už v Praze. V kabině jsem to měl na starosti, takže to nebyl zas až takový problém.“
