Cítím se líp a líp. Slavia je jako Salzburg
Pár kilo muselo dolů, fyzicky náročný fotbal, který ordinuje Jindřich Trpišovský svým svěřencům, si to žádal... Když ale Mads Emil Madsen nařízením trenérského týmu dostál, vzrostl i počet odehraných minut. Třiadvacetiletý dánský záložník, který do Slavie přestoupil v červenci z rakouského LASK Linz, během podzimní části nastoupil do osmi ligových utkání, v MOL Cupu proti Zlínu v sešívaném premiérově skóroval.
Cítil se dobře, forma i sebevědomí šly nahoru. A má být ještě lépe...
„Myslím, že branka v poháru byla pro mě tím nejšťastnějším momentem, co jsem ve Slavii. Když se ale zpětně koukám na zápasy, tak neřeším góly nebo asistence. Nejdůležitější je můj celkový výkon... Moje výkonnost se bude ještě zlepšovat, doufám v to," věří rodák z dánské vesničky Old Rye.
Jak se jako seveřan cítíte tady v teplém Portugalsku?
„Je to krása. Jsem sice ze severu, ale pokud to není až moc, tak mám rád slunce. Tady je to ideální, zhruba dvacet stupňů.“
Dřinu a náročné běžecké tréninky zvládáte?
„Jsem unavený, ale cítím se dobře. Nemám žádná zranění, cítím se fit a jsem připravený víc trénovat. Každý den tu máme hodně náročné tréninky.“
Bez nich to nejde, je potřeba se poctivě připravit na jarní část...
„Rozhodně. Speciálně tady ve Slavii, kde se hraje hodně náročný styl fotbalu. Zápasů bude hodně, musíme hodně makat, protože když budeme hrát každé tři dny, tak pak nebude čas tolik trénovat. Snad díky přípravě budeme mít méně zranění.“
Trenér na podzim ocenil vaši zlepšující se kondici. Jak velký problém jste měl na začátku?
„Normálně, když jsem přišel do nového klubu, tak jsem byl jeden z nejlepších běžců v týmu. Pak jsem přišel sem a byla to úplně jiná úroveň. V mém minulém týmu jsme hráli více fyzicky a měl jsem až moc svalů v horní části těla. Musel jsem trochu shodit, abych byl lehčí a mohl víc běhat."
Kolik z vaší váhy muselo jít dolů?
„Zhubnul jsem asi tři nebo čtyři kila, pak se to hodně zlepšilo. Cítil jsem na hřišti mnohem jistější.“
V Slavii jste pět měsíců, jaké byly z vašeho pohledu?
„Chci hrát víc, což chce každý. Na začátku jsem nehrál, pak jsem pravidelně začal chodit do zápasů z lavičky. V poháru jsem byl v základní sestavě. Je to lepší a lepší. Chci ale hrát víc, doufám, že to teď přijde. Adaptoval jsem se do týmu a na styl hry. Doufám, že budu mít dobrou druhou půlku sezony.“
Řečí statistik jste na podzim odehrál osm ligových střetnutí, do toho boje v domácím poháru...
„V prvních zápasech jsem hodně přemýšlel nad tím, jak hrát, jak běhat, kam musím přihrát. Poslední čtyři zápasy jsem už nad tím tolik nepřemýšlel a hrál jsem uvolněněji. Samozřejmě ne všechno bylo dobré, ale mám pocit, že se to zlepšovalo. V našem stylu hry jsem se pak už cítil lépe.“
Nejlepší trénink je hraní zápasů, praxi se nic nevyrovná, že?
„Samozřejmě. Musíte se dostat do zápasového rytmu. Když hrajete několik zápasů v řadě, tak je to pak mnohem lepší.“
Co od vás chtějí trenéři, na čem společně pracujete?
„Chtějí po mě hodně běhání, abych se vždycky dostával do pozice, kde můžu získat balon. Jak jsem se postupně aklimatizoval, tak po mně chtěli, abych víc komunikoval a byl lídr pro hráče kolem sebe, abych pomohl celému týmu.“
Slavia je mezinárodní tým, to vám asi také pomáhá...
„Když to srovnám s ostatními týmy, kde jsem byl, tak je to tu více mezinárodní. Víc lidí mluví anglicky. Je tu samozřejmě i hodně Čechů, ale to je normální. Je těžké komunikovat se všemi, ale takhle je to v každém velkém týmu. Všichni mluví anglicky, což je nejdůležitější.“
Zkuste srovnat českou ligu s dánskou a rakouskou, jak si vede?
„V Dánsku to bylo hodně o běhání, ale ne v takové intenzitě. V Rakousku to bylo ve velkém tempu, ale s méně běháním. Tady je to kombinace obojího, musíte hodně běhat ve velké intenzitě. Musíte do toho dávat všechno po celých 90 minut. Co se týče úrovně horších týmů, tak ty jsou v Dánsku lepší než horší týmy v Čechách, ale lepší týmy v Česku jsou na vyšší úrovni než ty z dánské špičky. Podobně je to v Rakousku, ale tam je Red Bull Salzburg, který je zhruba na naší úrovni.“
Pobavme se také o životě v Praze, překvapilo vás něco?
„Občas, když jdu ráno na procházku, vidím, že si někdo v restauraci dává pivo k snídani. To je něco, co jsem v Dánsku ani Rakousku neviděl (smích)."
Ještě něco dalšího vás napadá?
„Klasická česká jídla (smích). Nejsou úplně můj styl, ale jsou zajímavá.“
Vypadáte spokojený...
„Ano, jsem šťastný. Je skvělé žít ve velkém městě, v Dánsku jsem žil ve velmi malém městě. Je to nová zkušenost.“
V MOL Cupu proti Zlínu jste vstřelil svůj první gól za Slavii. Bylo to hodně důležité pro vaše sebevědomí?
„Myslím, že to asi byl nejšťastnější moment, co jsem ve Slavii. I když možná asistence, kterou jsem měl pár zápasů před tím, byla ještě lepší. Skoro radši na góly nahrávám, než je sám dávám. Když se zpětně koukám na zápasy, tak neřeším góly nebo asistence. Nejdůležitější je můj celkový výkon. Ten pohárový zápas byl můj nejlepší Byl jsem nadšený, vždycky když dáte gól, tak ho musíte pořádně oslavit. Vždycky ale hledám, co bych mohl dělat lépe.“
Na soustředění v Algarve zatím není Alexander Bah. Chybí vám váš krajan?
„Samozřejmě mi chybí, je to můj dánský kamarád. Je vždycky hezké mít někoho, s kým si můžete promluvit svým rodným jazykem. Občas je těžší mluvit anglicky, není to stejné. Za ten půlrok jsme se hodně sblížili, jsme dobří přátelé.“
Pomohl vám se usadit v týmu a kabině? Je tu déle, získal zkušenosti…
„Hodně mi pomohl s drobnostmi. Třeba když říkají, že máme trénink ve čtyři, tak občas začne v půl páté (smích). Taky mě naučil česká slova jako sám, záda, hezky nebo dobře. On se to musel těžce učit. Pak mi to mohl hezky vysvětlit.“
Umíte říct česky i něco dalšího, nebo je pro vás náš jazyk obtížný?
„Je to smůla, protože jsme měli mít hodiny češtiny. Měli jsme jednu a pak se zhoršila situace s covidem, takže se lekce zrušily. Neumím tak dobře, jak bych chtěl. Přijde mi, že lépe rozumím, ale když mluvím, tak jsou to většinou jednoslovné odpovědi, které používám na hřišti. Snad i tohle dokážu zlepšit.“
