Tecl je super. Chci ukázat, že jsem týmový hráč

Se Slavií v portugalském Algarve polyká tréninkové objemy i nejlepší střelec FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY Denis Alijagič. „Rvu se o místo. A fén už jsem taky dostal,“ vypráví s úsměvem osmnáctiletý útočník.

Mládežnický reprezentant, který v dresu Vlašimi na podzim za 14 utkání jedenáctkrát skóroval, v obsáhlém rozhovoru popsal svou aklimatizaci, učení se od zkušených útočníků, kouzlo trenéra Martina Hyského, i fotbalové dovednosti, na kterých musí na kempu v Portugalsku zapracovat.

Doufal jste, že byste mohl po vynikající podzimní části odcestovat s prvním týmem do Algarve?
„První náznaky byly už v průběhu sezony ve Vlašimi, ale nakonec jsme se domluvili s Přémou Kovářem, že to začneme řešit až úplně po konci podzimu. Pak jsme si sedli, řekli si varianty, které se nabízely, protože se ozývaly i nějaké další prvoligové týmy, které o mě stály.“

Ale rozhodl jste se pro Slavii…
„Ano, řekli jsme si, že to vypadá, že by Kuchtič mohl odejít. Takže se pokusím tu zabojovat o místo, s tím jsem sem také odjel.“

Už během letu do Fara si vás vzal trenér Trpišovský stranou. Co vám říkal?
„Trenér si v letadle obešel nové hráče a mladé kluky, to pro mě byla první dobrá injekce do tohoto pobytu. Mám rád, když trenér s hráči komunikuje. Každému rozdal papír, kde byly napsané věci, na kterých bychom měli pracovat, to jsme rozebírali. Jak jsem řekl, pro mě to byl určitě dobrý impuls, že má trenér zájem, abychom se zlepšovali a dal najevo, že máme nějakou šanci poprat se o místo.“

Co bylo na vašem papíru?
„Hlavně abych se zaměřoval na pohyb bez míče a byl aktivní, protože všichni víme, že ve Slavii to je jeden z nejdůležitějších aspektů a její hra je na tom založena. Potom jsme se dohodli, že si mám zažádat o sestřih akcí Jamieho Vardyho z Leicester City, protože bych mohl mít podobný styl hry, jako má on.“

Náročnost portugalského soustředění vás nezaskočila?
„V Algarve máme nabitý program, i když se to teď už trošku zmírňuje. Myslím si ale, že všichni mladí kluci včetně mě to zvládáme dobře. Já osobně jsem si vyčlenil část zimního odpočinku pro takovou předpřípravu, takže jsem ani nejel na žádnou dovolenou. Prostě jsem si vzal do hlavy, že chci být připravený, až sem přijedu. Takže jsem makal i přes svátky a myslím, že to je vidět i podle ohlasů od trenérů, kteří jsou spokojení.“

Zmínil jste další mladé hráče, těší vás, že nejste na všechno sám?
„Přijeli jsme sem s mladými kluky v hojném počtu, za což jsem rád, protože spolu trávíme spoustu času. To mi ulehčuje aklimatizaci v týmu. Myslím si, že jsme všichni zapadli dobře, starší hráči nás všechny přijali a jsem za to fakt rád, že tu mám i někoho věkově bližšího, protože máme třeba i jiné zájmy než starší kluci, kteří mají rodiny.“

Od starších a zkušenějších útočníků se toho také můžete hodně přiučit, že?
„Nastoupil jsem do přípravy a mám tady velkou konkurenci, ať už to je Michael Krmenčík, Ivan Schranz nebo Stanislav Tecl. Od každého se snažím okoukávat to, co mají dobrého a zároveň se snažím ukázat, co jde mně.“

Jak se vám to daří?
„Snad dobře… Chtěl bych napodobit Kuchťáka v tom, aby si mě Standa Tecl, který je skvělý kluk, vzal pod svá křídla a staral se o mě, jako se staral o něj. To je můj cíl. Chci ukázat, že dokážu být platný pro tým, že mi nevadí konkurence. Že dokážu být týmový hráč.“

Zkuste porovnat zdejší tréninky s utkáními první ligy…
„Je to daleko intenzivnější, jak říkají všichni mladí kluci, kteří se posouvají dospělým fotbalem. Je to rychlejší a důraznější, tréninky jsou tu podle mne daleko náročnější než samotné zápasy ve druhé lize, nebo když jsem zažil za Vlašim MOL Cup v Olomouci. Tady to má opravdu velký náboj. Je to samozřejmě i trenérem Houšteckým a celým realizačním týmem, kteří na to dbají, aby tu byla vítězná mentalita, každý chce vyhrát. To nás bude jedině posouvat.“

Takřka jakékoliv cvičení je extrémně vyhecované, nejste nervózní, když trenéři zvýší hlas?
„Musím říct, že už jsem od Houšti zažil nějaký fén (smích). Ale řekl bych, že už jsem na to zvyklý, protože jsem pochopil, jak to Houšťa myslí, co se nám tím křikem snaží říct. Myslí to v dobrém a nevadí mi to. Je to taková motivace, že musím zapnout a makat o to víc.“

Jak vzpomínáte na podzimní část sezony, která vám i Vlašimi vyšla skvěle?
„Podzim ve Vlašimi se povedl, to všichni asi zaregistrovali. Já osobně jsem od toho tak vysoká očekávání neměl. Šel jsem tam s tím, že budu poprvé hrát dospělý fotbal a musím se s tím nějak vypořádat.“

A stal jste se nejlepším střelcem podzimní části…
„Měl jsem nějaký gólový cíl na celou sezonu, který byl deset gólů… A podařilo se mi ho překonat už v první půlce, takže jsem spokojený, vyšlo to nad rámec mého očekávání.“

Utkvěl vám nějaký gól?
„Celkově jsem dal v lize jedenáct branek a asi ta nejpovedenější, které si nejvíc vážím, je jedna z těch, které jsem dal béčku Sparty. To jsem přeloboval gólmana. Je to náš největší rival, já tam v mládí působil, ale často jsem chodil na zápasy Slavie a měl k ní blízko. Táta jí fandil kvůli spojenectví s Hajdukem Split. Doufám, že se tu prosadím a podaří se mi jí třeba na jaře dát gól.“

Trenér Martin Hyský o vás v prosincovém čísle magazínu HALFTIME říkal, že jste velký dříč, že vás musel na tréninku i krotit. Pracujete hodně nad rámec týmové přípravy?
„Momentálně mi je 18 let a dřív mi trenéři vyčítali, že jsem talentovaný, ale nemakám tolik na sobě, takže jsem si to urovnal v hlavě a uvědomil jsem si, že do profesionálního fotbalu to je potřeba. Když jsem četl knížky o Ronaldovi a dalších profesionálních sportovcích, tak jsem se dočetl, že dřina je nejvíc. Od nějakých svých šestnácti let se snažím dělat hodně věcí mimo tréninkový proces a myslím si, že to je to, co mě nejvíc posouvá.“

Jak to vypadá v praxi?
„Ve Vlašimi jsem to měl tak, že jsem se domlouval s trenérem Hyským a kondičním trenérem, že když jsem dojel do Prahy, tak mi nezakazovali mít ještě nějakou svoji osobní fázi. Chodil jsem dvakrát týdně do posilovny, tak jsem měl ještě nějaký technický nebo střelecký trénink. Trenérům to vůbec nevadilo, snažili jsme se to nějak korigovat a myslím, že jsme uspěli.“

S trenérem Hyským jste si hodně sedli, mám pravdu?
„Trenér Hyský mě měl už v U19 Slavie, odkud jsem se posunul do B-týmu Slavie. A když se naskytla možnost, že by šel trénovat do Vlašimi, tak mě tam chtěl. Tak jsem neváhal, protože s ním mám dlouhodobě dobrý vztah a věřil jsem, že můžu navázat na to, co jsme spolu měli v dorostu a dařilo se mi pod ním gólově. Šel jsem tam s tím, že spolu zase vytvoříme tým, který bude šlapat a doufal jsem, že to bude gólově a herně stát na mně, protože mi na hřišti vždycky dával svobodu. Takže jsem za to rád a máme spolu pořád dobrý vztah.“

Důležitou osobou je pro vás i váš otec, jaký na vás měl ve fotbale vliv?
„Jako každý kluk doma fotbal prožívám s celou rodinou. Dočetl jsem se v novinách, že můj otec na to má velký vliv, ale mám na to takovou vtipnou vzpomínku.“

Povídejte…
„Asi ve třinácti nebo čtrnácti letech jsem mu zakázal chodit na moje fotbalové zápasy, protože jsem z toho byl nervózní. Třeba když jsem spálil nějakou šanci, tak jsem se na něj podíval a viděl jsem, že není nadšený. Myslím si ale, že to pochopil, doteď se tomu smějeme a on mi v tomhle nechává volnost. Teď se nedávno byl podívat na zápase MOL Cupu s Olomoucí, kdy jsme odehráli dobrý zápas, ale já spálil dvě tutovky, tak jsem mu radši řekl, ať nechodí. Následoval další zápas se Spartou, kde nebyl, a povedlo se mi proměnit dvě šance. Takže asi zas chvilku na můj zápas nepřijde (smích).“

Ve zbytku soustředění, jaké máte cíle?
„Začátkem nového roku, kdy jsem se dozvěděl, že pojedu s A-týmem na soustředění, tak mám v hlavě jen jednu myšlenku, a to je se udržet v kádru, na jaře postupně začít nastupovat a vstřelit nějaké branky a pomoct týmu. Ale samozřejmě vím, že na prvním místě je tým a ty branky přijdou potom. Sám jsem to zažil ve Vlašimi, kdy jsem ze začátku nenastupoval od prvních minut, ale vždycky jsem podporoval tým a pak, když jsem nastoupil, se mi dařilo. Chtěl bych na to navázat i tady a tímhle bych chtěl poděkovat Vlašimi, celému týmu i realizačnímu týmu za to, jak se tam o mě starali a jakou minutáž mi postupně dávali a já se mohl ukázat v dospělém fotbale.“

Fotogalerie

Aktuálně

Titul pro U17! Patnáctka na jaře bez ztráty bodu

včera
Pěti góly si sedmnáctka zařídila další vítězství, po kterém slaví ligový titul. Kategorie U15 navýšila vítěznou sérii na třináct utkání. Žáci si zastříleli na severu Čech. Připomeňte si výsledky mladých slávistů v souhrnném článku.

O gólech, zklamání, synovi i nové smlouvě

včera
Řečí statistik suverénně nejlepší ročník v kariéře, bohužel bez zisku trofeje. Ibrahim Traoré ale dostane možnost nápravy, se Slavií prodloužil smlouvu do června 2024. „Příběh pokračuje,“ těší záložníka z Pobřeží slonoviny a střelce důležitých branek na evropské scéně.

Ibrahim Traoré pokračuje ve Slavii

včera
Úspěšné spojení Ibrahim Traoré - Slavia pokračuje dál! Záložník z Pobřeží slonoviny po sezoně prodloužil v Edenu smlouvu o dva roky. Nový kontrakt platí do června 2024 a jeho součástí je i klauzule o možné spolupráci po konci kariéry v rámci skautského oddělení SKS.

Další články