Paul Munster mohl oslavit premiéru gólem
21. 11. 2004, Redakce
První zápas v české nejvyšší soutěži si v sobotu na Žižkově proti Blšanům odbyl útočník ze Severního Irska Paul Munster. Dvaadvacetiletý hráč trénuje se Slavií už více než měsíc a minulý týden se dořešily přestupové formality. Nechybělo mnoho a svůj premiérový start mohl oslavit gólem.
První zápas v české nejvyšší soutěži si v sobotu na Žižkově proti Blšanům odbyl útočník ze Severního Irska Paul Munster. Dvaadvacetiletý hráč trénuje se Slavií už více než měsíc a minulý týden se dořešily přestupové formality. Nechybělo mnoho a svůj premiérový start mohl oslavit gólem.
Odbyl jste si dnes svoji premiéru v české lize...
„Pět nebo šest týdnů jsem nehrál, proto jsem rád, že jsem se dostal na hřiště alespoň na patnáct minut.“
Na konci zápasu jste mohl dát první gól...
„Mohl, byla to opravdu velká šance. Spoluhráči mi říkali, že jsem by v ofsajdu, ale i tak jsem to měl dát. Měl jsem ale na těžkém povrchu problém udržet rovnováhu, míč mi uskočil.“
Vypadal jste zklamaně, spoluhráči vás utěšovali, co vám říkali?
„Radek Bejbl mi říkal: Stejně to byl ofsajd, nech to být. Dáš góla příště."
Hrál jste už někdy na tak těžkém terénu?
„Na zasněženém trávníku jsem hrál vlastně poprvé v životě. Počasí mi nevadilo, i v Irsku míváme zimu, ale ten trávník. Na těžším jsem asi ještě nehrál. Když jsem nastoupil, říkal jsem si, že si zvyknu, když na tom ostatní taky hrají, ale moc nešlo. Díval jsem se, kam nabíhám, chci tu přece jenom hlavně hrát, byla by škoda zranit se hned v prvním zápase. Ale i tak jsem rád, že jsem se na patnáct minut dostal do hry, bylo to dobrý.“
Mohl byste porovnat kvalitu kanadské a české ligy?
„Je to něco úplně jiného, česká liga je mnohem lepší.“
Hrají v Kanadě hráči ze zahraničí?
„U nás v klubu byli dva Portugalci, někteří hráči z Evropy v Kanadě dohrávají kariéru. Fotbal se tam nehraje špatný, ale já chci hrát na úrovni, jakou máte tady. Potřebuji odehrát pár zápasů, pak se budu cítit líp a takové šance, jakou jsem měl dneska, skončí míčem v síti.“
Jak komunikujete se spoluhráči?
„Dostal jsem slovíčka s fotbalovou terminologií. Třeba "vystrel", znamená, že mám střílet. Pak základy:"já, ty, ahoj", teprve jsem se začal češtinu učit, není to zrovna snadný jazyk.“
Přesná výslovnost je "vystřel". Nedělají si z vás v kabině někdy legraci, když se snažíte něco vyslovit?
„Někdy jo, ale mně to nevadí, hodně mi s češtinou pomáhají. Já jim zase pomáhám s angličtinou, někteří spoluhráči se chtějí v angličtině zlepšovat.“
Líbí se vám v Praze, co děláte ve volném čase?
„Líbí se mi tu, ale spíš kolem památek jen procházím, mým hlavním úkolem je tu hrát fotbal. Tvrdě trénuju, chci si vybojovat stálé místo v A týmu a hrát v co největším počtu zápasů. Ale i na ty památky dojde, moje rodina a přátelé z Irska, ale i z Kanady se chystají mne v Praze navštívit.“
Je tu s vámi vaše přítelkyně?
„Není, na prvním místě je u mě teď fotbal.“
Kde bydlíte?
„V bytě kousek od stadionu, na trénink to mám pár minut pěšky.“
Už jste byl v Praze v irské hospůdce?
„Ještě ne, ale chystám se, až za mnou přijede rodina a přátelé.“
