Útočník si radost užil v euforii
3. 12. 2006, Redakce
PRAHA – Tomáš Necid musel na svoji šanci naskočit do zápasu pěkně dlouho čekat. U lavičky stál a snažil se zůstat v rytmu. „Nebylo úplně jasné, koho vystřídám,“ vysvětlil.
PRAHA – Tomáš Necid musel na svoji šanci naskočit do zápasu pěkně dlouho čekat. U lavičky stál a snažil se zůstat v rytmu. „Nebylo úplně jasné, koho vystřídám,“ vysvětlil. Nakonec nahradil kapitána Lukáše Jarolíma. „Trenér mi řekl, ať si nabíhám do vápna a ať dám gól. Poslechl jsem ho,“ vylíčil svůj nástup do zápasu sedmnáctiletý útočník. „První šanci mi zmařil ofsajd, už jsem si to rovnal, ale ofsajd to byl,“ připomněl si svůj první záblesk příležitosti.
V poslední minutě přišla jeho chvíle. Rohový kop zprava zahrával David Kalivoda. „Rozebíhám se s náběhem kopajícího hráče, pak udělám dva tři rychlejší kroky, důležité je míč pořádně trknout hlavou. Natrénovat se to asi dá, cit určitě jenom sám nestačí,“ popsal svoji trefu, která vynesla Slavii do čela tabulky.
„Pak už přišla jenom euforie, běžel jsem za fanoušky, protože jsem cítil, že mají stejnou radost, jako mám já,“ popisoval krásné fotbalové chvíle.
„Chtěl bych za všechny fanouškům poděkovat, hráli jsme konečně v domácím prostředí. Světlice, krásná atmosféra, fandili nám, i když to nešlo... Díky moc. Jsme teď první, vyhráli jsme, dal jsem rozhodující branku, co víc si mohu přát, je to prostě super,“ uzavřel Necid povídání o strahovském večeru, který skončil tím nejlepším možným způsobem.
Slavia je po více než třech letech alespoň do pondělí na prvním místě.
