Hubáček narozeniny oslavil napřed
GRAN CANARIA – Oslavit třicátiny na krásném ostrově, dát si slavnostní večeři nejlépe v nějaké restauraci s výhledem u moře. Na to může slávistický obránce David Hubáček zapomenout. V pátek, kdy se přehoupne jeho věk do čtvrté desítky ho čeká běžný „pracovní“ den – tedy dva náročné tréninky, mezi nimi odpočinek, večer regenerace v místních lázních. Levý bek pozornost médiií nevyhledává, nejenom proto jsme ho v předposlední den soustředění požádali o delší rozhovor.
Budete mít vůbec čas nějak narozeniny oslavit?
„Asi až později po návratu do Prahy, tady na to není čas. Možná zajdeme na nějakou večeři, nebo přinesu něco do kabiny. Tím to asi hasne. Doma jsme to s rodinou ve Zlíně už předoslavili, byli jsme s manželkou na večeři.“
Jaké to je být najednou ze dne na den třicátníkem? Řada mužů se s tím nevyrovnává snadno...
„Ani si to moc neuvědomuji, asi už jsem dospěl dřív.“ (s úsměvem)
Je něco, co byste v těch letech změnil?
„Myslím, že ne, nechal bych to tak, jak to bylo. Možná tak před deseti lety, to si nejsem jistý, jestli jsem dával fotbalu opravdu sto procent. To bych asi zpětně napravil.“
Do Slavie jste přišel před rokem a půl, jak svoje působení hodnotíte?
„První půlrok nebyl nic moc, spíš jsem si zvykal. Pak jsem začal pravidelně hrát, to musím zaklepat, jsem docela spokojený. Budu jenom rád, když to tak zůstane.“
Vaším úkolem je bránit, je to taková ta černá práce, která nesklízí moc ovací, nepřijde vám to někdy líto, že nemůžete dávat góly?
„Každý má na hřišti nějaké úkoly, já jsem obránce a tak bráním, někdo jiný dává góly. Na druhou stranu obránci musí podporovat útok, když to jde, tak se snažím. Ve Zlíně jsme dal i dvě branky, ve Slavii na ni čekám, snad přijde v nějakém důležitém zápase.“
Trenér vás několikrát využil na druhé straně obrany, je to velký rozdíl hrát přes nohu?
„Návyky jsou stejné, na pravé straně jsem se víc držel zpátky. Má to svoje výhody, i nevýhody. Levá noha je silnější, člověk si víc věří při zpracování, při kličkách. S pravou nohou to jde spíš na střed, zase při střele to máte na silnější nohu. Zůstal bych ale na levé straně.“
Jste na druhém místě, to vás přímo předurčuje k boji o titul....
„Nemůžeme si ani klást jiné cíle, kádr zůstal téměř celý pohromadě, až na Forda. Rozehrané to máme dobře. Velké ambice budou mít i další týmy, bude to zajímavý půlrok.“
Někteří fanoušci možná zase raději zůstanou doma u televize s výmluvou na strahovský kopec...
„Doufám, že přijdou, s Ostravou byla jejich podpora hodně znát.“
Rozhovory s vámi v médiích moc často nejsou, jak to je, vyhýbáte se novinářům, nebo oni nemají zájem?
„Jedno i druhé. Když někdo chce rozhovor, tak ho poskytnu, ale nijak jejich pozornost nevyhledávám.“
Jak se vám líbí na soustředění, někdo si možná myslí, že si na nádherných Kanárech jen tak relaxujete...
„Trénujeme dvakrát denně, nacvičujeme herní situace, standardky. Ale prostředí i počasí je velkým zpestřením. Jsem tu poprvé a moc se mi tu líbí. Člověk se rád podívá, jak to tady vypadá, ale my jsme tu od trénování. Snad nabereme ze sluníčka tu správnou energii.“
Co Zlín, vzpomenete si na ně, bojují o záchranu...
„Pavel Hoftych je hlavním koučem, myslím, že to zvedne a ligu zachrání. Posílili, Libor Žůrek má parametry toho správného útočníka. Znám i skoro všechny ostatní hráče, kádr se tam tolik zase nemění. Přeju jim přinejmenším záchranu.“
Máte k narozeninám nějaké fotbalové přání?
„Hlavně zdraví, musím to zaklepat, zatím jsem žádné problémy neměl. Když bude fungovat, tak mne snad ještě nějaké roky ve fotbale čekají. Zatím mne to baví.“
