Slavia ztratila herní tvář
7. 5. 2007, Redakce
JABLONEC – Jako když vypnou proud. Z týmu, který si přímočarými akcemi na jeden dotek vypracovával jednu šanci za druhou a svými výkony své soupeře přehrával, je tým v hluboké krizi.
JABLONEC – Jako když vypnou proud. Z týmu, který si přímočarými akcemi na jeden dotek vypracovával jednu šanci za druhou a svými výkony své soupeře přehrával, je tým v hluboké krizi. Slavia je k nepoznání. „Ztrácíme body, ale ztratili jsme hlavně svůj herní projev,“ povzdechl si brankář Michal Vorel. Rozhodující moment utkání jako by podtrhl současnou mizérii, slávisté si gól dali sami. „Předcházela tomu naprosto zbytečná standardka po autovém vhazování, trenér nás na to upozorňoval před zápasem i o přestávce, stejně se to stalo. Z mého pohledu se na střelu nedalo vůbec reagovat, bylo to z pár kroků, prosvištělo to kolem mě, viděl jsem to až v bráně,“ popsal náš brankář vlastní gól Anteho Aračiče.
„Pokud máme alespoň teoretickou šanci na úspěšné příčky, tak o ně musíme bojovat. Já nevím, v čem ten problém vězí - kdybychom to věděli, tak bychom neměli pět zápasů za sebou bez jediné branky, bez pozitivního výkonu. Opravdu nevím, nálada je samozřejmě hodně špatná,“ dodal Michal Vorel.
Nejsmutnější byl po zápase Ante Aračič. „Vlastní gól jsem si ještě nikdy nedal, srazili jsme se s Janem Vorlem, míč jsem zasáhl čelem tak, že to nešlo už ovlivnit, kam poletí,“ říkal smutným hlasem. „Už si ani nevytváříme šance, je to špatný,“ dodal. „Nevím, co s tím, tolik gólů jsme dali předtím, teď to na nás leží,“ povzdechl si.
„Leží na nás psychická deka, dneska jsme ji nesundali. Drží se nás to, máme těžký nohy, prostě to nejde. Nevím, co na to říct,“ mrzelo kapitána Lukáše Jarolíma.
„Jediný, kdo zaslouží pochvalu, jsou nakonec naši fanoušci, že to zase vydrželi fandit až do samotného konce. Teď jim radost opravdu neděláme,“ uzavřel nepovedený večer gólman Michal Vorel.
