Martin Latka: Fanděte klukům tak jako dosud
PRAHA/ATÉNY – Obránce Martin Latka se pomalu rozkoukává ve svém novém působišti v Aténách. V úterý kolem půl šesté odpoledne místního času odpočíval v hotelovém pokoji nedaleko stadionu Panioniosu a chystal se k odjezdu na soustředění.
„Dopoledne jsme měli trénink a večer odjíždíme na tradiční předzápasové soustředění. Ve středu totiž hrajeme odvetný pohárový zápas s FC Veria, první utkání skončilo 0:0. Těším se, protože jsem se bavil s trenérem a ten mi řekl, ať jsem připraven, že bych mohl nastoupit,“ prozradil nám v krátkém telefonickém rozhovoru Martin Latka.
Jaké je v Aténách počasí?
„Je tu opravdu krásně, počasí kolem dvaceti stupňů. I když dneska bylo trošku chladněji, v Česku by to bylo typické jarní počasí, zkrátka vyrazit ven v tričku a v jarní bundě.“
Už jste se alespoň částečně zabydlel?
„Bydlím ještě v hotelu, na stadion to mám zhruba čtvrt hodiny autem. A když trénujeme v našem novém tréninkovém centru, tak cestuji asi hodinu. Zatím se tady seznamuji s tím, kudy se kam jede a jak se tam dostanu. Na tréninky mě naštěstí vozí vždycky někdo z klubu. Až budeme mít po pohárovém zápase, tak bych se chtěl konečně podívat po nějakém bydlení.“
Jak probíhá komunikace s trenérem nebo s hráči?
„V angličtině, se kterou se tady se všemi v pohodě domluvím. I když trenér mi nejprve dává pokyny v řečtině a potom mi je přeloží do angličtiny.“
Pomáhá vám nějak slovenský gólman Tomáš Belic, který v klubu také působí?
„Určitě, hodně se spolu bavíme, jeho postřehy a poznatky jsou pro mě velmi cenné. Přece jen je tu déle.“
Co říkáte městu?
„Teď mám konečně poprvé možnost, abych ho pořádně poznal. Protože když jste v nějakém městě s fotbalem, tak znáte jedině hotel, stadion a cestu na letiště.“
V Řecku je liga v plném proudu, už jste ji stihl okusit?
„Zatím jenom jako divák, viděl jsem náš zápas s AEK Atény (Panionios prohrál 0:3). A to bylo docela divoké – samé dělbuchy a světlice.“
Mluvil jste s trenérem o tom, na jakém postě by vás nejraději viděl?
„Klub mě kupoval jako stopera, takže budu hrát tam.“
Jaké budete mít číslo? Ve Slavii jste měl šestku...
„Vybral jsem si pětku.“
Jaké jste oproti Slavii zaznamenal největší rozdíly? Samozřejmě kromě jazykové bariéry...
„Není to jenom jazyk, těch odlišností je docela dost. Ale největší je asi v tom, že ve Slavii byla určiě mnohem větší disciplína. Tady je to takové celkově volnější.“
Bývalý spoluhráč Martin Vaniak v řecké lize také působil, dal vám nějaké rady?
„Určitě, řekl mi pár postřehů. Ale mluvil jsem o tom s více hráči, kteří v Řecku působili.“
Přestěhuje se za vámi rodina?
„Až se tu pořádně zabydlím, tak za mnou přijede přítelkyně. Přece jen to není ono, když je člověk v cizím městě sám.“
Jižní národy mají také poněkud jiný životní styl, kdy to v ulicích města žije až do pozdních nočních hodin...
„Panuje tu takový ten noční život, kdy lidé chodí pozdě večer teprve z práce, na jídlo a podobně. Největší dopravní zácpy jsou mezi devátou a desátou večer. Když jsme se vraceli v půl desáté večer ze zápasu, tak jsme jeli krokem, protože autobus se dostal do té největší dopravní zácpy.“
Co byste říkal tomu, kdybyste si zahrál proti Slavii v pohárové Evropě?
„Já doufám, že v tabulce skončíme do pátého místa, což by nám zajišťovalo účast v pohárové Evropě.“
Ve Slavii jste působil od léta 2003. Zažil jste pokusy dostat se do Ligy mistrů, nepříjemná zranění, angažmá v Birminghamu, postup do Ligy mistrů, stadion Eden, titul...
„Těch zážitků ve Slavii bylo za tu dobu opravdu strašně moc. Vzpomínám si na ty první zápasy na Strahově nebo na to, když se nepostoupilo do Ligy mistrů, to pak dolehlo na skoro celý podzim a nedařilo se ani v ostatních zápasech. Měli jsme období, kdy na Strahov opravdu moc lidí nechodilo. Proto bych chtěl moc poděkovat těm nejvěrnějším fanouškům, kteří si tam tu cestu vždycky našli. Na ty bych nerad zapomněl. Když se na to všechno podívám zpětně, tak to byla opravdu taková houpačka.“
Jaký gól se vám vybaví v souvislosti se Slavií?
„Asi nejhezčí gól jsem dal Plzni, byl to takový odražený míč, který jsem napálil přímo do šibenice. Ale nejpříjemnější a takový nejpamátnější byl gól v derby se Spartou na Strahově, kdy jsme prohrávali a nakonec jsme vyhráli 4:1.“
Co byste vzkázal slávistickým fanouškům?
„Aby určitě chodili na Slavii dál a kluky podporovali. To, že jsme měli výborný podzim, byla i jejich zásluha. I když jsou takové ty zápasy, ve kterých to od začátku nejde a mužstvu se nedaří, tak jsou to vždycky fanoušci, kteří vás nakopnou a tlačí vás dopředu tak, že ten gól zkrátka nakonec dáte. Fanoušci nám vždycky hodně pomohli. Takže bych jim rád vzkázal: Fanděte tak jako dosud...“
