Před rokem odešel legendární František Veselý
PRAHA/MALVAZINKY – Zdá se to neuvěřitelné, ale v sobotu tomu byl přesně rok, co do slávistického nebe odešel legendární útočník František Veselý.
V den prvního výročí odchodu jednoho z nejslavnějších slávistů se sešli zástupci Slavie, Odboru přátel a Fanklubu na hřbitově na Malvazinkách, kde společně s Františkem Veselým ml. položili na jeho hrob slávistickou květinu a zavzpomínali na fotbalovou legendu.
František Veselý mladší, jehož dva synové jako zástupci už čtvrté rodinné generace oblékají červenobílý dres, poskytl našemu webu krátký rozhovor.
Už je to neuvěřitelný rok ode dne, kdy váš tatínek zemřel, ale slávisté na něj nezapomínají, to vás musí těšit....
„Kromě smutku mám nejvíc v duši ten okamžik, kdy naši fanoušci vytvořili na zápase s Valencií choreo a nápis Legendy neodcházejí, protože žijí dál v našich srdcích. Celý stadion vstal a tátovi zatleskal. Jeho portrét v nadživotní velikosti se objevil na celé tribuně. To se snad už v dnešní době nemůže žádnému fotbalistovi poštěstit. Myslím, že si to za celoživotní úsilí pro Slavii zasloužil a v nebi ho to muselo dojmout. Červenobílými barvami žil do posledního dne. Měl radost z nového stadionu, zisku titulů, chodil do Edenu strašně rád. Těšil se na každé utkání. O to je teď smutnější, že už na něj jen můžeme vzpomínat.“
Slavii se teď zdaleka tolik nedaří - co myslíte, že by právě dnes dělal, kdyby tu byl mezi námi?
„Chystal by se do Příbrami fandit Slavii, seděl by tam mezi nejvěrnějšími slávisty a věřil by tomu, že přijde výhra. Určitě by měl za sebou další utkání za Amforu nebo starou gardu Slavie. Myslím si, že by nikdy neztratil víru, že se vše v dobré obrátí. Žil by každý den Slavií v dobrém i ve zlém.“
Na setkání s fanoušky se vzpomínalo také na to, jak váš táta odmítl jít do Dukly a zůstal ve Slavii, můžete nám k tomu něco říct?
„Já to znám jen z vyprávění. Vím, že když nastoupil vojenskou službu, tak Dukla objevila jeho talent a chtěla, aby na Julisce zůstal. Ale on myslel pořád jen na Slavii, nepodepsal to a myslím si, že udělal dobře. Nikdy v životě toho nelitoval.“
Dnešní neformální setkání bylo na vaše přání jen v úzkém kruhu pozvaných fanoušků, ale kdyby ostatní slávisté chtěli na vašeho otce také zavpomínat, kam mají směřovat?
„Na hřbitov na Malvazinkách. Na tabuli u vchodu je uveden mezi slavnými lidmi, kteří jsou tam pohřbeni, není těžké ho najít. Chtěl bych fanouškům za to, že na tatínka nezapomínají, poděkovat.“
Tradice vaší rodiny ale pokračuje ve Slavii - po dědovi, tátovi a vás hrají teď ve Slavii vaši dva synové. Jaké zdědili fotbalové geny, jsou to útočníci?
„Už jsme se Slavií skoro celé jedno století. Kdyby se podařilo alespoň jednomu z nich, Danovi nebo Lukášovi, nastoupit za áčko Slavie, byl by to asi celosvětový rekord, vždyť by za jeden klub nastoupila čtvrtá rodinná generace. Všichni jsme byli počínaje dědečkem praváci, Daniel je jediný levák, nějak zvláštně se fotbalové geny spojily. Daniel hraje teď za A-dorost, Lukáš nastupuje za B-žáky. Oba jsou útočníci. Daniel prodělal nedávno zranění, ale už pravidelně hraje, ve středu s dorostem vyhráli 2:0 nad Olomoucí. Věřím, že oba udělají všechno pro to, aby naše jméno bylo dále v tom nejlepším spojováno se Slavií. Jsou to samozřejmě velcí klubisté, nedokáží si představit, že by měli hrát někde jinde.“
