Standa Vlček: Bez pokory nejde dělat nic
BOUDA MÁMA – Stanislav Vlček se naplno zapojil do přípravy A-týmu Slavie. Na kondičním soustředění v Krkonoších polyká tréninkové dávky společně s ostatními spoluhráči.
„Tady jsem do toho spadnul rovnýma nohama, je to téměř čtyři měsíce od doby, kdy jsem s kolenem začal marodit. Musím zaklepat, zatím jsem všechno zvládl. Doufám, že to bude pokračovat,“ uvedl Stanislav Vlček.
Připravujete se v novém prostředí. Jsou tréninkové dávky vyšší než v předchozích letech?
„Já jedu naplno až tady od tohoto týdne, minulý týden jsem trénoval ještě sólo. Je pravda, že máme čtyři fáze tréninků, to opravdu dříve nebývalo, první trénink nám začíná ráno ještě před snídaní. Ale nedokážu říct, zda je to teď méně nebo více. Všichni máme sporttestery, podle kterých běháme. Určitě máme na programu více krátkých tratí, na běžkách jsme byli jen jednou ve středu.“
Budete připraven zasáhnout do jarních bojů?
„Já jsem dlouho nevěděl, jak to s tím mým kolenem bude. Když jsem začínal na konci roku běhat, tak mě to celkem ještě bolelo, ani jsem nevěděl, jak to vůbec všechno zvládnu. Když budu mluvit za sebe, tak to zvládám, samozřejmě s tím, že koleno mě občas ještě bolí. Když to bude všechno v pořádku, tak bych určitě chtěl na jaře pomoci tak, jak to půjde. Na hřišti nebo trenérovi v kabině. Uvidím, jestli to bude na trávníku hned od začátku. O tom se ještě musíme s trenérem pobavit. Je za námi teprve týden přípravy, bude záležet, jestli koleno zátěž vydrží.“
Vy i hráči jste si určitě vědomi toho, co vás na jaře čeká...
„To si uvědomují všichni a samozřejmě nám to trenér hned zdůraznil při prvním setkání. Víme, v jaké jsme situaci.“
Když jste se před rokem a půl do Slavie vracel, určitě jste ani nepomyslel na to, že by se Slavia mohla ocitnout v takových problémech...
„Už o tom ani nechci mluvit, jaké je to pro mě zklamání. Samozřejmě že když jsem se vracel, tak jsem si rozhodně nepředstavoval, že za rok a půl tady budu řešit složitou finanční situaci, peníze... Ale i to by se dalo nějakým způsobem zkousnout, ale že tady budu řešit v půlce sezony to, že Slavia hraje o sestup, tak to by mě ani v tom nejčernějším snu nenapadlo.“
Trenér bude v kabině na vás starší hodně spoléhat...
„Určitě. Asi těžko by to měl v této situaci stavět na osmnáctiletých klucích, kteří teď s námi mají možnost trénovat. Myslím si, že se bude opírat o ty zkušenější, na druhou stranu si myslím, že těch zkušených hráčů je tady dost.“
Co říkáte losu na jaro? S většinou soupeřů z dolní části tabulky budete hrát doma v Edenu...
„Určitě to moc dobře víme. Začátek bude samozřejmě nesmírně důležitý, hned ten první zápas s Brnem. Tím nechci říct, že by se to tímto zápasem mělo všechno zlomit, ale bude nesmírně důležitý pro psychiku a pro všechno ostatní. Věřím, že to bude výhoda, jenže když se podíváme na podzim, tak jsme i doma v této sezoně poztráceli spoustu bodů.“
Také fanoušci jsou s průběhem této sezony velmi nespokojeni...
„Já se jim vůbec nedivím, že jsou naštvaní, i kvůli tomu, co se pořád o Slavii dočítají. Jak jsme se z toho blahobytu dostali až na úplné dno a bohužel jen a jen vlastní vinou. Byly to naše vlastní chyby, nebylo to tak, že by za to mohl někdo zvenčí, to je na tom to nejhorší.“
Co je podle vás příčinou?
„Když jsem sem tehdy v létě přicházel, tak tady chyběla jedna vlastnost a tou byla pokora. Pokora ke všemu, co se tady dokázalo. Bez této vlastnosti se nedá dělat nic.“
Na podzim se mluvilo hlavně o tom, že Slavia potřebuje jako sůl gólového útočníka...
„Toho potřebujeme opravdu nutně. Bavili jsme se o tom i s trenérem, že nutně potřebujeme nějakého vysokého útočníka, který tady ten rok a půl nebyl.“
Mohl by to být podle vás například Zbyněk Pospěch, který se se Slavií připravuje?
„I když dlouho nehrál a potřebuje potrénovat, tak je to pořád ten typ, který nám tady chyběl, takový ten buldok do vápna.“
