Do semifinále po penaltách
11. 4. 2001, Redakce
Slavia nastoupila v silně kombinované sestavě, příležitost dostali borci, kteří v lize příliš nenastupují. Na hře mužstva to však v nebylo znát a hned od začátku jsme se prosazovali do nebezpečných šancí. Pozornost domácího brankáře postupně vyzkoušeli bratři Doškové a střelou z dálky Petr Vladyka. Jablonec začal postupně vyrovnávat hru, vážněji ohrozit Václavíka se však jeho hráčům dlouho nedařilo. Vedoucí branky se soupeř dočkal po nedorozumění naší obrany, kdy Čížek v 52. trefil z voleje Semanův centr. Naši trenéři zareagovali na nepříznivý stav trojím střídáním, na hřiště přišli Ulich s Kuchařem a o několik minut později Zelenka. Zkušení hráči oživili náš herní projev, vyrovnání ale nepřicházelo. Naopak už v nastaveném čase mohlo být podruhé zle, Čížek však naštěstí svou druhou příležitost zazdil. A tak se potvrdilo otřepané pravidlo nedáš-dostaneš a doslova v závěrečných vteřinách skóroval po centru svého bratra Tomáš Došek. Domácí diváci se sice rozčilovali, že rozhodčí neukončil zápas, ale fotbal se hraje do poslední minuty a v té jsme byli úspěšnější my.
Do prodloužení nastoupili slávisté v deseti bez zraněného Lukáše Doška a navíc Richard Dostálek dohrával lehce otřesen. Nastavení jsme i tak přestáli bez úhony a po skvělých zákrocích Václavíka jsme mohli po penaltách slavit postup do semifinále.
Jak to viděli naši hráči
Hrdinou zápasu se stal náš gólman Michal Václavík, který obvykle kryje záda Radkovi Černému. Nervozita před důležitým duelem ho však nesvazovala: „Nervózní jsem moc nebyl, spíš jsem měl radost, že si po delší době zahraju proti ligovému mužstvu.“ I přes to, že chytil tři jablonecké pokusy při rozstřelu, se Michal na jednotlivé hráče předem nijak nechystal. „Penalty jsem chytal na náhodu, protože z Jablonce skoro nikoho neznám. S Jirkou Vávrou jsem sice kopal, ale ten snad na desítku nikdy nešel.“ Hráči se shodovali, že za naším postupem vězí větší fotbalovost a lepší kondice. „Kdyby hrál Jablonec v prodloužení útočněji, mohl podle mne zvítězit. Oni se však zatáhli, ke konci odcházeli fyzicky. Navíc náš herní projev byl fotbalovější.“ poznamenal Luděk Zelenka. V podobném duchu mluvil i Lumír Sedláček. „Jablonečtí hráči v závěru nemohli, Vávra mi říkal, že má křeče. Pomohlo nám asi i to, že jsme měli o den víc na regeneraci, protože soupeř hrál ligu až v sobotu.“ Zápas provázely neustálé negativní výpady obecenstva, což Lumír komentoval s nadhledem „Slavii nemají nikde rádi, je to skoro všude stejné, takže se tím už vůbec nezabývám.“
Jak to viděl náš trenér
Asistent Pavel Řehák hodnotil stručně: „Bylo to náročné pohárové utkání, ve kterém vyhrál lepší.“
