Karel Hrubeš po první ligové nule: Děkovačku jsem si užil
25. 8. 2014, Redakce
PRAHA/EDEN - Karel Hrubeš se úspěšně zabydlel ve slávistické brance a v zápase proti Plzni vychytal svou první ligovou nulu. V jeho režii byla také závěrečná děkovačka. „Vždy jsem si přál si tam stoupnout a odřvat si to,“ netajil po utkání jednadvacetiletý gólman.
Porazili jste Plzeň, jak se cítíte?„Plzeň je podle mého v současnosti nejlepší tým v Česku, takže je to úžasný pocit. Šli jsme do zápasu s tím, že se chceme poprat o co nejlepší výsledek, což si myslím, že se nám podařilo. Kluci odehráli výborné utkání.“
Bylo těžké se po nevydařeném výkonu v Teplicích zvednout?
„My jsme předtím vyhráli tři utkání a to, že se nám jeden zápas nepovedl, ještě neznamená, že jsme hned na dně. Jsme stále na stejné vlně, na jaké jsme byli po třetím zápase.“
Který zákrok byl pro vás nejtěžší?
„Nejtěžší zákrok byl po rohovém kopu, teď nevím, kdo z hráčů míč tečoval hlavou, asi Bakoš. To byl ten nejtěžší, byl to zákrok na poslední chvíli.“
Potvrdilo se, že máte potřebné brankářské štěstí, Plzni se podařilo nastřelit tyč i břevno…
„Štěstí jsem určitě měl, protože u trestného kopu to bylo tečované a bylo to hodně těžké. Kdyby šel míč do branky, asi bych ho neměl.“
Plzeň měla zhruba šest gólových šancí, bylo pro vás to vítězství štěstí?
„Vítězstvím štěstí bych to nenazýval, my jsme odvedli výborný výkon a Plzni jsme se hodně přiblížili. Myslím si, že to byl vyrovnaný fotbal.“
Byl jste celý zápas v zápřahu, je to pro vás příjemnější, než když nemáte co na práci?
„Určitě je lepší, když je brankář ve větším vytížení, než když na něj jdou za celý zápas dvě střely, to se pak musí více koncentrovat. Myslím si, že pro mě bylo lepší, že jsem byl celý zápas vytížený.“
Do obrany se vrátil Martin Latka, bylo to znát?
„Znát to je hodně, protože Martin Latka je osobnost, podle mého názoru je to nejlepší stoper v Česku. Když ho předtím zaskakoval Mára Kodr, odvedl vynikající výkony.“
Proti Plzni přišla i vaše první ligová nula…
„Je to příjemné, že je to ještě proti Plzni. Jsem za to rád a doufám, že ty nuly budou přibývat. Na začátku sezony jsem si dal cíl a ten bych chtěl splnit.“
A prozradíte nám ho?
„Teď ještě ne, až ho splním.“
Jak jste si užil závěrečnou děkovačku?
„Užil jsem si to hrozně moc, protože jsem si vždy přál si tam stoupnout a odřvat si to.“
Nebál jste se, že zapomenete slova?
„Já už to mám natrénované, protože v juniorce a dorostu jsem řval pokřik v šatně po vítězném zápase a měli jsme ho úplně stejný, takže slova znám nazpaměť.“
