Každý start odchovance prožívá celá akademie
Ve vedení mládežnické akademie jste od června. Ve Slavii ovšem žádným nováčkem nejste...
„Jsem tady od náboru, takže od svých šesti let. Prošel jsem všemi mládežnickými týmy jako hráč až do kategorie U19. Tehdy už moje výkonnost nestačila na základní sestavu, tak jsem šel hrát do nižších soutěží.“
Před fotbalem dostalo přednost studium, že?
„Dostal jsem se na vysokou školu, FTVS a obor management sportu. Kvůli tomu jsem ve Slavii chvíli nebyl. V rámci praxe jsem se sem vrátil jako asistent trenéra u ročníků 1993 a 1999, v žácích jsme měli v týmu například Jardu Zmrhala.“
Proč jste u trénování nevydržel?
„Při studiu managementu mě to táhlo na jinou pozici v klubu, postupně jsem se tak zařadil do sportovního úseku. Nejdříve jako asistent tehdejšího sportovního ředitele Michala Šrámka a po nějakém čase jsem krátkou dobu plnil i roli manažera mládeže. Následně jsem dostal nabídku do agentury, která se zabývá skautingem a zastupováním hráčů ve fotbale, tam jsem byl zhruba čtyři roky.“
A poté jste se podruhé vrátil do Slavie...
„Tentokrát na pozici skauta. Začínal jsem u mládeže, následně jsem se přesunul k dospělým. Začali jsme skautovat po Evropě i v dalších zemích. A v létě mi přišla nabídka od vedení na post manažera mládeže, kterou jsem přijal.“
Váš začátek ve funkci se spojuje s příchodem šéftrenéra celé mládeže, kterým se stal Tomáš Heidenreich. Cítil jste, že je tato pozice pro akademii důležitá?
„Když jsem byl poprvé osloven, tak jsme si o tom s Jiřím Bílkem hodně povídali. A shodli jsme se, že je tato pozice nutná. Tomášův úkol je dát dohromady tréninkovou metodiku, koncepci celé mládeže. Máme dobré trenéry, vždy tady byli, ale chtěli jsme je sjednotit.“
Daří se to?
„Něco vznikalo už za minulého vedení, hodně udělali kluci na jaře během první koronavirové přestávky. Díky Tomášovi se nám na to povedlo navázat a snažíme se metodiku dávat do reality. Bohužel, na hřiště se nám teď úplně nedaří dostat, ale trenéři hodně pracují, scházejí se a dávají dohromady přechod teorie do praxe. Mám z toho hrozně dobrý pocit a myslím si, že hodně trenérů ožilo. Všichni se těší, až to budou moci ukázat svým svěřencům.“
Sám jste to zmínil, akademii jste převzal v době koronavirové pandemie. Jak těžké bylo adaptovat se na zcela novou situaci?
„Začátek nebyl ideální. Vždy, když to jde, tak se snažíme v krizi trénovat, ale několikrát byl celý proces zastaven. Momentálně jsme opět ve fázi, kdy je vše přerušeno. Je to náročné, určitě bych to celé nezvládl bez kolegů Martina Hladíka a také Jana Procházky, který má na starosti jako COVID manažer všechna pravidla. S Martinem je dávají dohromady, aby všichni v akademii věděli, co momentálně můžou a co ne. Snažíme se všechna nařízení dodržovat, testujeme se. Snažíme se hledat řešení, abychom hráče udržovali v kondici, ale hřiště se jenom těžko nahrazuje.“
Snad brzy dojde k rozvolnění...
„Připravujeme se na to. Až dostaneme zelenou, tak vlítneme na hřiště a všechno, co si připravujeme, chceme převést do reality. Myslím si, že trenéři mají velkou chuť pracovat, navíc v trochu nových osnovách. Bude to pro ně i takové vystoupení z komfortní zóny.“
Obavy z toho nemáte?
„Od všech vidím chuť, to teď beru jako hlavní dílčí úspěch do tréninkového procesu. Každý trenér má v sobě zaběhlý systém. A tím, že se teď všichni hodně mezi sebou baví, tak se i díky Tomášovi Heidenreichovi daří tuto rutinu nabourat. Věříme, že je to ku prospěchu výchovy, že takto dokážeme vychovat ještě lepší fotbalisty, než se dařilo doposud.“
Když se ještě vrátíme k vašemu působení na pozici hlavního skauta Slavie, tak jeden z hráčů, které jste přivedl, byl i Brazilec João Felipe.
„Myslím si, že příchod Joãa proběhl tak, jak měl. Líbil se nám naživo na turnaji, líbil se i trenérům A-týmu, kteří ho pak viděli v dalším zápase. Dokázali jsme udělat přestup, ale adaptace pro Joãa byla těžší. V ní jsem mu byl nápomocen a jsem stále.“
Hovoříte plynně portugalsky, jste s ním pořád v blízkém kontaktu?
„Ano, cokoliv potřebuje vyřešit, tak to řešíme spolu. João měl výborný začátek, v mládežnické Lize mistrů se mu podařilo rozhodnout některé zápasy. S Interem Milán dal hattrick. Jeho vzestup byl také trochu pozastaven koronavirem, v první vlně se moc netrénovalo. Byl v Praze sám a dolehlo to na něj. Dokonce se na nějaký čas vrátil do Brazílie a po té pauze se zranil. Takže doba a okolnosti se na něm podepsaly.“
Jak se mu aktuálně daří?
„Je v Praze, bohužel měl vážnější zranění, které s lékaři dával dlouhou dobu dohromady. Momentálně už trénuje s B-týmem a věříme, že se ještě na jaře dostane do nějakých zápasů a do léta bude ve stoprocentní formě.“
Musíte mít radost z toho, že se hráči z akademie objevují v zápasech A-týmu a připisují si tak cenné zkušenosti.
„Jsem nadšený. Každý jejich start s kolegy z akademie velmi sledujeme a prožíváme. Bedlivě pozorujeme každou akci i kontakt s míčem. V této sezoně zasáhlo do zápasu A-týmu už několik hráčů z akademie, ať už to byl Jakub Křišťan, Matěj Jurásek, Denis Višinský, Tomáš Rigo nebo nejnovější debutant Matyáš Vágner. Doufám, že i další hráči z akademie na soupisce A-týmu brzy přibydou, a hlavně, že se na ní někteří trvale usadí a sehrají důležité role v kádru. Je k tomu ještě dlouhá cesta, ale věřím, že se to někomu brzy podaří.“
Nejbližší cíle akademie jsou jaké?
„Jak už jsem zmínil, naším hlavním cílem je převést novou metodiku do praxe na hřišti. Na to se těšíme všichni. Těšíme se na to, jaký to bude mít vliv na hráče, jak se budou zlepšovat. Smyslem akademie je vychovávání hráčů pro A-tým."
Hodně úsilí jste také vynaložili do areálu v Měcholupech.
„Je tam nový trávník, zrekonstruované šatny, tribuna, zázemí pro trenéry. Kluci si to zatím bohužel ještě moc nemohli vyzkoušet, protože ani jedno z covidových pravidel nepovoluje používat šatny, takže na to se zatím můžou jen těšit. Dále se také pracuje na zázemí na Xaverově pro dorosty, kde se rekonstruuje místnost pro fyzioterapeuty. Bavíme se tam o vytvoření nové posilovny, což je samozřejmě delší, náročnější proces. Ale i tam se pracuje na zlepšení podmínek pro trénování. Děje se toho hodně.“
