Legenda mládežnické akademie | SK Slavia Praha
Více

Legenda mládežnické akademie

Zdeněk Blažek působí na Slavii už 30 let, původně jako trenér, nyní jako koordinátor sportovní činnosti v tréninkovém centru Xaverov v Horních Počernicích.

Jaké byly vaše začátky ve Slavii?
„Začalo to tak, že jsem přivedl na trénink na zkoušku svého osmiletého syna. V tomto věku jsem ho doprovázel téměř na všechny tréninky a zápasy. Hrál jsem předtím aktivně fotbal na úrovni I.A třídy a když jsem skončil kariéru, udělal jsem si trenérský kurz a chvíli jsem trénoval i dospělé v pražském přeboru. Díky tomu jsem se posléze domluvil s Petrem Karochem, u kterého začínal i můj syn, a přišel jsem jako jeho asistent a zároveň vedoucí mužstva. Tenkrát jsme mužstvo dělali ve dvou, vystačili jsme si jak co do tréninků, tak do organizace soustředění či zápasů. Protože nastala doba po roce 1989, tak jsme mohli vyjet i k turnajům do zahraničí, což bylo pro hráče i pro nás něco nového. Zajímavostí je, že jsem celou dobu fungoval s Petrem Karochem, nebyl jsem u žádného jiného týmu, ani trenéra. Fungovali jsme celou dobu až do roku 2017, kdy jsme s Petrem ukončili spolupráci. On se stal šéftrenérem žáků a já jsem se etabloval ve sportovním centru Xaverov, kde měla Slavia tři dorostenecké kategorie a v té době juniorku.“

Jak vzpomínáte na své trenérské působení?
„Musel jsem trošku přeorientovat své znalosti a zkušenosti, protože jsem přešel z dospělého fotbalu k žákům. Když jsme pak dotáhli jednu partu do starších žáků, začínali jsme zase úplně od začátku, kdy jsme trénovali šestileté kluky. To byl teprve šok! Museli jsme se přeorientovat na takové druhé rodiče. Vzpomínám, že když jsme byli na soustředění, četli jsme jim pohádky a vymýšleli pro ně divadýlka. Pak jsme se posunuli zas ke starším žákům, kde jsme slavili i nějaké úspěchy. Ta práce se nám líbila, protože výsledky jsou taky důležité, i když u mládeže se na výsledky hrát nemá. Dělaly nám radost, protože jsme většinou končili v soutěžích první nebo druzí a máme několik titulů mistrů republiky.“

Na jaké hráče nejvíce vzpomínáte?
„Z první party mi utkvěl Filip Herda, syn hráče, kterého všichni z historie znají. Byl drobný, šikovný, rychlý, komunikativní a předváděl tady úžasné věci. Na něj rád vzpomínám. Pak jsme měli úžasnou partu, kterou jsme vedli od 6 do 15 let. Tam byli výrazné osobnosti – Marek Suchý, Jirka Valenta, Milan Černý, gólman Toma, nebo Nečas. Když jsme hráli halové turnaje a pustili tam tuhle čtyřku, tak to byl koncert, že bylo škoda je střídat. Tím, že jsem trénoval 27 let, mi těch hráčů prošlo rukama hodně. Jednou jsme počítali, kolik hráčů, kteří přes nás prošli, se dokázalo dostat až do ligy. Napočítali jsme jich přes 50, takže bych si teď těžko dokázal vzpomenout na všechny.“

Co Tomáš Souček?
„Tomáš, když přišel, tak neupoutal velkými výkony, nicméně to byl strašně poctivý hráč. Pracoval na sobě, táta ho vozil z Havlíčkova Brodu skoro na všechny tréninky. Podřídil se tomu, trénoval a byl ochotný udělat cokoliv. Měl zvláštní postavu, tu si ostatně zachoval do současnosti, a běh. Řešili jsme s ním, že není ideální, tak táta nelenil a sehnal mu atletického trenéra na Dukle, který s ním pracoval na běhu. Takže nejen, že jezdil z Brodu sem na tréninky, táta ho pak odvezl ještě na Julisku, kde cvičil běžecké dovednosti. Zlepšoval se a bylo to na něm vidět. Další jeho dobrá vlastnost byla, že dokázal zachovat klid. Postavili jsme ho na podhrot a on nezmatkoval, uměl si podržet míč a dával poměrně dost gólů, což mu vydrželo. Byl úžasně komunikativní, slušný, prostě bezvadný člověk do života.“

Jak vnímáte posun svých bývalých svěřenců na pozice kolegů v akademii?
„Určitě bych zmínil Martina Hladíka. Toho jsem v žácích zažil jenom rok, nicméně jsem byl velmi rád, když jsem viděl, jak pokračuje v dorostu. Byl spíš technický hráč, ne soubojový typ. Hlavně bylo vidět, že směřuje k osobnímu rozvoji ve vzdělání a vystudoval FTVS. Když se vrátil, dělal nám s Petrem druhého asistenta. Co bylo potřeba, to on okamžitě dokázal předvést. Byl technicky vybavený, ale hlavně úžasně komunikativní. Škoda, aby takový člověk odešel ze Slavie. Práce sekretáře akademie tak pro něj musí být naplněním ambicí a vidím, že jsme udělali dobře, že tu pokračuje ve velmi dobré spolupráci.“

Co máte na starost jako koordinátor tréninkového centra Xaverov?
„Ta činnost není příliš náročná. Každý týden si sednu s panem Malinou, který reprezentuje druhou část sportovních oddílů, a řekneme si, jak bude daný týden vypadat. Do toho máme každý plán svých zápasů a tréninků. Já to zpracuji do tabulky a tu rozešlu všem trenérům, asistentům, pořadatelům i restauracím, které jsou na Xaverově tři. Snažíme se, aby se průběžně komunikovalo, pokud dojde k nějakým změnám.“

Jaké jsou na Xaverově možnosti ubytování a stravování pro hráče akademie?
„Řada hráčů není z Prahy, takže jsou buď ubytovaní na internátu na Třebešíně, což souvisí se školou, nebo zejména ti starší i pár zahraničních je na Xaverově. Tam dnes využíváme třináct dvojlůžkových pokojů. Všechny jsou stejné a každý má své sociální zařízení. O tyhle hráče se starám, zajišťuji jim i stravování ve spolupráci s restaurací na Xaverově, kde stanovujeme jídelníček pro hráče, který schvaluje výživový specialista. Samozřejmě jsou tam zahraniční hráči, kteří nejedí vepřové nebo hovězí, pro ně musíme zajistit speciální stravu, aby mohli podávat co nejlepší výkony.“

Jaké bylo organizovat na Xaverově zápasy mládežnické Ligy mistrů?
„Jednoznačně šok! Po sportovní stránce převládalo nadšení. Přestože jsem už nebyl zapojený do trenérské činnosti, tak mě to pohltilo, zejména po vylosování soupeřů. Když máte Barcelonu, Inter a Dortmund, tak už není, co víc si přát. Čekali jsme, jak dopadnou zápasy, dokonce jsme si v závěru mysleli, že by se dalo postoupit i dál, z toho nás ale Dortmund doma vyvedl. Dalším šokem byla práce s komisařem – chtěli si všechno prohlédnout a vyfotit, měli několikastránkový manuál, kde vyplňovali, jak je vysoká tráva, kolik máme kačen, kolik se vejde diváků, kde jsou záchody, kabiny a tak dál. Areál je dobrý, ale dlouho do něj nešly žádné peníze, takže jsme měli obavu i z návštěvy fanoušků těchto týmů, aby nás dokázal dostatečně reprezentovat. Narychlo se podařilo získat peníze a prostory jsme vylepšili, aby to bylo hodno takovéto soutěže. To se povedlo i přes boj o jednu tribunu, kterou nám ruský komisař nepovolil využít. Museli jsme narychlo dělat úpravy, nicméně pro další dva zápasy už jsme mohli tribunu využít a na Barcelonu tak bylo plno. Náročná byla organizace aut a parkování, ale i prostoru pro stravování, VIP prostoru, místnosti pro novináře, natáčení – vše se podařilo dát do stavu, že nepřišel závažnější výpadek.“

Aktuálně

Fotbalista roku: Triumf Trpišovského a dvě stříbra

18. 3. 2024
Anketa Fotbalista roku v pondělí večer poznala své vítěze. Trenérem roku je Jindřich Trpišovský, ocenění byli i další slávisti. Všem moc gratulujeme!

Slavia hledá finančního manažera

18. 3. 2024
SK Slavia Praha hledá novou posilu do svého finančního týmu, a to na pozici: Manažer finančního plánování a analýzy. Své životopisy mohou zájemci zasílat do 31. března 2024.

Michaela Khýrová a Karel Piták po remízovém derby žen

17. 3. 2024
Fotbalistky Slavie remizovaly v prvním jarním derby na domácí půdě se Spartou 3:3 a na čele ligové tabulky drží před odvěkým rivalem pětibodový náskok. Jak hodnotí zápas střelkyně hattricku Michaela Khýrová a trenér žen Karel Piták?

Další články