Maccabi Haifa: Šampionem po deseti letech
Izraelský klub sídlící v Haifě, třetím největším městě země po Jeruzalémě a Tel Avivu, byl založen už v roce 1913 ještě v tehdejší osmanské říši. Týmové barvy jsou zelená a bílá, název pak, stejně jako i další celky v zemi a po světě, nese klub na vzpomínku slavného povstání Makabejců proti seleukovským panovníkům v roce 167 př. Kr..
V úvodních letech existence nastupovalo Maccabi Haifa pouze do přátelských utkání, soutěžních prvních turnajů se zúčastnilo teprve v dvacátých letech. Prvním zaznamenatelným úspěchem klubu bylo finále tzv. „Židovského poháru“, ve kterém ale haifský klub podlehl svému jmenovci Maccabi nes Tziona po výsledku 0:2. První oficiální soutěž v Palestině pak vznikla až v roce 1928, kdy byla založena izraelská fotbalová asociace a na ni navázaný Státní pohár. V něm prvního většího úspěchu dosáhlo Maccabi Haifa ve válečném roce 1942, kdy se probojovalo do finále soutěže, ve kterém ale jednoznačně nestačilo na telavivský Beitar.
Maccabi bylo v této době malým klubem pohybujícím se na pomezí první ligy a nižších izraelských soutěží, na první větší úspěch si proto muselo počkat až do roku 1962, kdy se opět probojovalo do finále poháru, kde už tentokrát uspělo. Porazilo Maccabi Tel Aviv jasně 5:2 a získalo tak svojí první významnější trofej.
Tým Maccabi Haifa, který se v roce 1923 probojoval do finále Židovského poháru.
Zlaté éra osmdesátých let a přelomu tisíciletí
První velká éra klubu přišla až na začátku osmdesátých let, kdy zelenobílí v sezoně 1983/84 získali svůj historicky první titul. Další triumf přidalo Maccabi o rok později, třetí vítězství si připsalo v ročníku 1988/89. Další dva triumfy spolu se čtyřmi vítězstvími ve Státním poháru následovaly v devadesátých letech, v ročníku 1993/94 dokonce prošel klub sezonou bez jediné ligové porážky. Nejslavnější éra zelenobílých ale přesto přišla až s nástupem druhého tisíciletí, během jehož první dekády získal středomořský celek hned šest ligových titulů, dva poháry a jako první izraelský klub si, dokonce dvakrát, zahrál také základní skupiny Ligy mistrů.
Při své první účasti v nejprestižnější evropské soutěži v sezoně 2002/03 dokázalo Maccabi Haifa porazit například Manchester United a celkově se umístilo na třetím místě základní skupiny. Během druhého působení v Lize mistrů o sedm let později už izraelský klub tak úspěšný nebyl a v silné skupině s Bayernem Mnichov, Juventusem a Bordeaux nezískal ani jeden bod.
Po titulu v ročníku 2010/11 nastala desetiletá pauza přerušená jen ziskem Státního poháru roce 2016. Návrat na ligové výsluní přišel až v minulé sezoně, kdy si Maccabi Haifa zajistilo titul díky zisku 79 bodů v 36 zápasech, druhé Maccabi Tel Aviv vybojovalo o čtyři body méně.
Celkem Maccabi Haifa získalo ve své historii třináct ligových titulů, ke kterým přidalo šest triumfů ve Státním poháru a dalších pět v druhé izraelské pohárové soutěži, už téměř čtyřicet let hraném Toto Cupu.
Oslava posledního, třináctého titulu ze sezony 2020/21.
Současná sezona, legendy, rivalita a nový stadion
V probíhajícím ročníku získal klub v odehraných osmi ligových zápasech celkem čtrnáct bodů, které stačí na průběžnou třetí příčku za Beerševou a městským rivalem Hapoelem. Náplastí na ne zcela povedený start sezony může zelenobílým být zisk superpoháru, v němž porazili Maccabi Tel Aviv 2:0. Právě stejnojmenný celek z hlavního města izraelského státu patří k historicky největším rivalům Maccabi Haifa. Druhým velkým konkurentem je pak Hapoel Haifa, za který v sezonách 2014/15 a 2015/16 chytal i současný gólman Slavie Přemysl Kovář.
Pohárové boje letošní sezony začalo Maccabi Haifa už v prvním předkole Ligy mistrů, kde ale nestačilo na kazašský Kairat Almaty a po výsledcích 1:1 a 0:2 se propadlo pouze do bojů o základní skupinu nově utvořené Evropské konferenční ligy. V nich si postupně poradilo s Dinamem Tbilisi, HB Tórshavn a Neftci Baku, ve třech zápasech základní skupiny B pak remizovalo 0:0 v domácím utkání s Feyenoordem, prohrálo 0:3 na hřišti Unionu Berlín a doma přehrálo sešívané 1:0.
Jedinou branku obstaral ve 24. minutě Godsway Donyoh, když překonal Ondřeje Koláře prudkou ranou do horní části branky.
Kapitánem současného kádru Maccabi je devětadvacetiletý americký gólman Josh Cohen, k služebně nejstarším členům kádru pak patří záložníci Neta Lavi či Menachem Sun. Gólově se v posledních dvou utkáních prosadil útočník Haziza Dolev, po zranění se do formy vrací letní posila z APOELU, zkušený útočník Sahar Ben.
Opora Maccabi, brankářská jednička a kapitán týmu Josh Cohen.
Mezi největší hvězdy a legendy klubu bezpochyby patří bývalý kapitán izraelské reprezentace a záložník Liverpoolu či Chelsea Yossi Benayun, který během angažmá u zelenobílých na přelomu tisíciletí a po návratu do Izraele v roce 2014 odehrál za klub téměř dvě stovky zápasů, ve kterých nastřílel přes šedesát gólů. Neskutečných téměř pět set utkání za Maccabi Haifa odehrál i dlouholetý kapitán Yaniv Katan, který v klubu s krátkou přestávkou působil od roku 1998 do sezony 2013/14, dalšími významnými hráči byli například Arik Benado či Reuven Atar.
Legenda izraelského fotbalu Yossi Benayun v dresu Maccabi Hiafa.
Domácí zápasy hraje Maccabi na Sammy Ofer Stadium, který je pojmenovaný po mecenáši, jenž na stavbu teprve osm let starého svatostánku přispěl v přepočtu téměř půl miliardou korun. Kapacita arény činí téměř jednatřicet tisíc sedících diváků a své domácí zápasy na něm hrají oba největší haifské kluby, jak Maccabi, tak i konkurenční Hapoel. Na utkání proti Slavii dorazilo na tribuny necelých 11 tisíc příznivců.
Stadion Sammyho Ofera, na kterém nastupují oba největší haifské kluby.
