Mám husí kůži. Všechno směřovalo do Edenu

David Douděra po podpisu tříleté smlouvy hovořil v prvním rozhovoru o slávistických členech rodiny, svých ambicích, fantastické jarní části sezony i konkurenci, která na něj čeká.

Vítejte v Edenu, jak se po podpisu tříletého kontraktu cítíte?
„Jsou to nádherné, nepopsatelné pocity. Užívám si to už od ranní zdravotní prohlídky. Už když sem přijíždíte a z dálky vidíte stadion, tak vám naskakuje husí kůže. Je to sen každého fotbalisty. Krásný den.“

Váš mladší bratr působí ve Slavii už od mládežnických kategorií. Byl váš přestup v rodině velké téma?
„Brácha ve Slavii hraje, takže rozhodování bylo i na rodinné bázi. I táta tady kdysi trénoval právě bráchu, to byla, myslím, kategorie U11. Mám tady i bratrance Lukáše Červa, rodina má ke Slavii blízko. Když jsme si všichni v rodině sedli na gauči, tak to všechno směřovalo do Slavie. Mám poznatky od bráchy z béčka i od Lukáše, když byli párkrát trénovat s áčkem. Jsou nadšení, že jsem se k tomu přestupu konečně odhodlal. Brácha teď hostoval ve Vlašimi, která hrála baráž, pro něj určitě dobrá zkušenost. Doufáme, že se jednou všichni sejdeme společně na hřišti v dresu A-týmu.“

Berete to z části také jako odměnu za z vašeho pohledu úžasný ročník? Nastřílel jste deset branek, byl devátým nejlepším střelcem soutěže.
„Poslední půlrok mě posunul na přestup sem, ale myslím si, že v lize už jsem nabral hodně zkušeností. Nejvyšší soutěž jsem hrával už na Dukle. V České republice se vždycky bavíte především o gólech a asistencích, což je něco, co mi bylo vyčítáno. K posunu do top týmu mi vždycky chyběla čísla. Na jaře se mi tak zadařilo, předváděli jsme dobré výkony a mě to vystřelilo sem. Je to sen, užívám si to.“

Vaše produktivita se dá přičíst změně postu, z obránce se stal krajní záložník.
„Posunul jsem se z obrany do zálohy. Když mi to řekl trenér, tak jsem nebyl úplně nadšený. Kdysi jsem v lize začínal jako záložník a úplně se mi nedařilo. Mám rád, když hru vidím před sebou, takže jsem se toho trochu obával. Říkal jsem si, že mám v lize něco odkopáno, nabral jsem zkušenosti, tak jsem věřil ve své schopnosti. Vypadá to tak, že trenér Hoftych mě takhle hodně nastartoval, abych si vydobyl tenhle přestup do top klubu. Celý půlrok sedl mně i týmu. Byl jsem rád, že jsem svými góly přispíval k týmovému úspěchu a doufám, že to budu plnit i tady.“

S trenérským týmem už jste hovořil? Na jakou pozici s vámi počítají?
„Trenér Trpišovský mi volal a říkal, že se uvidí. Buďto to bude záložník, nebo to bude bek. Už to neřeším, dospěl jsem do fáze, kdy je mi jedno, jestli hraju křídlo nebo beka. Kdysi jsem to řešil, teď jsem herně i mentálně vyspěl a do Slavie přicházím s tím, že budu hrát tam, kam mě postaví trenéři. Co si ukážeme, to budu respektovat a plnit na hřišti.“

V únoru z Mladé Boleslavi do Slavie zamířili také David Jurásek s Danielem Filou, diskutoval jste s nimi přestup, vyzvídal informace?
„Nepsali jsme si úplně do detailu, ale naznačoval jsem, že se možná potkáme. Smáli jsme se, že Boleslav měla úspěšný půlrok v obchodování s hráči. Tahle trasa se panu majiteli Dufkovi hodně povedla. Jsme za to rádi, teď se potkáme ve Slavii.“

Mezi 26. únorem a 30. dubnem jste dal v osmi zápasech osm gólů, bylo to nejlepší období kariéry?
„Na jaře se mi dařilo, bylo to skvělé období, asi jedno z nejúspěšnějších pro mě. Dařilo se mi, protože se dařilo celému týmu, já pomohl týmu a tým pomohl mě. Hodně mi pomohl Mára Matějovský, byl správný lídr a kapitán. Podpořil mě v kariérním růstu, já jsem toho využil a teď jsem tady. Jsem mu moc vděčný.“

Utkvěla vám nějaká branka?
„Utkvěly mi dvě. Proti Budějovicím jsem dostal dlouhý balon asi na 45 metrů a já si pro to jenom doběhnul a z první jsem přehazoval gólmana. Druhá je taky proti Dynamu, tentokrát v Budějovicích. Měli jsme tlak, odrazil se ke mně centr a já z voleje na vápně trefil bránu.“

Profituje ze své rychlosti, v únoru 2021 jste překonal rychlostní rekord FORTUNA:LIGY, dostal jste se až na hodnotu 36 kilometrů za hodinu. Je to dar od přírody, nebo se rozvoji rychlosti věnujete nějak speciálně?
„Vím o sobě, že jsem rychlý hráč. Pomáhá mi to v zápasech. Někdy to ale mají rychlostně vybavení hráči těžší, soupeři se na ně připravují. Odmalička to v sobě nemám, poznal jsem to až na Dukle. Postupným růstem charakteru jsem pochopil, že ve mně rychlost je. Neřekl bych, že jsem se tomu věnoval nějakými cvičeními, možná doplňující rychlé nohy. Rychlé nohy jsme dělali odmalička s tátou a bráchou, když jsme si kopali. Pokořil jsem rekord, ale nějak jsem se tím nechlubil. Rozebrali jsme si to doma na gauči u fotbalu s tátou a bráchou, pogratulujeme si a jdeme dál.“

Rychlost jsme probrali, zdobí vás ale také náročný celoplošný styl fotbalu... 
„Od trenérů mám nejvíc za úkol trhat obranu. Z pozice beka mám hodně silné tandemové náběhy, nedělá mi problém zasprintovat 60 metrů tam a zpátky. Vidina pomoci týmu, že otevřu záložníkovi prostor, nebo mi dá balon, mě žene. To samé dozadu, nechci dostat gól, takže mě to nutí i zpátky. Jsem poctivý, nemám rád hráče, kteří se potulují na hřišti. Celou kariéru mám založenou na tvrdé práci, běhání, soubojích a situacích jeden na jednoho.“

Pomohl vám v určitém smyslu i sestup s Duklou v sezoně 2018/19?
„Určitě mě to zocelilo. Do života si říkám, že všechno špatné je k něčemu dobré. Pro hráče to bylo těžké období. Dlouho nevyhráváte a fotbal hrajete právě kvůli tomu, abyste vyhrávali, pro ty pocity štěstí, když vyhráváte, což se na Dukle moc nedařilo. Oklepali jsme se z toho a nějakým způsobem mě to psychicky formovalo. Do zápasů jsem šel s pocitem, že není co ztratit. Bylo to nelehké období, ale každý fotbalista si tím těžkým obdobím musí projít. To je prostě fotbalový život a je jenom na hráči, jak s tím naloží. Někdo může spadnout do depresí, ale přece jenom je to jenom fotbal. Pro fotbalisty je to něco, co je živí a zároveň je to koníček, který nás baví. Ve fotbale zažijete těžší chvíle, abyste pak mohli prožít ty radostnější. O to víc si jich pak vážíte.“

Jak jste připravený na velkou konkurenci, která v týmu panuje?
„Konkurence ve Slavii je samozřejmě veliká. To v top týmech bývá, s tím každý nový hráč přichází. Není to, že jdu post za post. Kluků, kteří chtějí hrát, je víc. Je pak na každém, jak se v přípravě prosadí a jak bude makat.“

Jak se těšíte na slávistické fanoušky? Atmosféra v Edenu je vyhlášená…
„Na fanoušky i stadion celkově se moc těším, protože jsem vždycky zažíval menší návštěvy. Vždycky jsem měl fanoušky rád, fanoušci Boleslavi mi píšou, jestli jdu do Slavie, že nemám odcházet, že jsem pro ně ten správný dříč na hřišti. Vybudoval jsem si tuhle pověst, za kterou jsem hrozně rád. Tohle jsem nikdy nechtěl, ale přirozeně to přišlo. Vím, že Slavia má daleko víc fanoušků. Doufám, že fanoušci si oblíbí můj styl hry, jako si mě oblíbili v Mladé Boleslavi, a vzájemně si pomůžeme. Moc se na to těším.“

S jakými ambicemi přestupujete?
„O ambicích ve Slavii se ani nemusíme bavit, jednoznačně chceme ty nejvyšší příčky. Osobně chci nejdřív zapadnout do týmu, moc se těším na spoluhráče. Už jsme zmiňovali Juráska s Filou, Ivana Schranze z nám z Dukly. Moc se na kluky těším, doufám, že si vzájemně pomůžeme. Jsem šťastný, že můžu být tady, už se nemůžu dočkat přípravy.“

Fotogalerie

Aktuálně

Slávisté podruhé odcestovali do Rakouska

dnes
Sešívaní v neděli opět zamířili do rakouského Aigenu, kde je čeká poslední fáze přípravy před startem nové sezony.

Plán letní přípravy B-týmu

před 2 dny
Slávistický B-tým po úspěšné a postupové sezoně zahájí letní přípravu na začátku července. Sešívané čeká soustředění a přípravná utkání.

​Informace k přípravným zápasům Slavie v Rakousku

před 3 dny
V průběhu druhého soustředění v rakouském Aigenu odehrají svěřenci Jindřicha Trpišovského tři přípravná utkání. Přečtěte si důležité informace k těmto duelům.

Další články