Musíme od začátku hrát jako v druhé půli
Po nepovedeném prvním poločase zápas nakonec skončil 2:2. Jak byste utkání zhodnotil?
„Chtěli jsme vyhrát a odčinit prohru v Haifě. Chtěli jsme navázat na domácí zápas s Libercem, který jsme vyhráli. Hrubě se nám to nepovedlo. Na začátku prvního poločasu jsme měli dát první branku a víc se uklidnit. Nastřelili jsme tam břevno, tyč a nebyli jsme to zase my. Pak jsme zničehonic dostali ze dvou šancí, kdy jsme Budějovice pustili na vlastní polovinu, dva góly. Naše zoufalost v první půli byla strašná. O poločase jsme si řekli, že to musíme změnit, takhle hrát nejde. Trenér na to zareagoval tak, že jsme tam šli tři střídající hráči. Chtěli jsme to zdramatizovat, abychom dostali Budějovice pod tlak. Podařilo se nám dát dva góly, akorát ten kýžený třetí gól nepřišel. Měli jsme šance, ale nedokázali jsme využít ani početní převahu.“
Je to čtvrtá ztráta z posledních pěti zápasů…
„Nejsme na to zvyklí. Každý s tím nějak pracuje. Je to jiné, ale nervozitu si nemůžeme vůbec dávat do hlavy, protože bychom pak zase neuspěli. Na někom třeba leží deka a pracuje s tím jinak. Proto si myslím, že na nás trenér o poločase moc neřval. Někdo to snáší hůř, někdo lépe. Je to jenom v nás. Musíme v tréninku i zápasech něco změnit. Musíme od začátku hrát tak jako v druhé půli.“
Čím si vysvětlujete ten první poločas?
„Hráli jsme špatně. I první půli v Haifě to bylo zoufalství i ode mě. Asi jsme si mysleli, že to půjde samo, nebo nevím. Schovávali jsme se, nechtěli jsme hrát. Není to o tomhle zápase, to už je věc z Haify, která se nabaluje. Člověka to pak sráží a štve ho to.“
Je to únava? Psychika? Čím se to dá odůvodnit?
„Popravdě nevím. Může to být tím, že nám chybí někteří hráči, někteří se dostávají do formy, někteří začínají trénovat. Na někom je znát, když hraje pořád středa–neděle a k tomu ještě přelety. Chceme hrát poháry, chceme neustále hrát, jsme na to zvyklí. Někdy to přijde tak, že nepotkáme psychickou a sportovní formu, pak to s vámi jede a musíte to hned zastavit, protože jsou hned další zápasy, aby nám neujel vlak.“
Jak to vypadalo o poločase v kabině?
„Trenér se snažil hráče povzbudit. Měli jsme v sestavě hodně cizinců, tak se to snažil prostě vysvětlit. Snad to trošku pomohlo, je to v nás, trenéři za nás nehrají. Kýžené tři body to bohužel nepřineslo.“
Jaké jste měl pokyny do druhého poločasu?
„Vlítli jsme tam tři noví hráči, abychom to oživili, něco s tím udělali. Povedlo se to tak napůl. Pak nám pomohl soupeř, hráli jsme přesilovku, ale odehráli jsme to zoufale a třetí gól jsme nepřidali.“
Jste z bodu zklamaní?
„Je to velké zklamání. V Haifě to bylo to samé, zase se to opakovalo. První půle nás sráží, pak nás to nahoře neodmění tak, abychom získali zase tři body.“
Nesráží vás spíš to, že jste zase otáčeli zápas? Je to několikátý zápas v řadě…
„Je to pořád dokola, já jsem z toho hotový. Nevím, co bych k tomu řekl. Je to naše chyba, musíme s tím něco udělat. Takhle to dál nejde, tyhle výkony nemůžeme opakovat, pak body sbírat nebudeme.“
Myslíte si, že hodně cizinců v sestavě zhoršuje komunikaci na hřišti?
„Do toho bych se nechtěl pouštět. Známe se dlouho, víme, co od sebe máme čekat. Tohle není hlavní důvod, proč se nám nedaří.“
