O gólech, zklamání, synovi i nové smlouvě | SK Slavia Praha
Více

O gólech, zklamání, synovi i nové smlouvě

Řečí statistik suverénně nejlepší ročník v kariéře, bohužel bez zisku trofeje. Ibrahim Traoré ale dostane možnost nápravy, se Slavií prodloužil smlouvu do června 2024. „Příběh pokračuje,“ těší záložníka z Pobřeží slonoviny a střelce důležitých branek na evropské scéně.

K památným trefám proti Genku a zejména Seville přidal Traoré letos další zářezy. Skóroval proti Fenerbahce, LASKu, dokonce dvakrát proti Feyenoordu ve čtvrtfinále Evropské konferenční ligy. Ve všech soutěžích, do kterých ve skončené sezoně zasáhl, pálil do černého devětkrát.

To vše v 33 letech, klobouk dolů. Slovy trenéra se stal nepostradatelným, sám přijal roli lídra. O všem povyprávěl v rozhovoru.

Jak se cítíte po prodloužení kontraktu?
„Skvěle. Jsem moc rád, že můžu pokračovat ve Slavii další dva roky. Příběh pokračuje.“

Je vám 33 let, dokážete si vůbec představit, že byste hrál někde jinde?
„Představit si to asi dokážu (smích). Ale mám velkou radost, že jsme se s klubem dohodli na mém pokračování. Jsem ve Slavii čtyři roky a mám radost, že tu budu další dva. Cítím se tu moc dobře.“

Berete to jako odměnu za vaše letošní výkony?
„Rozhodně, po mých posledních výkonech začalo vedení přemýšlet o tom, že bych mohl pokračovat. Pro mě to není problém. Cítím se dobře a taky chci pokračovat.“

Během nadstavby trenér říkal, že jste pro něj nepostradatelný. Jak se to poslouchá?
„Pro každého hráče je příjemné něco takového slyšet od trenéra. Dodá to sebevědomí. Pro mě je to hezké a doufám, že budu nadále pomáhat týmu na hřišti.“

Vyprofiloval jste se v jednoho z lídrů týmů, vidíte to stejně?
„Určitě! Je to hlavně proto, že jsem tu už čtyři roky. Všechny v týmu znám dobře. Na hřišti se cítím jako lídr. Někteří důležití hráči se zranili, tak jsem tu zodpovědnost vzal na sebe. Musel jsem. Dostal jsem šanci, je to moje práce a snažím se ji dělat nejlépe, jak umím.“

Promítá se do vašich výkonů i pohoda z rodinného života? Máte malého synka.
„Ano, cítím se skvěle. Když moje rodina se synem přijede do Prahy, jsem šťastný. V hlavním městě se cítím dobře, žije se mi tu fajn.“

Byl se Djibril Aaron už podívat na některém zápase?
„Byl už asi na třech utkáních. Bylo to vtipné, protože běhal všude po tribuně, byl ho plný stadion. Jeho máma říkala, že si to moc užil (smích). I jsme myslím vyhráli, takže to bylo moc fajn.“

V letošní sezoně jste dal celkem devět gólů. Který byl nejlepší?
„Určitě proti Feyenoordu tady v Edenu, byla fantastická atmosféra a srovnával jsem na 1:1.“

Čekal jsem, že zmíníte ten z úvodního čtvrtfinále, kde jste srovnal na 3:3 v 95. minutě…
„Ano, to byla také obrovská euforie. Bylo to 3:2 pro Feyenoord, chtěl jsem to vzdát, už byl skoro konec. Přišel ke mně Holi a řekl mi, že to můžeme ještě srovnat, abych se nevzdával. Že prý stačí jedna akce. To mi pomohlo, pak se ke mně dostal míč při poslední situaci a dal jsem gól. Byl jsem nadšený.“

Vaše produktivita byla obdivuhodná, čemu ji přičítáte? Měnil jste něco skrz vaše tréninkové návyky?
„Nemůžu říct, že bych něco měnil. Trénuji pořád stejně. Na hřišti vím, že nemůžu plýtvat energii všude. Pro mě je důležité jít do vápna. Pokud chcete skórovat, musíte jít do šestnáctky. Když máte míč na straně, tak nemáte takovou šanci dát gól. Moc mě neuvidíte běhat na krajích hřiště, vždycky se snažím chodit do vápna. To je asi jediné, co jsem změnil.“

Dá se říct, že se každá gólová trefa projektovala i do vašeho sebevědomí?
„Na sebevědomí je to hodně dobré. Když dáváte góly, děláte radost fanouškům i sám sobě, což přidává sebedůvěru. Při zakončení se řídím instinktem. Své instinkty je důležité následovat. Při některých akcích nikdo nemůže čekat, že se ke mně dostane míč, ale já mám pocit, že musím být zrovna na tom místě. A pak tam ke mně přijde míč a já skóruju. Dorážky, doklepnutí, to je moje.“

Gólu z třiceti metrů do šibenice se od vás asi nedočkáme, že?
„Asi ne (smích). Trenéři se mnou vždycky vtipkují, že když dám gól zpoza vápna, dostanu dárek. Nikdy se mi to nepovedlo (smích). Nemám moc dobrou střelu, takže je pro mě lepší jít do vápna.“

Nyní trošku vážněji. Po čtyřech sezonách končíte sezonu bez zisku trofeje. Dodá vám to hladovost do další práce?
„Jsme bez trofeje, to je fakt. Tři roky v řadě jsme vyhrávali všechno. Letos to nevyšlo a nevyhráli jsme nic. To je fotbal. Myslím, že jsme v některých zápasech udělali chyby. Příští sezonu se pokusíme hrát lépe a chyby neopakovat. Ale je to fotbal, nemůžete vždycky vyhrávat. Občas vyhrajete, občas prohrajete. Musíme zvednout hlavy a myslet na další sezonu.“

Co byste vzkázal fanouškům, kteří tým hnali v každém domácím utkání, ve velkých počtech jezdili na výjezdy?
„Děkuji fanouškům za každý zápas, ve kterém nás podporujete. Vždycky nás podporují, hrajeme pro ně. Moc vám děkuji, mám vás moc rád. Milují Slavii, což jde vidět na každém zápase. Jsou pro nás moc důležití. Děláme všechno proto, abychom jim dělali radost.“

Plány na dovolenou máte jaké?
„Během volna pojedu domů si odpočinout k rodině. Musím trochu zrelaxovat.“

Aktuálně

Informace pro fanoušky na Slovácko

29. 3. 2024
Zápas v Uherském Hradišti se hraje v sobotu 30. března od 18:00. Co k výjezdu potřebujete vědět?

Sbírka na nový vozík pro slávistu Jakuba

28. 3. 2024
Slávista Jakub Vybíral trpící dětskou mozkovou obrnou, se na fanoušky obrací s prosbou o pomoc. Přispějete Jakubovi ve sbírce na potřebný nový elektrický vozík?

Mládežníci na repre: Postupy na EURO U17 i třígólový Pikolon

28. 3. 2024
V reprezentačních výběrech U20 - U16 se na konci března představily více než tři desítky mládežníků. Slávisté mají díky tomuto počtu největší klubové zastoupení na mládežnických reprezentačních srazech. Na největší úspěch dosáhli čeští a slovenští reprezentanté do sedmnácti let, kteří postoupili na EURO.

Další články