Pohárová premiéra za A-tým kapitána U19 Tomáše Vlčka

Hned několik debutů bylo k vidění v utkání MOL Cupu proti Ústí nad Labem. Jedním z nich byl první start stopera Tomáše Vlčka ze staršího dorostu Slavie. „Celý zápas jsem přemýšlel nad tím, co bude, když půjdu na hřiště,“ vzpomíná na svou premiéru v A-týmu kapitán U19, který proti Ústí naskočil na poslední minuty.

V týdnu kolem zápasu MOL Cupu s Ústím jste měl možnost trénovat s A-týmem. Jaké to pro vás bylo?

„Už dříve jsem trénoval s A-týmem, bylo to asi dvakrát. Teď jsem byl s áčkem od pondělí do čtvrtka. Ze začátku jsem byl strašně nervózní. Už když jsem přišel do kabiny, všem hráčům jsem říkal dobrý den. Všichni se mi smáli. Já to ale bral jako samozřejmost, před pár dny jsem jim chodil fandit na stadion a najednou jsem s nimi měl možnost trénovat. To pro mě bylo skvělé, ale zůstal jsem pořád pokorný a pracoval na hřišti dále tak, jak nejlépe umím.“

V závěru utkání proti Ústí přišel váš soutěžní debut za A-tým Slavie. Jaký to byl pocit?

„Celý zápas jsem přemýšlel nad tím, co bude, když půjdu na hřiště. Jak jsem řekl, byl jsem nervózní. Pak to přišlo, nastoupil jsem na hřiště a tam ze mě nervozita spadla. Už jsem si to pak užíval, diváky, krásný stadion, vše kolem toho.“

Trenér vás poslal na pozici krajního obránce. Byl to nezvyk?

„Sice na pozici krajního obránce nehraji, ale trenér mě dal tam, kam mě dal. Já to přijmul. Šel jsem tam s tím, že ukážu, co umím.“

V dorostenecké lize U19 jste odehráli osm zápasů, ve kterých jste sedmkrát zvítězili. Jak hodnotíte úvod sezony?

„Zatím panuje spokojenost. Z osmi zápasů jsme sedmkrát vyhráli. Poslední zápas nám sice nevyšel, ale někdy se to tak stane. Myslím si, že zatím plníme to, co po nás Slavia a naši trenéři chtějí. Zatím jsme s průběhem spíše spokojeni. Snad to bude i podobně pokračovat.“

S jakým cílem jste šli do nového ročníku?

„Šli jsme do sezony s tím, že chceme vyhrát ligu a uhrát si pro sebe juniorskou Ligu mistrů. Ta je pro nás takový sen, na kterém všichni tvrdě pracujeme a děláme pro to maximum.“

Jaké osobní cíle jste si před sezonou dal vy?

„Mé osobní cíle jsou hlavně spíše směřovány právě k těm týmovým. Je to hlavně úspěch s devatenáctkou, chceme si vybojovat Ligu mistrů. Mým snem je si ještě zatrénovat s A-týmem, kde mám možnost se přímo na hřišti učit od těch nejlepších hráčů v Česku.“

V rámci letní přípravy jste odehráli turnaj CEE Cup. K postupu do finále chybělo málo…

„Na CEE Cupu jsme hráli proti týmům, které patří k nejlepším z Evropy. Už jen hrát proti Evertonu je zážitek, navíc když se pak vyhraje, tak je to obrovská motivace se opět posouvat dále. Proti Beşiktaşi jsem udělal velkou chybu, která mě sice hodně mrzela, ale snažil jsem se to hodit za hlavu, každý občas takovou chybu udělá. Snažil jsem si z toho vzít i ponaučení do příště.“

V lize dorostu hrajete často proti o rok starším soupeřům…

„O to více jsou naše výsledky a hra cennější. Na druhou stranu, s tak kvalitními hráči, které máme tady v týmu, bychom si s tím měli umět poradit. Pro nás je jen a jen dobře, že hrajeme proti o rok starším soupeřům.“

V loňské sezoně jste měli s týmem U17 povedenou sezonu. Jak na ni zpětně vzpomínáte?

„V uplynulé sezoně jsme s týmem U17 dokazovali přesně to, co se od nás očekávalo. Hráli jsme tak, jak umíme. Všechny soupeře jsme přehrávali takovou hrou, jakou jsme chtěli předvádět. To nás také dovedlo k titulu jak v Česku, tak poté také k vítězství v československém finále proti Žilině.“

V závěru sezony jste pak odehráli právě československé finále proti Žilinou. Jaké bylo porovnání s mistrem Slovenska?

„My jsme věděli, že Žilina je hodně kvalitní soupeř. Věděli jsme, že hrají hodně podobným stylem jako my. Hodně jsme se na to připravovali. Bylo důležité si srovnat hlavu směrem k zápasu. Samotné utkání bylo jedno z nejlepších, které jsme společně v uplynulé sezoně odehráli.“

V loňském ročníku jste debutoval za U19 v zápase, který nedopadl příliš slavně…

„Poprvé jsem nastoupil v Brně, kde jsme prohráli 6:0, byl to strašný nářez. Tehdy to bylo proti o dva roky starším klukům. Byla to moje premiéra v týmu U19. Snažil jsem se hrát tak, jak nejlépe umím. Bohužel to ale dopadlo tak, jak to dopadlo. Vzpomínám na to dodnes, ale beru si z toho i něco pozitivního.“

Za U19 jste pak spolu s dalšími hráči ročníku nastupoval už na jaře. Jak obtížné to bylo?

„Hrát proti o dva roky starším soupeřům pro nás byla velká škola, ale také ještě o to větší motivace. Museli jsme do toho dát ještě mnohem více sil a úsilí. Pro nás to bylo ale jen velmi dobré, připravilo nás to na tuhle sezonu. Teď už hrajeme jen proti o rok starším. O to je to pro nás lehčí, dokážeme se s tím mnohem lépe srovnat.“

Váš ročník má také silné zastoupení v reprezentaci. Je to pro vás výhoda?

„Náš ročník ve Slavii má kvalitu na to, abychom byli v reprezentaci v takovém počtu. Myslím si, že kluci od nás byli a jsou v reprezentaci právem.“

Když jste bojovali o titul v kategorii U16, tak jste o něj přišli v závěru utkání se Spartou. To asi bylo hodně nepříjemné že?

„Bylo to hodně hořké. Válcujete celou ligu, vyhráváte, a nakonec v posledních vteřinách dostanete gól, kvůli kterému neskončíte první. Bylo to pro nás hodně těžké.“

Za U17 jste to ale Spartě vrátili…

„Určitě, to bylo super. Vyhráli jsme 3:0 a 4:0, tím jsme si to s nimi srovnali a vrátili jsme jim to. Bylo to konečně tak, jak to má být.“

Jak to bylo v žácích?

„Se Spartou to byl vždycky vyrovnaný boj už v žácích, občas jsme vyhráli my, občas oni. Když se hrálo ještě na menší hřiště 7+1, tak jsme vyhrávali hlavně my. Pak když se přešlo na větší hřiště, tak jsme ze začátku úplně nezvládali, trochu se to překlopilo na jejich stranu. Jak jsem ale řekl, v posledním roce se to zase otočilo v nás prospěch.“

Patříte k oporám defenzivy, dříve jste ale stopera nehrál, že?

„Je to tak. Původně jsem byl hroťák. Na stopera mě trenéři přesunuli až v kategorii U13.“

Jak vzpomínáte na své fotbalové začátky?

„Začínal jsem jako malý s fotbalem u nás na Kladně, kde jsem hrál do deseti let. Pamatuji si na svoje první tréninky. S fotbalem jsem začal díky svému staršímu bratrovi. Fotbal mě od prvního tréninku strašně bavil, rychle jsem se do toho vžil. Pak už jsem jen prosil trenéra, abych mohl ještě hrát.“

Jak se stalo, že jste se dostal do Slavie?

„S Kladnem jsme hodně často hráli proti pražským týmům, jak proti Slavii, tak proti Spartě. Jednoho dne nás oslovil pan Petrovič, který tehdy trénoval ve Slavii. Ozval se mým rodičům, jestli bychom nechtěli jít do Slavie. Pro nás rozhodně nebylo co řešit, bylo to samozřejmé. Hned jsme to přijali.“

Jak náročné je každodenní dojíždění do Prahy?

„Do školy chodím v Kladně, každý den dojíždím na tréninky do Prahy. Je to náročné, někdy až vyčerpávající. Za tu dobu, co jsem ve Slavii, jsem si na to už nějak zvykl, už je to skoro osm let, za tu dobu už to beru trochu jako samozřejmost. Cestování je hodně náročné, ale člověk musí fotbalu něco obětovat. Snad se mi to jednou v dobrém vrátí.“

Kdo je vaším největším fotbalovým vzorem?

„Mým oblíbeným hráčem je Laurent Koscielny, kapitán Arsenalu. Líbí se mi jeho styl hry a je to hodně podobné tomu, co bych chtěl předvádět já. Je pro mě velkým fotbalovým vzorem do budoucna.“

Aktuálně

Jaroslav Köstl: Vítězství proti Chrudimi bylo zasloužené

včera
„Vítězství a postup bylo zasloužené, i když kvalita hry v některých pasážích nebyla úplně podle našich představ,“ hodnotil výhru nad Chrudimí a postup do čtvrtfinále MOL Cupu asistent Jaroslav Köstl.

Slavia postoupila do čtvrtfinále MOL Cupu

včera
Slávisté si poradili v osmifinále domácího poháru s druholigovou Chrudimí a díky výhře 3:1 postoupili do jarního čtvrtfinále MOL Cupu.

U15: V sobotu v Edenu Plánička Cup

včera
V sobotu 17. 11. se v kategorii U15 odehraje turnaj Plánička Cup.

Další články