Poslední rozloučení s Milošem Nesvadbou
Velký příznivec červenobílých barev zemřel ve středu 22. července ve věku 95 let.
„Nelze si nevybavit toho renesančního umělce a pána, co stál v první řadě těch, co doslova zachránili slávistický fotbal, ač se do první řady a „světel ramp“ sám netlačil. To byl Miloš Nesvadba. V daném roce 1964 člen činohry Národního divadla a plný sil podílet se na renesanci červenobílých barev.
Už ty „dobročinné večery“ v Lucerně končící hluboko po půlnoci. Činohra a opera „Zlaté kapličky“ tu měly nezapomenutelné zastoupení. Matadoři Jan Pivec, Ladislav Pešek, Eduard Haken, Martin Růžek, ale i on a „mladíci“ Jaroslav Mareš a Luděk Munzar (co je vzal s sebou). Už tehdy byl respektovaným „kreslířem“ a po dohodě s Otou Maškem připravil i první velký plakát na úvodní ryze Slávistický karneval. Uspěl a byl žádán o totéž ještě řadu příštích let.
Je až s podivem, jak rozličné postavy a žánry se dokázaly shodnout na dramaturgii těch prvních plesů. Z mužů pera Janové Procházka a Otčenášek, Bohumil Hrabal nebo Pavel Kohout. Muzikanti Karel Krautgartner i Jaromír Vomáčka, satirici J. R. Pick i Milan Neděla, konferenciér doktor Jan Pixa... A právě Miloš Nesvadba patřil k čelným mužům. Pro předsedajícího Martina Růžka byl dokonce „pravou rukou“ při výběru a skladbě čísel a účinkujících. Národ slávistů to tehdy spojovalo a nedal na každoroční akci dopustit. Miloš měl energii i dál. Věnoval se nejen „dozdobení“ vánočních Zpravodajů, ale navrhoval i slávistické motivy na všemožné suvenýry, dokonce i kuchařské zástěry. A nikdy si nevzal byť jedinou korunu honoráře, vše šlo na „oltář Slavie“ (máme-li použít slova jeho samotného).
A Miloš Nesvadba na hřišti? Na starých snímcích ho najdeme v našem dresu celých patnáct let (od roku 1964 do roku 1979). Postavil se doprostřed zálohy, hned za vnitřní trio útočníků Standa Procházka – Karel Effa – Milan Chladil. Vedle něho elegantní Sváťa Matyáš. Po lajně běhal „strýček“ Antonín Jedlička a za ním „na beku“ prý „dlouhý a široký“, tedy Honza Skopeček a Milan Neděla. Brankáře jsme mívali rozmanité. A ten v jeho éře poslední – Rudla Jelínek – byl asi tím nejlepším.
Místo tečky zbývá jen smeknout za to, co pro náš klub a jeho fotbal Miloš Nesvadba za svého života stačil zvládnout a ochotně se na všem podílet.“
Na Miloše Nesvadbu zavzpomínal spolupracovník Slavia Museum Vladimír Zápotocký.
